Jak přežít v informační společnosti
Společnost, ve které žijeme je v kritické situaci ze dvou důvodů. První je bezmezná sebestřednost elit a druhý je prostoduchost, se kterou jim lidé přesto důvěřují. S tím prvním nic nenaděláte. To druhé můžete změnit a tady je návod.
Popleť a panuj
Informace vyrábějí politici, podnikatelé, média a experti. Všichni dohromady tvoří informační průmysl a chtějí informace co nejlevněji vyrábět a co nejvíce vydělat. Jejich zisk je to, že lidé zvolí, koupí a věří v to, co jim informační průmysl vnucuje. Slavná informační společnost je nástroj, kterým chce elita ovládat většinu. Rozděl a panuj nahradilo popleť a panuj.
Proto dnes žijeme v éře prázdných slov,
-kdy spolu věci a jejich názvy nemají nic společného.
-kdy se jen vyhlašuje nejnovější a dočasný význam pojmů jako kupř.: demokracie, svoboda, právní stát nebo zdraví.
-kdy pravdivost závisí jen na hlasitosti a hlasitost jen na penězích.
-kdy neexistují ani sliby, které se musí splnit, ani poznatky, které se dají vyvrátit, ani zákony, které platí pro všechny.
Obyčejní lidé jsou oslepeni pepřákem z matoucích čísel, sugestivních fotek a dvojznačných pojmů. Průměrný člověk dnes neví, v jaké společnosti žije a co se v ní právě děje a dokonce ani neví, že to neví.
Přesto se každý může z tohoto informačního marastu velmi snadno vyprostit, když správně odpoví na tři otázky.
Vyplatí se vědět co nejvíce?
Představte si, že vám někdo pošle vyděračský dopis s ultimátem, ale pošťákovi psaní vyklouzlo z ruky a zapadlo do kanálu. Díky nešikovnému pošťákovi se o výhrůžkách nedozvíte, nedostanete strach, rozhodujete se svobodně a vyděrač neuspěl. Co nás to učí?
Nevědět může být obrovská moc bezmocných. Obrázky a čísla, která neuvidíte, vás nemohou strašit a propagandu, vějičky, přesmyčky a chytáky, které neuslyšíte, vás nemohou hypnotizovat. To, co se nedozvíte, vás nepřipraví o spánek a nezviklá důvěru ve vlastní úsudek. A tak proto nespoléhejte na nešikovného pošťáka a sami odmítněte přijmout vyděračské popisy.
Moje generace měla v tomhle úplně jasno. Neposlouchali jsme bolševické vysílače a nečetli jejich noviny. A když nám přece jen něco zakřičeli přímo do ucha, tak platila jednoduchá první pomoc: Co oni chválí je horší než to, co oni odmítají.
Co je pro mně důležité?
Ale co, když mi uteče něco opravdu důležitého? Ujišťuji vás, že se každou opravdu důležitou zprávu dozvíte. Poznáte ji také podle toho, že se k vám dostane i oklikami.
A proto vztyčte co nejhustší plot mezi vašim mozkem a velkým tlampačem. Je totiž jisté, že co a jak vám politici, podnikatelé, média a experti vypráví, slouží jejich zájmům a ne vaší informaci. Gumová čísla, vylepšené obrázky a zavádějící slova vylučují, abyste poznali, co se opravdu děje a co je důležité. Slavná informační společnost vám spolehlivě ukazuje jen to, kudy cesta určitě nevede.
Odpověď na druhou otázku, „co je důležité“ tedy zní takto:
1.)Vědět musíte daleko méně, než vám namlouvají a vnucují.
2.)Vědět potřebujete jenom to, co je důležité pro vás a vaše blízké a co zároveň můžete ovlivnit.
3.)To vám ale vrchnost neřekne. Mluví na vás, ale ne s vámi. Nechce slyšet vaše pochyby a trestá kritiku.
4.)Proto si musí každý sám najít střípky poznání (na to je internet užitečný) a sestavit si z nich svůj vlastní, na míru šitý obraz světa; takový, který odráží jeho zájmy a pomáhá mu je uskutečnit.
Jak poznat pravdu?
Kdysi skutečně existovala dokazatelná vědecká pravda a myšlenky se prosazovaly silou argumentů a použitím v praxi. Nic z toho již neplatí. Pro každého z vás je pravda roztroušena v obrovském množství informační hlušiny, kterou odplavíte v pěti krocích.
1.)Nejprve se úplně odpojte od mainstreamového zpravodajství.
2.)Nevšímejte si informací o věcech, které se vás netýkají a hlavně o věcech, které stejně nemůžete ovlivnit.
3.)Zbude úhledná hromádka poznatků o tom, co má přímý vliv na váš život a zároveň to můžete ovlivnit.
4.)Z těchto střípků vědění si vytvořte svůj vlastní „na míru šitý“ obraz světa; takový, který odpovídá vaší situaci a zájmům a pomáhá je uskutečnit.
5.)Podle jakého pravidla si svůj obraz světa sestavíte? Takhle: Váš život a vaše zájmy jsou měřítkem všech věcí a váš úspěch je zlatý standard pravdy. Méně květnatě řečeno to znamená, že pravdivé jsou pro vás ty poznatky, které vám pomáhají dobře se postarat o sebe a své blízké.
Když to uděláte, tak se zachováte úplně stejně jako politici, podnikatelé, media a experti. A právě s nimi soupeříte o váš úspěch a prospěch. A proto můžete vyhrát jen tehdy, když se budete chovat stejně jako oni - posuzovat svět výlučně z hlediska vlastních zájmů.
