Minulý týden informovala evropská média o tom, že italský senát zrušil imunitu bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, který má být souzen za svou migrační politiku.

Na prominentním místě jsem se i v našich médiích dozvěděl, že mu hrozí až 15 let vězení a osmiletý zákaz politické činnosti. Ale již jsem se nedočetl, že soudy v Itálii pracují velmi pomalu a i kdyby Salvini v první instanci prohrál, tak se může dvakrát odvolat a přitom nadále politicky pracovat. Celá procedura tedy bude trvat roky. A vsadím se s vámi, že než by došlo ke konečnému rozsudku, tak budou mnozí z těch, kteří ho obžalovali dávno na politické penzi.

Zvláště pozoruhodná je bezduchost, se kterou jeho protivníci jednali. Jenom čiré zoufalství je muselo dohnat k takové hlouposti, jako je žaloba kvůli migrační politice. Soudní proces přece jenom posílí to, proč Salvini za rok zdvojnásobil své politické preference. V soudní síni bude stát jako obětavý a pronásledovaný vlastenec, jako ochránce italského národa. Přesně tento obraz o sobě vytvářel a soudní proces jenom nanese sytější barvy a zvýrazní kontůry.

Třetí myšlenka, která mě napadá je nejironičtější. Salvini totiž objevil evropský kámen mudrců, tajemství po kterém se marně pídily generace eurokratů typu Barrosa nebo Junckera. Objevil recept na evropské vlastenectví. To by se mu ale nepodařilo, nebýt Angely Merkelové a její obludné chyby z roku 2015. To ona vytvořila předpoklady pro vznik reálného politického programu celoevropské dosahu.

Salvini vyslovuje a ztělesňuje to, co sjednocuje prosté lidí u nás, v Německu, v Holandsku a všude jinde s jeho voliči v Itálii. Odmítání migrace je první opravdu celoevropské téma. A nejenom to. Je to impuls pro vznik shody rostoucího množství Evropanů v tom, že chtějí chránit svůj životní styl před ničivými vlivy zaostalých civilizací, že chápou důležitost národních států a trvají na tom, že jejich vládci jsou povinni starat se především o ně. To je nejkonkrétnější, nejpopulárnější a jediný opravdu celoevropský politický program dneška.