Fenomén zvaný referendum
Celá čtyři procenta všech oprávněných voličů dala ve volbách do poslanecké sněmovny svůj hlas straně, jejíž stěžejní volební program spočíval v prosazení tzv. přímé demokracie. Kromě přímé volby mnoha ústavních činitelů by hlas lidu měl rozhodovat i prakticky o jakémkoli zákoně. Jak by to asi tak mohlo vypadat?
Celostátní referendum se v České republice zatím konalo pouze v souvislosti se vstupem země do Evropské unie. O znění položené otázky tehdy rozhodli sami ústavodárci. Ze zákona navíc vyplývalo, že nebudou-li voliči souhlasit napoprvé, může být referendum o přistoupení k EU vyhlášeno opakovaně. Jednorázový ústavní zákon také nestanovil pro platnost (natož závaznost) referenda žádné procento voličů, kteří se musí referenda zúčastnit. Rozhodující byla pouze prostá většina těch voličů, kteří se referenda zúčastnili.
Místní referendum bylo přitom v České republice uzákoněno mnohem dříve (1992) a od samého počátku podmiňovalo platnost referenda stanovenou minimální volební účastí, i když zpočátku relativně splnitelnou, a sice 25% všech voličů. V roce 2004 zákonodárci přijali nový zákon o místním referendu – od této chvíle bylo třeba k platnosti referenda už celá polovina všech oprávněných voličů.
Proč je to tak důležité?
Volební účast v našich končinách není nijak závratná, při prvních prezidentských volbách byla sice mírně přes 60% a při letošních volbách do poslanecké sněmovny přes 59%, při posledních volbách komunálních ale už jen 48%, a při volbách do krajských zastupitelstev dokonce jen 37%. Konečně při volbách do evropského parlamentu nedosahuje volební účast ani 30%.
I když téměř nesplnitelná kvóta pro platnost místního referenda byla v roce 2008 snížena na 35% všech voličů, je ve skutečnosti stále velmi obtížné naplnit všechny podmínky zákona. Přípravný výbor musí nejdříve sehnat dostatečný počet podpisů oprávněných voličů, kteří potvrdí, že je téma zajímá. Pak je referendum za splnění dalších podmínek vyhlášeno, a pokud přijde dostatek voličů, je hlasování platné. Pokud hlasuje dostatečný počet voličů pro, je referendum i závazné.
A jak by mohla vypadat čísla pro celostátní referendum, pokud by přijatý zákon navazoval na současný trend s povinnou volební účastí?
Počet oprávněných voličů: 8 424 227
Petice za konání referenda – podpis na petici od 6% všech oprávněných voličů – půl milionu občanů, tj. téměř všichni voliči TOP 09 (PS, 2013)
Platnost konání referenda – 35% všech oprávněných voličů – tři miliony občanů, tj. více jak všichni voliči ČSSD, ANO a KSČM (PS, 2013)
Závaznost konání referenda – 25% všech oprávněných voličů, přes dva miliony občanů, tj. více jak všichni současní voliči ČSSD a ANO (PS, 2013).
Z programu hnutí Úsvit: pro odvolání politika bude třeba víc hlasů než pro jeho zvolení; první referendum na odvolání z funkce politika bude možno vypsat až po roce od jeho zvolení. V případě neúspěchu referenda na odvolání politika je možné konat další referendum na jeho odvolání až po jednom roce – to aby se neodvolávalo každý týden.
Opravdu má 342 339 českých voličů pocit, že by nám ze všeho nejvíc prospěla přímá volba (a zejména odvolání) poslanců, starostů, hejtmanů?
Celostátní referendum se v České republice zatím konalo pouze v souvislosti se vstupem země do Evropské unie. O znění položené otázky tehdy rozhodli sami ústavodárci. Ze zákona navíc vyplývalo, že nebudou-li voliči souhlasit napoprvé, může být referendum o přistoupení k EU vyhlášeno opakovaně. Jednorázový ústavní zákon také nestanovil pro platnost (natož závaznost) referenda žádné procento voličů, kteří se musí referenda zúčastnit. Rozhodující byla pouze prostá většina těch voličů, kteří se referenda zúčastnili.
Místní referendum bylo přitom v České republice uzákoněno mnohem dříve (1992) a od samého počátku podmiňovalo platnost referenda stanovenou minimální volební účastí, i když zpočátku relativně splnitelnou, a sice 25% všech voličů. V roce 2004 zákonodárci přijali nový zákon o místním referendu – od této chvíle bylo třeba k platnosti referenda už celá polovina všech oprávněných voličů.
Proč je to tak důležité?
Volební účast v našich končinách není nijak závratná, při prvních prezidentských volbách byla sice mírně přes 60% a při letošních volbách do poslanecké sněmovny přes 59%, při posledních volbách komunálních ale už jen 48%, a při volbách do krajských zastupitelstev dokonce jen 37%. Konečně při volbách do evropského parlamentu nedosahuje volební účast ani 30%.
I když téměř nesplnitelná kvóta pro platnost místního referenda byla v roce 2008 snížena na 35% všech voličů, je ve skutečnosti stále velmi obtížné naplnit všechny podmínky zákona. Přípravný výbor musí nejdříve sehnat dostatečný počet podpisů oprávněných voličů, kteří potvrdí, že je téma zajímá. Pak je referendum za splnění dalších podmínek vyhlášeno, a pokud přijde dostatek voličů, je hlasování platné. Pokud hlasuje dostatečný počet voličů pro, je referendum i závazné.
A jak by mohla vypadat čísla pro celostátní referendum, pokud by přijatý zákon navazoval na současný trend s povinnou volební účastí?
Počet oprávněných voličů: 8 424 227
Petice za konání referenda – podpis na petici od 6% všech oprávněných voličů – půl milionu občanů, tj. téměř všichni voliči TOP 09 (PS, 2013)
Platnost konání referenda – 35% všech oprávněných voličů – tři miliony občanů, tj. více jak všichni voliči ČSSD, ANO a KSČM (PS, 2013)
Závaznost konání referenda – 25% všech oprávněných voličů, přes dva miliony občanů, tj. více jak všichni současní voliči ČSSD a ANO (PS, 2013).
Z programu hnutí Úsvit: pro odvolání politika bude třeba víc hlasů než pro jeho zvolení; první referendum na odvolání z funkce politika bude možno vypsat až po roce od jeho zvolení. V případě neúspěchu referenda na odvolání politika je možné konat další referendum na jeho odvolání až po jednom roce – to aby se neodvolávalo každý týden.
Opravdu má 342 339 českých voličů pocit, že by nám ze všeho nejvíc prospěla přímá volba (a zejména odvolání) poslanců, starostů, hejtmanů?