Vesmír přirozeně vytváří složité systémy takové jako lidský mozek. Základní fyzikální zákony vypadají proti tomu jednoduše. Přesto dávají vzniknout systémům ohromné složitosti. Vypadá to, že lidský mozek napodobuje Vesmír. Také vytváří složité systémy. Měla by tedy existovat i jeho jednodušší část, která je jeho součástí.

Ačkoliv je život nepředvídatelný, nelineární a chaotický, dokáže tato část vyprodukovat poměrně jednoduchou strategii, jak životem projít. Odedávna poskytovat nezpochybnitelnou abstrakci pro řešení těžkých problémů. Šlechtičnu mezi abstrakcemi. Pomáhá najít rozumná a spolehlivá řešení. Pomohla panu N. formulovat gravitační zákon. Panu E. naznačila cestu ke speciální relativitě. Patří k našemu životu. Část mozku, která ovládá řešení na úrovni pravoúhlého trojúhelníka. Teprve potom dává mozek vzniknout složitosti.

Přiznávám, že existence této "pravoúhlé" části mozku mě mimořádně uklidňuje. I když ji mám pravděpodobně společnou s velkou částí živočišné říše. Navíc mám "pouze" tu část tvorby složitosti společnou s Vesmírem. Vím totiž, že potřebuji řešit problémy, kdy mám pochybnost, zda nějaké řešení existuje. Vím, že mě zahlcují informace, z nichž většina se na řešení podílí nepatrně. Vím, že na tom jsme jako lidé podobně. Vím ale, že mám v mozku část, která rychle vybere jen důležité informace a poskytne spolehlivý vzorec řešení na úrovni pravoúhlého trojúhelníka. Bez počítače a zdlouhavého výpočtu, kdy se postupně posuzují jednotlivé možnosti.

Nastane určitě situace, kdy pravoúhlý trojúhelník přestane platit. Podobně jako když několik Euklidových postulátů formuje geometrii. Teď vezmeme trojúhelník a přímku, která protne jednu jeho stranu. Jistě musí protnout i jednu z jeho dalších stran, což již z Euklidových postulátů neplyne. Přesto jsou postuláty základem přijatelného geometrického konceptu.

Když to po sobě čtu, tak zjišťuji, že můj mozek má dvě části. Jednu "živočišnou" na úrovni abstrakce s pravoúhlým trojúhelníkem a jednu "lidskou" za účelem tvorby další složitosti. Láska tedy zřejmě patří do té živočišné části, zatímco víra do té lidské části. Napadá mě, zda se pan N. nebude zlobit, když vlastně základy gravitace ovládá podobně jako někdo z živočišné říše. Také mi není jasné, která část mého mozku tenhle blog napsala. Pokud to byla ta živočišná část, tak je to docela uklidňující. Pokud ta lidská část, je to ovšem docela zneklidňující.

Tak mi prosím dovolte popřát živočišné části Vašeho mozku co nejvíce uklidňujícího. Ať třeba pracuje jen s pravoúhlými trojúhelníky, jejichž délky jsou celými čísly. A lidské části co nejméně zneklidňujícího. A také dobrou víru v obě části.