V sázkové kanceláři vypsali kurz na teorii všeho. Existuje jediná teorie vesmíru? Většina tipujících má optimismus a věří, že teorie všeho existuje. Také sázím na tuto možnost. Ano, souhlasím, neproveditelná představa. Současné znalosti říkají, že teorie všeho neexistuje. Buď třeba pro chaos vesmíru v nepředstavitelně krátkých časech (Planckův čas) nebo pro nemožnost "dosáhnout" na některé elementární částice.

Najednou mě přepadají myšlenky na potom. To nebude neznámo? Ale co ty vyzývavé doteky. To chvění z neznáma, které zatím hojně máme blízko sebe a přitom se zdá být tak nedosažitelné.

Neznáma se dotýkáme při optické iluzi. V zrcadle vidíme známou věc a skutečnost může být jiná. Neznáma se dotýkáme u druhých řešení kvadratických rovnic. Kladné řešení hledáme, ale co s tím záporným. Neznáma se můžeme dotknout při placení. Kupujeme komplexních 10+2i zákusků a každý stojí 10-2i korun. Dohromady zaplatíme skutečných (10+2i)*(10-2i)=104 korun. Kolik je 10+2i zákusků? Neznáma se dotýkáme v relativitě s koeficientem jedna lomeno odmocninou z 1-(v/c)². Když rychlost bude větší než rychlost světla, koeficient bude komplexní číslo. A co se potom stane třeba s hmotností?

Neznáma jsou tedy blízko nás. Asi nejžádanější jsou neznáma, která předvídají "známa." Známým je např. případ, kdy Paul Dirac r. 1928 na přednášce popisoval chování elektronu v elektromagnetickém poli. Rovnice byla kvadratická a měla dvě komplexní řešení. První odpovídalo elektronu. Co to druhé? Až v r. 1932 byl objeven "antielektron" (pozitron) vyhovující druhému řešení.

Můžeme namítnout, že nemusíme začínat s takovým kalibrem neznáma. Souhlasím. Úplně totiž postačí ta běžná. Neznámo, co budu zítra dělat, vařit. Neznámo, jak se vyspím a zítra obleču. Neznámo, zda mě doma pochválí za můj výkon. Neznámo, zda se budu líbit. To jsou také blízké doteky neznáma. A tak Vám i sobě přeju, užívejme jejich svůdnosti, dokud je máme. Až bude teorie všeho, je totiž neznámo, co potom bude neznámo. I když je také neznámo, co všechno potom bude známo.