Allan Greenspan kdysi na závěr tiskové konference poznamenal: „Vím, že si myslíte, že víte, co jsem podle vašeho názoru řekl. Ale nejsem si jistý, jestli vám je jasné, že to, co jste slyšeli, není to, co jsem mínil.“ Co tehdy vypadalo jako oprávněné sebevědomí nedostižného mága finanční politiky, se o pár let později jeví jako pošetilé žvatlání potulného zaříkávače. Při nedávném slyšení v Kongresu totiž Greenspan připustil, že se mýlil, když předpokládal, že se trhy budou regulovat samy, a dodal, že neměl ani zdání o blížící se finanční pohromě.

Krycí jméno „trhy“

Při víkendové výroční konferenci Fedu v Jackson Hole mluvil Greenspanův nástupce Ben Bernanke o finanční politice, růstu a nezaměstnanosti. I on se snažil oslovit trhy. Ano, byly doby, kdy měly akciové kurzy přímý vztah k úspěšnosti firem a kdy ceny surovin poměrně přesně odrážely skutečný poměr mezi nabídkou a poptávkou. Tehdy ještě připravilo nepatrně pozdvižené obočí šéfa Fedu mnohé investory o spánek: Jak to ten chlap vlastně myslel?

Páteční Bernankeho referát ale vzali na vědomí především analytici a programátoři hedge fondů a investičních bank. Dnešní trhy, to již dávno nejsou investoři hledající podhodnocené akcie a žádané suroviny, nýbrž filutové, kteří se o vše postarají sami. Tací jako hedge fondový manažer Anthony Ward, který koupil sedm procent trhu s kakaem a vytlačil touto pákou cenu na nejvyšší úroveň za posledních třicettři let. Se stejným cílem právě některé investiční banky kupují sklady a know-how, aby mohly přímo obchodovat se železnou rudou, a tedy manipulovat s její cenou.

K úctyhodné společnosti, jež vystupuje pod krycím jménem „trhy“, patří i androidi, kteří generují zisk v obchodě s cennými papíry využíváním změn kurzů v milisekundě a na třetím místě za desetinnou čárkou. V květnu došlo k nedorozumění mezi mašinami a lidmi a společnými silami docílili, že Dow Jones Composite ztratil během hodiny tisíc bodů.

Jako Greenspan

Na otrlé počtáře by samolibé drmolení a la Greenspan samozřejmě neudělalo sebemenší dojem. Tím spíše, že stav reálné ekonomiky je pro ně pouze jednou z mnoha (závislých) proměnných. A tak Ben Bernanke, věren své přezdívce „Helikopter Ben“, používá místo přepjaté stylistiky perlík. V roce 2002 parafrázoval papeže tržní víry Miltona Friedmana, jenž prohlásil, že v nouzi je nutné shazovat peníze z vrtulníků; od nástupu do funkce nedělá nic jiného.

A výsledek jeho rétorického výkonu v Jackson Hole? První reakce indexů na páteční Bernankeho projev byla negativní a krátce na to pozitivní. Jestli se tento pohyb vůbec vztahoval k setkání v Jackson Hole, tak trhy přijaly formulaci velkého mistra Greenspana: „Vím, že si myslíte, že víte, co jsem podle vašeho názoru řekl. Ale nejsem si jistý, jestli vám je jasné, že to, co jste slyšeli, není to, co jsem mínil.“

Nashle za rok

Šef Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, další řečník v Jackson Hole, sice sdílí víru svého amerického kolegy v samospasitelnost trhů, vyvodil z ní však zcela opačnou terapii – spořit a sanovat státní rozpočty. Trichetovi přitom nevadí, že v Evropě skutečně roste pouze německá ekonomika, a to jen proto, že Čína objednává investiční výrobky. Co až zájem a možnosti Pekingu nakupovat poklesnou? Spoření ve státních rozpočtech nepovede k ohňostroji domácí poptávky a kasičky Evropanů jsou podobně vyplundrovány jako ty americké.

Před rokem Bernanke v Jackson Hole řekl: „Doufám a očekávám, že až se zde za rok sejdeme, bude již dosaženo značných pokroků.“ Takže na shledanou za rok na sjezdu zaříkávačů.

Psáno pro E15