Dlouhá desetiletí bylo z pohledu obyčejného člověka nové lepší než staré a vyplatilo se to mít rychle. Lepší život na něj přátelsky kynul z budoucnosti a cesta k němu se právem jmenovala pokrok. A ten je tradičně považován za princip lidských dějin. Jak je to dnes?

Všimli jste si, jak politici, média a tzv. experti náramně souzní v tom, co je pokrokové? Jen namátkou: politická korektnost, elektronické volby a také peníze, uhlíková stopa, povinné očkování, určování vašeho jídelníčku, způsobu vytápění budov, pohánění vozidel, klima ať to stojí cokoliv, solidaritu s kýmkoliv, jenom ne s vlastními, datové schránky atd. atd.
Všimli jste si, že vás tento „pokrok“ stojí peníze, námahu a svobodu a že se vám samotným nejpozději od roku 2020 vede stále hůře?

Společenský pokrok je považován za princip lidských dějin, ale na počátku 21. století sice zažíváme bezpříkladný rozvoj techniky, ale zároveň pokus světové finanční šlechty vzít, národům práva vybojovaná již ve francouzské revoluci koncem 18. století. S chválou pokroku na rtech chce světová superelita strhnout lidstvo zpět do feudalismu a uvalit na ně techno-nevolnictví.

Technofeudalismus je zvrácený pokrok a v budoucnosti narazí ten, kdo jej bude hledat před sebou, buď na stožár G5 nebo do šedivé zdi kotců na bydlení pro obyvatele 15ti minutových měst, kteří za barierami z QR-kódů čekají, až uměla inteligence rozhodne, že jejich uhlíková stopa je již moc dlouhá a vypne jim přísun tepla, vody, syntetické zábavy a potravy.

Proč asi vrchnost s takovým elánem elektronizuje naše životy? Řeknu vám to. Protože nedokáže ani demokraticky vládnout, ani vytvářet blahobyt pro všechny. Prostě si neumí poradit se složitostí světa, který vytvořila. A proto se vládnoucí kasta rozhodla ukončit éru masového konzumu a postupně zabavit majetek středních a nižších vrstev a posvětit to pohanským eko-náboženstvím.

Takže princip lidských dějin není společenský pokrok, ale boj mezi elitou toužící po absolutní moci a lidstvem bránícím svou svobodu. Tento boj se prolíná dějinami a mění se jen jeho intenzita, kulisy a rekvizity. Ve francouzské revoluci 18. století vyhrálo celé lidstvo a teď mu hrozí prohra.

Můžeme si za to sami, protože jsme dopustili, aby konzumismus ovládl naše myšlení tak, že „koupíme“ všechno. Nejenom zboží ale i vynucenou péči o naše myšlení, chování a zdravotní stav a dokonce i šikanování a ponižování. Jak to, že se skoro nikdo neptá, je-li síť 5G opravdu nepochybně prospěšná technická novinka? Drtivá většina lidí jí hodnotí pouze podle evangelia modernity; nová, rychlá, pokroková a proto dobrá. Totéž si většina myslí o automatických balíkovnách na každém rohu, internetových nákupech s dovozem, samoobslužných elektronických pokladnách v supermarketech anebo o elektronických penězích. „Život je tak přece pohodlnější“, řeknou vám s bezelstným úsměvem. Lenost lidem znemožňuje pomyslet na to, že by se mohlo jednat o vznikající infrastrukturu pracovního tábora, s přídělovým systémem a omezenými vycházkami.

Abyste v budoucnosti nemuseli znovu dělat revoluci, jako Francouzi v 18. století, tak se musíte zbavit zvráceného pokroku. A chcete-li mít pokrok zase před sebou, tak stačí vydat se správným směrem a vrátit se k podstatě evropské civilizace. První co k tomu potřebujete je individualistické a sebevědomé slůvko „ne“, kterým vystřídáte konzumistické a stádní „ano“.

Abyste v budoucnosti nemuseli znovu dělat revoluci, jako Francouzi v 18. století, udělejte dnes novoroční předsevzetí o nepohodlnosti. Co si takhle slíbit, přestat používat nakup přes internet a dovoz do bytu, neplatit na samoobslužných pokladnách v supermarketech, nepoužívat automatické balíkovny, používat zase hotovost, nechat si ještě další rok starý mobil, setkávat se přáteli méně často, ale za to jenom osobně?

Ano, to znamená nepohodlí a stojí vás čas a peníze. Utěšovat vás může, že vaše nepohodlí je velmi nepohodlné techno-systému, který není váš přítel. Jeho cíl je totální elektronizace vašeho života. A ta není nic jiného než vytváření infrastruktury pracovního tábora, s omezenými vycházkami. A co si tedy „naložit“ ještě jedno předsevzetí; a získat letos na svou stranu dalších deset lidí?

A nikdy nezapomeňte toto:
Kdykoliv se budete rozhodovat o tom, po čem toužit, jestli, kde a co nakupovat, na co a na čem spořit, koho poslouchat, číst anebo volit a v co věřit, tak se řiďte podle
čtyř pravidel osvobození:

1.Pomalé je lepší než rychlé
2.Lokální je lepší než globální
3.Osobně je lepší než elektronicky
4.Vlastní je lepší než cizí