Skutečností je hodně. Ve fyzikální jsme a do vlastní přidáváme fantazii a představy. Jiné skutečnosti se fyzikálním nepodobají. Jsou imaginární a tak složité a hezké, jaké je chceme mít.

Matematická skutečnost patří mezi ně. Nečetný příběh "Vánotopie" může mít v očích mysli obrysy součtů. Na místě, kam směřuje hvězda jsou prosté 1+1+1+...+1=?.

Lidský život kolem přitom ukazuje na složitější součty 1+2+3+...+k=? Často podnikavé, ctižádostivé 1²+2²+3²+...+k²=? nebo toužící vyniknout 1³+2³+3³+...+k³=? atd.

Vánotopie jde až k součtům 1ⁿ+2ⁿ+3ⁿ+...+kⁿ=? pro libovolné komplexní číslo n. Vyniká vzory, které baví a dotykem transcendentního pohledu. Odpovědi pro některá n podává funkce pojmenovaná zeta. I když jde o skutečnost imaginární, mám ji velice rád pro všechny dokonalé věci, které ve fyzikální skutečnosti chybí. Představuje nekonečnou džungli mlčenlivosti. Zvlášť o nečetných příbězích.

Ty dobré vánoční mi prosím dovolte popřát.