Povodne i požiare sú produktom vysušovania krajiny človekom

09. 08. 2010 | 20:27
Přečteno 4338 krát
Našich susedov zas postihla veľká voda. Na Liberecku hovoria o tisícročnej vode. Ako je to vlastne možné, že v priebehu 13-tich rokoch postihne tisícročná voda trikrát? Niekde je zrada. Tá zrada je podľa mňa v tom, že metóda štatistík pre výpočet veľkej vody je ako čierna skrinka. Tá vám zošrotuje údaje za sledované obdobie a vypľuje výsledok extrémnej zrážky s pravdepodobnosťou opakujúcou sa napríklad raz za 100 resp. 1000 rokov bez toho, aby sme pochopili prečo to tak je.

Ponúkam jeden poznatok, ktorému som pochopil už počas prvej veľkej vody na Morave v roku 1997. Postupne sme to s kolegami rozpracovali do Novej vodnej paradigmy (www.vodnaparadigma.sk). Tieto poznatky zhrniem do krátkeho sumáru v tomto príspevku.

Človek svojimi aktivitami pri využívaní krajiny nevedomo sa zbavuje vody. Zbavovanie sa znamená zmenu energetických tokov v atmosfére tým, že sálavé teplo z vysušenej poškodenej prevažne poľnohospodársko-urbannej krajiny vytláča mraky do hornatých, chladnejších a menej vysušených regiónoch. Vyliatie mrakov spôsobuje nebývalé prívalové dažde s následnými katastrofálnymi povodňami, ako napríklad teraz v Česku. Pripomínam, že všetky tri tisícročné povodne za ostatných 13 rokov vznikli práve v hornatých prihraničných regiónoch Čiech. Prečo to tak je? Ak sa pozrieme do satelitných snímok Čiech i okolitých krajín tak vidíme zalesnené hornaté oblasti v pohraničných oblastiach Čiech, dve rozsiahle poľnohospodársko-urbanne regióny (južná Morava a stred Čiech so stovežatou Prahou) a z druhej strany Čiech rozsiahlu priemyselnú zónu Katovíc i poľnohospodársko-urbannu zónu Drážďan.

Rozsiahle urbanné zóny Čiech, Poľska, Nemecka permanentne zbavované dažďovej vody kanalizáciou spôsobujú, že pôvodná energia Slnka spotrebovaná na výpare vody z krajiny sa teraz vo vysušenej krajine transformuje na citeľné teplo. Odhadujem, že ročne len z urbannej zóny Prahy sa do atmosféry uvoľní cca 100.000 GWh tepla. Toto sálavé teplo vytláča mraky do kopcov a tam za dramatických okolností sa vylejú. Ďalšie státisíce GWh tepla sa uvoľňuje z ďalších odkanalizovaných miest a obcí z Čiech, Poľska i Nemecka. Nuž to zákonite musí narobiť chaos v atmosfére, ktorý sa prejavuje nebývalými extrémnymi zrážkami v horách i suchom bez zrážok v poškodenej krajine.

Vzniká tu otázka, ako je možné, že výskum na takéto zmeny energetických tokov v atmosfére nereflektuje. Nuž akosi sa odovzdali davovej psychóze, že za extrémy počasia môže zvyšovanie skleníkových plynov v atmosfére. Hovorím nahlas, že za extrémy v počasí je vinný človek nie produkciou skleníkových plynov CO2, ale produkciou tepla do atmosféry vplyvom vysušovania krajiny a vedecké tímy by sa mali hlboko zamyslieť, prečo predmetom výskumov nie je sledovanie vplyvu poškodenej krajiny na vytváranie chaosu v atmosfére a výskyt extrémnych zrážok i dlhodobé suchá.