Úplná verze předchozího textu:
podcast: https://www.youtube.com/watch?v=vbGq9J_nQCk
blog: https://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=43302
Popleť a panuj
Informace vyrábějí politici, podnikatelé, média a experti. Všichni dohromady tvoří informační průmysl a chtějí informace co nejlevněji vyrábět a co nejvíce vydělat. Jejich zisk je to, že lidé zvolí, koupí a věří v to, co jim informační průmysl vnucuje. Slavná informační společnost je nástroj, kterým chce elita ovládat většinu. Rozděl a panuj nahradilo popleť a panuj.
Proto dnes žijeme v éře prázdných slov,
-kdy spolu věci a jejich názvy nemají nic společného.
-kdy se jen vyhlašuje nejnovější a dočasný význam pojmů jako kupř.: demokracie, svoboda, právní stát nebo zdraví.
-kdy pravdivost závisí jen na hlasitosti a hlasitost jen na penězích.
-kdy neexistují ani sliby, které se musí splnit, ani poznatky, které se dají vyvrátit, ani zákony, které platí pro všechny.
Obyčejní lidé jsou oslepeni pepřákem z matoucích čísel, sugestivních fotek a dvojznačných pojmů. Průměrný člověk dnes neví, v jaké společnosti žije a co se v ní právě děje a dokonce ani neví, že to neví.
Přesto se každý může z tohoto informačního marastu velmi snadno vyprostit, když správně odpoví na tři otázky.
Vyplatí se vědět co nejvíce?
Představte si, že vám někdo pošle vyděračský dopis s ultimátem, ale pošťákovi psaní vyklouzlo z ruky a zapadlo do kanálu. Díky nešikovnému pošťákovi se o výhrůžkách nedozvíte, nedostanete strach, rozhodujete se svobodně a vyděrač neuspěl. Co nás to učí?
Nevědět může být obrovská moc bezmocných. Obrázky a čísla, která neuvidíte, vás nemohou strašit a propagandu, vějičky, přesmyčky a chytáky, které neuslyšíte, vás nemohou hypnotizovat. To, co se nedozvíte, vás nepřipraví o spánek a nezviklá důvěru ve vlastní úsudek. A tak proto nespoléhejte na nešikovného pošťáka a sami odmítněte přijmout vyděračské popisy.
Moje generace měla v tomhle úplně jasno. Neposlouchali jsme bolševické vysílače a nečetli jejich noviny. A když nám přece jen něco zakřičeli přímo do ucha, tak platila jednoduchá první pomoc: Co oni chválí je horší než to, co oni odmítají.
Co je pro mně důležité?
Ale co, když mi uteče něco opravdu důležitého? Ujišťuji vás, že se každou opravdu důležitou zprávu dozvíte. Poznáte ji také podle toho, že se k vám dostane i oklikami.
A proto vztyčte co nejhustší plot mezi vašim mozkem a velkým tlampačem. Je totiž jisté, že co a jak vám politici, podnikatelé, média a experti vypráví, slouží jejich zájmům a ne vaší informaci. Gumová čísla, vylepšené obrázky a zavádějící slova vylučují, abyste poznali, co se opravdu děje a co je důležité. Slavná informační společnost vám spolehlivě ukazuje jen to, kudy cesta určitě nevede.
Odpověď na druhou otázku, „co je důležité“ tedy zní takto:
1.)Vědět musíte daleko méně, než vám namlouvají a vnucují.
2.)Vědět potřebujete jenom to, co je důležité pro vás a vaše blízké a co zároveň můžete ovlivnit.
3.)To vám ale vrchnost neřekne. Mluví na vás, ale ne s vámi. Nechce slyšet vaše pochyby a trestá kritiku.
4.)Proto si musí každý sám najít střípky poznání (na to je internet užitečný) a sestavit si z nich svůj vlastní, na míru šitý obraz světa; takový, který odráží jeho zájmy a pomáhá mu je uskutečnit.
Jak poznat pravdu?
Kdysi skutečně existovala dokazatelná vědecká pravda a myšlenky se prosazovaly silou argumentů a použitím v praxi. Nic z toho již neplatí. Pro každého z vás je pravda roztroušena v obrovském množství informační hlušiny, kterou odplavíte v pěti krocích.
1.)Nejprve se úplně odpojte od mainstreamového zpravodajství.
2.)Nevšímejte si informací o věcech, které se vás netýkají a hlavně o věcech, které stejně nemůžete ovlivnit.
3.)Zbude úhledná hromádka poznatků o tom, co má přímý vliv na váš život a zároveň to můžete ovlivnit.
4.)Z těchto střípků vědění si vytvořte svůj vlastní „na míru šitý“ obraz světa; takový, který odpovídá vaší situaci a zájmům a pomáhá je uskutečnit.
5.)Podle jakého pravidla si svůj obraz světa sestavíte? Takhle: Váš život a vaše zájmy jsou měřítkem všech věcí a váš úspěch je zlatý standard pravdy. Méně květnatě řečeno to znamená, že pravdivé jsou pro vás ty poznatky, které vám pomáhají dobře se postarat o sebe a své blízké.
Když to uděláte, tak se zachováte úplně stejně jako politici, podnikatelé, media a experti. A právě s nimi soupeříte o váš úspěch a prospěch. A proto můžete vyhrát jen tehdy, když se budete chovat stejně jako oni - posuzovat svět výlučně z hlediska vlastních zájmů.
Úplná verze předchozího textu:
podcast: https://www.youtube.com/watch?v=vbGq9J_nQCk
blog: https://blog.aktualne.cz/blogy/petr-robejsek.php?itemid=43302