Žebrající milionář

Martin Reiner, který v poslední sezóně vyhrál všechny domácí literární ceny s románem Básník, chystá ve svém nakladatelství Druhé město vydat básnickou sbírku Nové decimy. Podle ukázek, které byly publikovány, například v Lidových novinách, na což si ale autor stěžuje, protože mu tam nasekali chyby, půjde o dobrou poezii.

Martin Reiner hraje poměrně nepřehlednou hru s identitou. Nechci se v tom vrtat, protože se samozřejmě často potkáváme, většinu roku jsme i kamarádi, takže bych to nerad schytal, ale drobně se u toho zastavit musím, už kvůli příštím generacím – na to by Martin mohl slyšet.

Tedy, milé děti, Martin Reiner se dříve jmenoval Martin Pluháček, vedl mimořádné nakladatelství Petrov, aby pak prošel záhadnou proměnou, kdy všechno pobořil a začal stavět znova. Širší veřejnosti byl znám především jako vydavatel knih Michala Viewegha, u čehož zůstává. Slávu literární si vydobyl výše zmíněnou knihou Básník o Ivanu Blatném, na jejichž kvalitách se shodla kritika, byť se občas hádali, jestli to je, anebo není román.

V domácím, rozuměj jihomoravském prostředí má Martin Reiner také pečlivě budovanou pověst milionáře. Sám k tomu přispěl články do regionální přílohy MF Dnes, kde život boháče i bohatýra sarkasticky glosoval. A protože šlo o seriál, tak postřehy vyšly knižně. Nyní vydává Reiner další knihu, půjde o básně s názvem Nové decimy, jelikož kniha Decimy od téhož autora již vyšla.

Problém poezie není v tom, že ji nikdo moc nekupuje a nečte, ale že většina obyvatel ztratila schopnost jí rozumět. Nikoliv povinná matematika, nýbrž povinná zkouška z porozumění básním by měla být součástí maturity, ale to je na jindy. Nové decimy Martina Reinera vydává sám Martin Reiner, peníze na knihu žádá přes server HitHit od budoucích čtenářů, ale spíš fanoušků. Je za polovinou a dopadne to jako skoro všechny Reinerovy projekty, úspěšně.

Nám méně schopným to na první pohled přijde divné, když bohatý člověk žádá peníze na svoji knihu, kterou si i vydává. Jako by to bylo proti duchu oněch internetových sbírek, ve kterých jde o projekty alternativní a tzv. nekomerční (význam toho slova taky neřešme). Sám s tím mám trošku problém a nepřispěju, naopak kolega z práce Pavel Řehořík přispěje, alespoň to včera tvrdil. Vedli jsme o tom polemiku po cestě do polské Vratislavi, což nemá žádnou významotvornou souvislost, měli jsme tam cestu.

Samozřejmě je dobré, že se o poezii občas mluví, ovšem jak již naznačeno výše, myslím jí to už nepomůže. Marketing je asi hlavním důvodem, proč se Reiner do virtuálního žebrání zapojil. V jiné zemi, kde žijí lidé orientovaní více na úspěch a přejícnější, by se nad Reinerovým počinem nikdo nepozastavil. Proč by si bohatý člověk nemohl alternativně hledat zdroje na činnost, která z podstaty nemá ekonomické řešení?

U nás ve východní Evropě je tomu jinak. Autor a jeho dílo nejsou dva světy, byť by si to Milan Kundera přál ještě o něco víc. Reiner sám svým podnikem nemá co tratit, o důvěryhodnost by se měl spíš obávat HitHit.

Případné pachutě z této exhibice by neměly zadusit fakta. Reinerova sbírka bude kvalitní, neprodá se a podporu potřebuje. Že by si ji autor a nakladatel mohl zaplatit sám, je sice pravda, ale proč by to dělal? V devadesátých letech mluvil jeden brněnský divadelník o tom, že nyní se bude provozovat pravicová avantgarda. Úplně jsem mu nerozuměl. Až doteď. Martin Reiner je příkladem, že ani liberálové nemusí být jen nudní účetní. Pravicová avantgarda povstala.

Sbírka na knížku Martina Reinera na HitHitu ukazuje, že taky charita je někdy zase a jenom byznys, lze jí využit marketingově nebo sbírat na své sny. Úspěch mají úspěšní, kterým se už daří. Idealismus je mrtev a u přerozdělování jsou první ti, kteří proti němu nejvíce brojí. Těším se, až si Zdeněk Bakala podá na HitHitu žádost o podporu některého z prodělečných, ale kvalitních titulů svého vydavatelství.

Martin Reiner není lakomá bestie. Z výnosů knih Michala Viewegha držel po dlouhá léta celou řadu kvalitních, leč neprodejných knižních edic (dělal festival, splavoval literáty po Brněnské přehradě etc.). On má právo žádat veřejnost o finanční podporu, my mu ji nepochybně dlužíme. Udělal to přímo a čistě, tak jak je jeho zvykem, jenom rozdílnost nátury mi brání, abych jej podpořil. Nutno však dodat, že obvykle se při debatách mýlím já, nikoliv Martin Reiner.