Až se budou v Německu psát objektivní dějiny podivné pandemie roků 2020-21 tak bude hrát významnou roli datum 11. června 2021. Ten den totiž prodloužila vládní koalice CDU/CSU a SPD stav nouze až do konce září.

Zelená kancléřka?

Příští volby se konají 26. září a německá vláda může v průběhu volební kampaně vyhlašovat po libosti výluky a zákazy vycházení a shromažďování kvůli další a další mutaci mutace. To by automaticky vedlo k okleštění možností opozice mobilizovat své přívržence a ke zvýšení počtu těch, kteří budou chtít nebo muset volit poštou.

Dokonce i v mainstreamových médiích se objevuje kritika této „dálkové“ volby. Nedá se totiž zkontrolovat, kdo skutečně vyplňuje hlasovací lístek a zda je zachována tajnost volby a to svádí k manipulaci. Také znáte české politiky, kteří by se, samozřejmě jen kvůli vašemu zdraví, smířili s nouzovým stavem 8. a 9. října? A budete je volit?

Německá média se v poslední době rýpou v životopise Annaleny Baerbockové, kandidátky strany Zelených na kancléřku. Dělá to i jinak sytě zelený mainstream a to už něco znamená.

Sebevědomá Annalena musela v posledních týdnech hodně seškrtat svůj prvotřídní životopis, začínajícího génia, promiňte génijky. Její údajné "členství" v Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z něj zmizelo, prostě proto, že tato organizace vůbec žádné členy nemá. Hrdý titul "vědecké pracovnice" se scvrknul na "stážistku". Vypařil se i status doktorandky, který naznačuje probíhající doktorský projekt. Ale doktorské studium Baerbocková přerušila již v roce 2015. Jisté je jen to, že se dopracovala do polovičky studia politologie, ale na diplom to nedotáhla.

Příznivci Baerbockové mohou kritiku jejího přebujelého životopisu odmítat jako hnidopišství. Ale ten, kdo chce nejmocnější pozici ve státě by měl aspoň umět bezchybně napsat svůj životopis. Nebo jsem moc náročný?

Šéfka německých ekologů je typickým exemplářem současných politiků. Až na vzácné vyjímky jsou jejich hlavní kvalifikací „správné“ názory a schopnost nahrazovat činy květnatým slovníkem. Takové znám i od nás.

Neumí vládnout bez lockdownů

Lidé v Německu, ale i tady si zřejmě myslí , že když se proočkuje celý národ, tak dostanou zpět své svobody a práva. A to je velký omyl. Již dlouho před pandemii bylo zřejmé, že politici mají rostoucí obtíže vládnout demokraticky. Skončila totiž epocha, ve které mohli ukolébat obyvatele zaplatitelnými potravinami, bydlením, autem a dovolenou. Již před koronou stál západní svět na prahu ekonomického sestupu a státům chyběly peníze k tomu, aby mohly vládnout podle potřeb a vůle většiny. A dnes je demokracie v nouzovém stavu.

Vlády jsou stále častěji v situaci, že slibují nezaplatitelné a prosazují neuskutečnitelné. Myslím tím třeba dluhovou a migrační krizi, záchranu eura, celní války a rostoucí propast mezi bohatými a chudými. Situace evropských zemí je čím dál tím složitější a politický perzonál kvalit Baerbockové nestačí na její demokratické řešení.

A tak západní vlády, prý jen kvůli pandemii, nastavily kompas na výuku jiného způsobu života a politiky: pracovat, poslouchat, sedět doma a všechno dělat jen přes internet. Zdravotnická účelnost lockdownů je sice odborníky hodnocena rozdílně, ale každý vidí, že „vypínání“ společnosti neobyčejně usnadňuje život politikům. Vlády chtějí stále více kontrolovat vaše životy. Tím, že omezí svobodu pohybu, shromažďování a slova, oslabí možnosti obyvatel kritizovat nebo dokonce vyměnit vládu. Prodloužení stavu nouze v Německu až do září ukazuje, že se to náramně hodí i před volbami.

Lockdown kvůli koroně je pro politiky stejně lákavý jako třeba lockdown kvůli klimatu. Ten prý chtějí po volbách zavést němečtí Zelení. A když nebude eko-lockdown tak nám řeknou, že si musíme utáhnout opasek kvůli zadlužení EU nebo se uskrovnit kvůli nepřátelům v Rusku a v Číně.

Kontrola vašich životů

Abych to řekl úplně jasně. Je možné, že kdysi dávno chtěly vlády také prospěch většiny obyvatel. Ale dnes je nejvíce zajímá, jak vás co nejsnáze řídit, jak omezit vaše možnosti je kritizovat a jak zamezit, abyste spoluurčovali výběr politických cílů. Reprezentativní demokracie již dávno neexistuje. Americká studie Martina Gilense z roku 2012 a německá studie Armina Schäfera z roku 2016 ukázaly, že v obou zemích nehrají názory a přání většiny pro politické rozhodování žádnou roli. Naopak. Obě studie došly k závěru, že čím více obyčejných lidí považuje nějaký politický cíl za důležitý, tím nepravděpodobnější je, že bude uskutečněn.

Ale jen to prosím vás neberte osobně. Politici se prostě dlouhodobě vmanévrovali do situace, ve které nejsou schopni řídit společnost demokraticky. Takže to neberte osobně, ale určitě to vezměte na vědomí a zařiďte se podle toho. Kontrolu nad svými životy můžete získat zpět, ale má to jednu podmínku.

Kdykoliv se budete rozhodovat o tom, po čem toužit, jestli, kde a co kupovat, na co a na čem spořit, koho poslouchat, číst anebo volit a v co věřit, tak se neřiďte podle toho, co vám shora říkají. Důvěřujte jen svým vlastním očím, zkušenostem a zájmům. To platí jak pro Němce tak pro nás.

upravený text pro DNES