Vzniká ďalšia otázka, či je to riešiteľné, či civilizácia môže žiť bez „pečatenia" zemského povrchu? Áno, je to riešiteľné a veľmi jednoducho. V mestách a obciach treba budovať namiesto drahých a náročných kanalizačných systémov systémy že dažďová voda bude ostávať na strechách budov, bude sa zbierať v parkoch v bioklimatických i dažďových záhradách, bude viac vody ostávať tam kde žijeme a bude sa spotrebovať viac solárnej energie na výpar vody z pretvorenej poľnohospodársko-urbannej krajiny. Tým pádom mraky sa vylejú na väčšiu plochu s menšou intenzitou i menšou výdatnosťou. Tým sa vyhneme katastrofálnym záplavám i suchám. Ak nezmeníme starostlivosť o dažďovú vodu v priebehu 5-tích rokoch, nebudeme stíhať sa presťahovať z nížin do hôr, aby sme si zachránili holý život.

Obraciam sa na občanov, prosím Vás neposielajte dažďovú vodu na hlavy svojim susedom, neohrozujte ich a pokúste sa vo svojom blízkom okolí nechávať podľa možností všetku dažďovú vodu tam kde padne. Voda Vám to vráti tak, že Vám nebude ubližovať, ale bude vám pomáhať!

Michal Kravčík, hydrogeolog

(V roku 1999 bol odmenený Goldmanovou enviromentálnou cenou (www.goldmanprize.org), ktorá sa pokladá za synonynum pre Nobelovu cenu v životnom prostredí. Zároveň i v rámci dalších podporných programov získal pre mvo Ľudia a voda viaceré významné ocenenia, ku ktorým mu osobne blahoželali takí politici ako Bill Clinton, Tony Blair a ďalší. pozn. red.)

Text byl otištěn na smeblog.sk u uveřejněn zde se svolením autora.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Tencokida Hnuj napsal(a):

Můj tchán jímá vodu do sudů už několik desetiletí.
Přesto byl zasažen povodněmi.
Dostal z toho mozkovou mrtvici.

Vodu jímá dál. Ale nejsem si tak zcela jist, zda, pokud opět dojde k povodním takového rozsahu, jaké byly v roce 1997, nedostane mrtvici znova.

Já si myslím , že balón je na straně vlastníků, uživatelů a těžařů rostlinných porostů.

P.S. Po povodních seděl můj známý v hospodě v jedné vesnici na Jesenicku, kterou krutě zasáhly přívaly vody. Všeci se tam rozčilovali nad neschopností vlády a úřadů, že tomu nedovedly zabránit.
On se jich zeptal : "Kolik z Vás vlastní lesy, které necháváte těžit ostošest ?"
Bylo najednou ticho. Tedy na chvíli.
Neb český člověk s oblibou svádí všechno na ty nahoře, či na pánab´ha.

Osobně si myslím, že Vaše návrhy jsou nerealizovatelné jak direktivně tak pomocí daňových zákonů.

Buď se podaří vodu udržet v krajině, nebo je třeba vybudovat vodní díla.

Ale jsem laik. Hezky to tady kdysi rozebral Pocestný. Už ale nevím, na kterém to bylo blogu. Asi pod panem Tolaszem , tak před půl rokem.
09. 08. 2010 | 20:55

Kritik napsal(a):

K článku bych pouze přidal doplňující informnaci:

Jeden vzrostlý dub má v létě výkon v odpařování vody kolem 50 kW. Představte si to asi tak, jako když jedete Octavií po dálnici s pedálem plynu na podlaze.

Pokud tomu nevěříte, dívejte se na teploměr okolního prostředí v autě. Příklad z praxe (ve stupních C): Středně velké město 33, na okolní silnici mimo les 30, na silnici v lese 27.

A ještě jinak: Úsporná chladnička spotřebuje za den 1 kWh. Onen dub tudíž v létě nahradí 1200 takových chladniček.
09. 08. 2010 | 21:19

L.Metelka napsal(a):

No, celá tahle teorie je kombinace pár dobrých postřehů (vliv latentního tepla na místní klima, ale o tom se obecně ví) a velkého množství fyzikálních chyb ("sálavé teplo vytláča mraky do kopcov").
Nic víc...
09. 08. 2010 | 21:38

L.Metelka napsal(a):

