Atomy
Pravděpodobně není možná představa o mimozemské vědě. Spíše může být snadnější pokus zjistit největší lidský poznatek. Je těžké vybrat jediný, přesto neváhám. Věci se skládají z atomů.
Uvedená "zrnitost" věcí a snad i času je zvláštní. Má historii od starověku, duchovní rozměr od středověku, tvar od novověku a složitost od kvantové teorie. Je něčím, co neumím učit. Výpočet vlastností atomů vyžaduje příliš složitou matematiku. Jednoduchý "planetární" model může vést k chybné představě. I když zrak zabírá značnou část mozku, pozorovatelné vlastnosti atomů jsou vidět jen zprostředkovaně na obrazech spektrálních čar. Když budu jádrem uprostřed atomu, potřebuji mít k dosažení elektronů velikých jako nehet u palce ruce dlouhé padesát kilometrů.
Zrnitost je, zdá se, základním zákonem. Její geometrie je odvozena intuitivně ze zrakové představivosti. Připomíná euklidovskou geometrii. Jsou známé základní zákony v podobě kreseb z čar a kružnic a jejich kombinací vznikají logické konstrukce v rozmanitých podobách. V tomto případě je možné pokládat vznik všech zrnitých věcí a konečně i života za "mechanický," neboť má příčinu v logických konstrukcích.
Zrnitost však nemusí být jediný základní zákon nebo může zahrnovat další neobvyklé myšlenky, které nejsou známé a mohou vyžadovat dosud neznámou matematiku. V tomto případě se lze na zrnitost dívat jako na obraz, který je více či méně zřetelný a v logických konstrukcích obraz používat více či méně určitě. Věci i život tak vznikají v jistém "intelektuálním" vakuu. Čistě mechanický přístup požívá všech výhod "velkých" objevů minulosti, v intelektuálním vakuu je důležité některé "velké" objevy z minulosti znovuobjevovat. Zdá se mi, že zatímco mechanický přístup k věcem i životu "jen" přispívá, intelektuální vakuum má schopnost věci i život tvořit.
Lidská kultura a společnost jsou také zrnité a jsou do nich zapleteny všechny jejich atomy: země, nebe, komety, dobrá vůle, naděje, schopnosti, osobní statečnost, problémy, slušné lidské podmínky ... Každá kultura, zdá se, nějak kombinuje mechanický přístup s intelektuálním vakuem. Jak zvláštní je intelekt zrnitého člověka a euklidovská geometrie matematikou ve své nejčistší podobě při porovnání s intelektem původních galaktických civilizací.
Uvedená "zrnitost" věcí a snad i času je zvláštní. Má historii od starověku, duchovní rozměr od středověku, tvar od novověku a složitost od kvantové teorie. Je něčím, co neumím učit. Výpočet vlastností atomů vyžaduje příliš složitou matematiku. Jednoduchý "planetární" model může vést k chybné představě. I když zrak zabírá značnou část mozku, pozorovatelné vlastnosti atomů jsou vidět jen zprostředkovaně na obrazech spektrálních čar. Když budu jádrem uprostřed atomu, potřebuji mít k dosažení elektronů velikých jako nehet u palce ruce dlouhé padesát kilometrů.
Zrnitost je, zdá se, základním zákonem. Její geometrie je odvozena intuitivně ze zrakové představivosti. Připomíná euklidovskou geometrii. Jsou známé základní zákony v podobě kreseb z čar a kružnic a jejich kombinací vznikají logické konstrukce v rozmanitých podobách. V tomto případě je možné pokládat vznik všech zrnitých věcí a konečně i života za "mechanický," neboť má příčinu v logických konstrukcích.
Zrnitost však nemusí být jediný základní zákon nebo může zahrnovat další neobvyklé myšlenky, které nejsou známé a mohou vyžadovat dosud neznámou matematiku. V tomto případě se lze na zrnitost dívat jako na obraz, který je více či méně zřetelný a v logických konstrukcích obraz používat více či méně určitě. Věci i život tak vznikají v jistém "intelektuálním" vakuu. Čistě mechanický přístup požívá všech výhod "velkých" objevů minulosti, v intelektuálním vakuu je důležité některé "velké" objevy z minulosti znovuobjevovat. Zdá se mi, že zatímco mechanický přístup k věcem i životu "jen" přispívá, intelektuální vakuum má schopnost věci i život tvořit.
Lidská kultura a společnost jsou také zrnité a jsou do nich zapleteny všechny jejich atomy: země, nebe, komety, dobrá vůle, naděje, schopnosti, osobní statečnost, problémy, slušné lidské podmínky ... Každá kultura, zdá se, nějak kombinuje mechanický přístup s intelektuálním vakuem. Jak zvláštní je intelekt zrnitého člověka a euklidovská geometrie matematikou ve své nejčistší podobě při porovnání s intelektem původních galaktických civilizací.