Korupce je v posledních týdnech a měsících nejvyhledávanějším českým produktem, jdou po ní nadační fondy i velcí kapitáni českého byznysu. Možná letos zažijeme první Vánoce, kdy budou děti plakat, když pod stromečkem najdou jen hračky a něco od Applu, protože hitem pod letošní borovičkou či smrčkem by měla být minimálně napěchovaná obálka, když ne rovnou akcie na doručitele.

Rozhodně se nechci rouhat a už kvůli sobě ani nic zakřiknout, ale bojím se, že nežijeme v nejlepším z možných světů, jak jsme se navzájem léta uklidňovali, ale pouze a jenom v nejblahobytnějším ze světů, jaké historie pamatuje, a to je podstatný rozdíl. Denně média, ale už i sami politici a podnikatelé rozkrývají jednu aféru za druhou: krade se tam i tady, ekumenicky napříč politickým spektrem. Ale dohromady se všichni tak nějak máme dobře, bojíme se hlavně o to, aby nebylo hůř. Na Grosse, Hřebíčka, Janouška a další z té party nadáváme, ale uvnitř už jsme jaksi zvyklí, že by to možná ani bez nich nešlo. Co když jsou to doopravdy oni, ti naši velrybáři a kmotříčci, kteří jsou nám garancí dovolené u moře, zvedajících se platů a zkrátka bohatého Ježíška? Kolektivně jsme se s korupcí smířili, z veřejnoprávních defraudantů jsou hvězdy bulváru i seriózního tisku. Aspoň si máme na koho zaskandovat, když už ani fotbal není co býval.

Největším problémem současného Česka nejsou ti šikovní kluci opálení toskánským nebo kyperským sluníčkem, ale my sami. Ukradené peníze jsou nám ukradené, lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Korupčníkům se podařilo zkorumpovat 10 miliónů občanů této země. Prostě, ať si berou provize z těch pandurů, tatrovek, jízdenek na metro nebo stavebních zakázek, hlavně ať to Kalousek nepřehání s dépéháčkem; a rozhodně nic neposílat do Bruselu, radši si to potichu rozebereme tady doma. Solidarita mezi zloději funguje totiž nejspolehlivěji.