No a pokud se nemýlím, tisíciletá povodeň nebyla potvrzena nikde za celých těch 13 let a nemohla být ještě potvrzena ani pro tu současnou povodeň, na to je třeba nejdříve přesně zaměřit kulminační stavy a pak to celé propočítat. Měrné křivky na takové stavy v těch nejvíce zasažených oblastech prostě nejsou.
To jen někdo někde něco plácl a teď se toho všichni chytli... Protože je to velké číslo a vypadá to zajímavě...
09. 08. 2010 | 21:45

mudrc napsal(a):

Pan exaktně vzdělaný dogmatický učenec prokazuje, včem jsou gobaličtí mikroteroristi nebezpeční! On je neomylný! Přitom již měl být za globální histérickou tézy tvrdě potrestán! Pane, vy nemáte právo diskutovat s normálními občany. Či vám na vaší úrovni říkají. Zmlkni Chávesi (Metelko). Kdybych neměl děti, vnoučata nevím! Autoři článku mají pravdu, proč se jim posmíváte? V Praze nikdy nemůže dojít k tomu co v Liberci. Tak Metelko, před počasím je nutné stát v němém úžasu. I rosnička je někdy moudřejší ne vy.
09. 08. 2010 | 22:15

L.Metelka napsal(a):

mudrc:
Ale jděte...
No samozřejmě, voda v Praze nemůže stoupnout tak rychle a tak moc, protože Praha není pod horami. Rozlije se kde může (a v Praze může - viz srpen 2002). Ale ty největší problémy jsou v podhorských oblastech. Proč? Na to nepotřebujete "sálavé teplo", které by Vám tlačilo mraky do hor (dynamicky i termodynamicky je to úplná blbost), ale ta voda tam prostě z těch hor steče rychle, ty obce jsou zpravidla v údolích (voda se nemůže rozlít) a ta řeka nebo potok mají větší podélný sklon než Vlatava v Praze (takže je tam větší proud, nese šutry, dokáže bořit domy).
Trochu fyziky by to chtělo, vážený... není to těžké...
09. 08. 2010 | 22:24

Kravčík napsal(a):

Môžete mi vysvetlit pán Metelko prečo vytláčanie mrakov do hôr sálavým teplom z vysušených plôch je dynamický i temodynmaický uplna blbost?
09. 08. 2010 | 22:32

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
Protože sálavé teplo nemůže nic nikam vytlačovat. Sálavé teplo je IR záření.
09. 08. 2010 | 22:59

franta 64 napsal(a):

No já nevím. O meteorologii jsem něco naposledy slyšel ve škole a to je skoro 50 let. Nicméně jak vzniká mrak který se nazývá kumulus, kumulonimbus a podobný mrak si něco pamatuji. To má pane Metelko autor blogu asi na mysli. Jen to napsal trochu expresivně.
Že betonování a zastřešování terénu (nejnověji i hektary fotovoltaiky s pochybnou účinností) přispívá ke koncentraci a urychlení odtoku srážkové vody je nabíledni – odtok je asi desetinásobkem z nezabetonované a zastřešené plochy. Myšlenka zadržet vodu na střechách domů a v průlezích parků není nová. Před mnoha léty ji jako metodu „totální retence“ propagoval v časopise Vodní hospodářství prof. Krch. Kdysi jsem touto metodou odvodňoval 15 ha skleníků v Radotíně. Udržet vodu v terénu není jednoduché a levné ale nutné. Líbí se mě myšlenka zelených střech. Vodu sic moc nezadrží ale snižuje ten tepelný efekt o kterém autor blogu píše. Když už jsem ťuknul o tu fotovoltaiku. Zabývají se její projektanti zvýšeným odtokem srážkové vody ? Docela mě to z titulu profese zajímá.
09. 08. 2010 | 23:05

L.Metelka napsal(a):

franta64:
Ale jo, může to přispět k rychlejšímu vývoji konvekce, to je jasná věc. Nad suchým povrchem se vzduch ohřeje víc než nad vlhkým. To je všechno OK.
Ale to nemá se sálavým teplem společného vůbec nic. Ani s odtlačováním oblačnosti kamkoli.
09. 08. 2010 | 23:12

DF napsal(a):

