Francouzská vláda zadala rozsáhlý výzkum, příčin vzniku „žlutých vest“ a experti zjistili to, co ví každý a doporučili to, co je samozřejmé.

Město, které ztratí gymnázium, knihkupectví, kino nebo zdravotnické středisko pravděpodobně zaznamená fenomén „žluté vesty“. Kupříkladu ve třiceti procentech komun, ve kterých byl zrušen lokální mini-market došlo k výskytu „žlutých vest“. Totéž se ale stalo pouze v osmi procentech komun, které o svůj obchůdek nepřišly. Ekonomové dokonce vypočítali, že zrušením mini-marketu dojde ke ztrátě životní kvality obyvatele ve výši 2.155 Euro, což se ve Francii rovná třináctému platu.

Co nám to říká? V neoliberální ekonomice záleží v první řadě na eficienci, tedy „co nejlevněji a co nejrychleji“. To ale znamená, že zaniknou ta místa sociálního setkávání, která se ekonomicky „nevyplatí“. Na jejich místo nastoupí obslužní centra a internetizované služby. Zánik časo-prostorově dostupných služeb a tím i míst setkávání lidí jsou ale dvě kritické veličiny pro zachování spokojenosti občanů a tím i politické stability celé země. Lidé potřebují nejenom určité služby, ale i dostatečnou míru sociálního setkávání, ať už je harmonické nebo ne.

Pojetí společnosti podle vzoru „all digital“ možná funguje v městských aglomeracích, ale ničí sociální stabilitu venkova. To se týká i naší společnosti. Ta má hlavní město, které se chce raději kamarádit s Budapeští a s Varšavou, protože jejich obyvatelé k sobě mají zájmově a tudíž i názorově blíže, než k venkovu své vlastní země. A pak se vzdělanci a salonní levice rozčilují nad názorovou rozpolceností společnosti.