Hlubina lidského mozku skrývá řídicí hodiny. V dalších částech těla jdou hodiny "periferní." Je známo, že dobrá synchronizace periferních s řídicími hodinami zpomaluje především stárnutí.

Zjednodušenou představou hodin lidského těla je krychle. Periferní hodiny jsou ručičkové a leží ve vrcholech krychle. Řídicí hodiny mají pevné místo uprostřed krychle. Čas hodin má být v dokonalé shodě. Základní lidské potřeby s krychlí pootáčejí kolem řídicích hodin. Řídicí hodiny tak "vidí" různý čas a vnější se snaží na vnitřní čas synchronizovat.

Lidským tělem může být i gigantická krychle se stranou délky například jedné světelné minuty (přibližně 2 krát 10⁸ km). Řídicí hodiny jsou přesně ve středu krychle stejně vzdálené od všech hodin ve vrcholech. Na všech je tedy možné nastavit stejný čas. Když se krychle pootočí, změní se vzdálenost k vrcholům. Řídicí hodiny přestaly vidět stejný čas a vnější hodiny se snaží na vnitřní čas synchronizovat. Když se pohybují rychle, uplatňují se relativistické efekty.

Podobně lidský mozek skrývá řídicí myšlenku s osmi periferními myšlenkami ve vrcholech krychle. Někdy rozměrově přístupné, jindy nepřístupné. Konzistence myšlenek má být v dokonalé shodě. Základní lidské potřeby s vrcholy krychle pohybují. Řídicí myšlenka tak vidí nekonzistentní myšlenky, které se po každém pohybu snaží s vnitřní konzistencí synchronizovat.

Pohyby některých periferních myšlenek jsou velmi rychlé. Vyvolávají v řídicí myšlence relativistické efekty tak, že základní nadčasové lidské potřeby ztrácejí konzistenci. Zpomalují nebo nejsou vidět. Přitom je známo, že dobrá konzistence periferních s řídicí myšlenkou zpomaluje především stárnutí. Ovlivňuje totiž pohlcenost nadčasovostí s výjevy, které dodnes fascinují. Tak mi dovolte Vám popřát tisíce synchronizovaných hodin i konzistentních myšlenek.