Měl jsem napsat představu základní matematické gramotnosti. Než něco napíši, přemýšlel jsem o nosném "teoretickém" rámci této představy. Napadla mě souvislost s úrodnou půdou a úrodou. V základní matematické gramotnosti by mělo být obojí. Úrodná půda je něčím, co intuitivně souvisí se vznikem, pokračováním a úroda s něčím konečným.

Staré biblické texty rozlišují úrodnou půdu a úrodu citlivě a zřejmě. Protikladem je moderní společnost, která se úrody zmocnila a těžce jí zasazuje do sociálních souvislostí úrodné půdy, kdy se zdá, že ji v čase úrody obtáčí chapadla hada vyhánějícího ze zahrady. Navíc tu jsou těžké otázky. Je např. mravenec, který patrně beze změny obývá Zemi již 150 milionů let, úrodnou půdou nebo úrodou? Je pojetí čísla úrodnou půdou nebo úrodou? A konečně, je člověk úrodnou půdou nebo úrodou?

Sahám po klasickém konceptu Sokratovy svislé přímky stavu mysli. Tam se přece vnímání úrody a úrodné půdy zobrazuje nejvíce. Na jejím horním konci je inteligence, pod ní rozum, dále potom víra a úplně dole představivost. Inteligenci, i když by mě neměla dohánět jenom k úrodě, vidím spíše na straně úrody, opačnou představivost na straně úrodné půdy. Zdá se mi tedy, že zvýšená snaha po úrodě, někdy až přehnaná, by vedla k pádu někam úplně dolů k obnažené úrodné půdě divoké představivosti.

Je dokonce možné, že vztah mezi úrodnou půdou a úrodou je cyklický v podobě modelu dravec a kořist. Úroda je dravec, který se nedělí spravedlivě. Úrodná půda potom kořistí. Úroda bez úrodné půdy mizí. Roste pouze kontaktem s úrodnou půdou. Úrodná půda se přirozeně zvětšuje a zmenšuje se v kontaktu s úrodou. Možná to dokonce je i důležitým smyslem života. Nadměrná velikost úrodné půdy patrně vede ke stejně nespoutanému peklu jako nadměrná úroda.

Z úvah mě vytrhlo uvědomění, že musím něco napsat. Pokud se moje mysl pohybuje po Sokratově přímce a úroda není pevně stojící budova, ale složitější útvar, mám potřebný teoretický rámec. Napadá mě Jungova věta (H.W.E. Jung). Základní matematická gramotnost může mít podobu shluku hvězd nebo proměnlivého hejna ptáků. Složená z úrodné půdy i úrody. Jungova věta žádá nakreslit čáru mezi dvěma nejvzdálenějšími body a změřit jejich vzdálenost. Bez ohledu na to, jak podivně rozptýlené body ve shluku nebo hejně jsou, uzavřou se kruhem nebo koulí, jejichž poloměr plně závisí pouze na této vzdálenosti. Základní matematická gramotnost může být jasně ohraničený útvar s "podivně" rozptýleným vnitřkem úrodné půdy a úrody.

K úrodné půdě mám blíže. A také k jemnému "šílenství," které s ní souvisí. Dovolte popřát obojí i Vám.