Francie zorganizovala včera v neděli, co nikdo jiný v Evropě: masový pochod proti antisemitismu. Jasný signál světu i dovnitř země, že antisemitismus nesmí mít ve Francii místo.


Ve Francii žije nejpočetnější židovská komunita Evropy, odhadovaná na půl milionu osob, a zároveň největší počet muslimů, asi šest milionů. Tohle soužití není bez problémů, už po desetiletí se do něj promítá jednak palestinsko-izraelský konflikt, jednak nejrůznější antižidovské stereotypy islámské menšiny. Velmi citlivé to je zvlášť v dobách, jako je tato, po pogromu lidí Hamásu a izraelské odpovědi.

Nikde nebylo tolik teroristických činů spáchaných ve jménu islámu jako ve Francii, a část z nich dokonce přímo proti obyvatelům židovského původu.

Ať už útok na košer samoobsluhu v roce 2015, kdy útočník zabil čtyři osoby, přes vraždu několika dětí v židovské škole v Toulouse v roce 2012 nebo vraždu staré paní židovského původu v Paříži, kdy vrah křičel Alláhu Akbar, zabil jsem satana, a mnoho dalších.

Francouzi židovského původu mají k judaismu nejrůznější vztah. Tak jako všude v Evropě část z nich své židovství nijak neprožívá a veřejně neprojevuje, část třeba posílá děti do židovské školy, část nosí jarmulku a chodí do synagogy. Někteří z nich jsou velmi kritičtí vůči izraelskému premiérovi Netanjahuovi a jeho krajně pravicovým ministrům, které se nezdráhají nazvat fašisty, jiní naopak podporují Izrael.
Petr Honzejk: On není antisemita, on je jen debil

Francie byla historicky prvním státem Evropy, který dal Židům v roce 1791, za revoluce, stejná práva jako měli ostatní občané. Ovšem dnes, po pogromu, jaký 7. října v Izraeli spáchali lidé Hamásu, se mnoho lidí s židovskými kořeny necítí ve Francii bezpečně. Na ulici schovávají jarmulku pod čepicí, obchody košer mají daleko menší počet návštěvníků, židovští obchodníci se bojí každého neznámého zákazníka.

Od toho útoku Hamásu bylo ve Francii identifikováno 1247 antisemitských činů, nasprejované Davidovy hvězdy na dveřích některých domů, dokonce i bytů, slovní útoky, výhrůžky, nadávky. „Židé ve Francii mají dnes větší strach než židovské menšiny kdekoli jinde v Evropě,“ říká socioložka Nonna Mayer.

Obavy přicházejí od muslimů

Za poslední desetiletí se velmi změnil zdroj obav francouzských Židů. Není to už klasická krajní pravice, která je sice stále antisemitská ve svém přesvědčení, ale nijak na židovské obyvatele neútočí. Obava je z muslimské menšiny.
Libor Dvořák: Vlna antisemitismu v Rusku

Ta se masivně ztotožňuje s Palestinci a kdykoli v Izraeli eskalují nějaké střety, část francouzských muslimů obrací své frustrace proti židovským spoluobčanům a importuje do Francie vzdálený konflikt. A situaci ještě komplikuje skutečnost, že krajní levice se stále víc poohlíží po muslimské menšině a obhajuje nejrůznější projevy islamismu.

Po útoku Hamásu se francouzští Židé cítili osamělí, na první demonstraci krátce po tom pogromu šli prakticky sami, bez většího zájmu veřejnosti. Francouzský stát se teď ale jako asi jediný v Evropě rozhodl vyslat jasný signál světu i dovnitř země o tom, že „antisemitismus nemá ospravedlnění a Francie mu neustoupí ani o píď,“ jak řekl prezident Macron.

A v neděli svolali předsedové obou komor parlamentu, každý z jiné strany, mohutný celonárodní průvod proti antisemitismu, jaký Paříž už dlouho nezažila – a také za propuštění osmi francouzských rukojmí držených Hamásem.

Tichý průvod bez politických projevů a politických hesel ve znamení lidské solidarity. Zúčastnilo se ho sto tisíc osob, přišli dva bývalí prezidenti François Hollande a Nicolas Sarkozy a všechny politické strany, od krajní pravice posocialisty a komunisty – až na levicového demagoga Jeana-Luca Mélenchona a jeho Nepoddajnou Francii, který pokukuje po islámských hlasech. A podobné manifestace proběhly ještě v desítkách dalších francouzských měst. V celé zemi to bylo 180 tisíc Francouzů.

Psáno s menšími úpravami pro ČRo Plus