No, pane Metelko a tu knihu jste si přečetl už celou? Protože to není teorie, ale paradigma. A Vy jste zastánce toho stávajícího a autoři knihy toho nového.
Nepřenositelné, Nemísitelné, Nedělitelné.
Vliv (l.t.) na místní klima, píšete, je obecně znám - máte-li "místem" na mysli naši Zeměkouli, pak jste mne ovšem překvapil a vyvrátil 3x N. Zcela :-)
Ale otevřeně: mrkněte na svou rodnou hroudu dnes a před 60-ti lety
http://kontaminace.cenia.cz/
a položte si otázku: jak velkou změnu počasí/klimatu (záleží na zoomování :-))) lze vyvolat/očekávat změnou zemského povrchu v tak rozsáhlém měřítku (protože hlad po válce a vývoj mechanizace spolu s lacinou ropou se netýkal jen našeho okrsku, tak mentálně můžete "zoomovat" samozřejmě nad celou Evropu)?
10.650 km2 odvodněných ploch (plošných meliorací) v ČR. To je skoro 15% státu.
Masivní pokles org. hmoty v půdě ruku v ruce s ohromnou kompakcí. Zmizely tisíce km potoků a řek a těmi "kanály" teď frčí člověkem akcelerovaný geologický proces. Na kámen se dostanem?
Jo, řeknete si, pomatenec, dává to bez ladu a skladu, plete 5 přes 9 ... ale měří to někdo (posledních cca 150 let nebo ještě lépe dva tisíce, co dva tisíce, od poslední doby ledový ... abychom mohli hezky korelovat a modelovat)?
Přitom Vám (meteo) to pojistili bratři jezoviti v Klementinu a v celé Evropě, takže na tom nejste tak špatně:-)))
Od ´97 co pamatuju, tak všechny debaty o povodních končí pro mnoho z nás, odborníků, tezí "když hodně vody prší, vody hodně teče, s tím se nic nenadělá". Pak se zhasne v sále a jde se dom.
Ale kolik?! O kolik mm (%)méně ve srážce? mm výparu, mm vsaku, m3/s v řece, denní mlhy na blatech ... svedeme to alespoň v roční bilanci?
Mám přání: aby v příštím Atlasu klimatu byl histogram roční sumy srážek podle intenzity a třeba ve kvartálech. Jsem skromnej, jeden příklad za ČR mi stačí.
Pevné zdraví, rozumnou skepsi a dobrou noc.
DF
Pane Kravčíku a Vám a Honzovi Pokornému děkuji.
09. 08. 2010 | 23:15

Kravčík napsal(a):

Franta 64
Skvele skusenosti zo zelenými streachmi majú v nmecku a z ich poznatkov ročne až 70% dažďovej vody sa vyparí a teda neodtečie. Na výpare tejto vody sa spotrebuváva solárna energia a preto v takom prostredí je chladnejšie. Link na zelen strechy je tu: http://kravcik.blog.sme.sk/... Na svojom blogu uvadzam aj dalsie riesenia, ktoré môžu prispieť k utlmeniu produkcie sálavého tepla.
09. 08. 2010 | 23:18

L.metelka napsal(a):

DF:
Nějak nechápu některé části Vašeho příspěvku, tak jen obecně: Změna vlastností půdy je jedním z faktorů, které ovlivňují klima. Nikoli faktor nejsilnější, ale ani zanedbatelný.
Změna vlastností půdy, které ovlivňují klima, jsou především albedo a vlhkost.
Takže to s tou vlhkostí není v principu blbost, je to jen jeden z mnoha faktorů. NIKOLI FAKTOR JEDINÝ a NIKOLI FAKTOR DOMINANTNÍ...
09. 08. 2010 | 23:20

franta 64 napsal(a):

Ještě k té N-leté vodě.
Je třeba (laikům) vysvětlit kde se ono magické číslo bere. Tedy podle jisté metodiky si popíšeme povodí a uznávaným vzorcem vyčíslíme odtok. Ten pak vynásobíme normativně uznanými koeficienty a dostaneme více méně dohodnuté tak zvané m-denní a N-leté vody. To N nebo m znamená že vypočtený odtok je NEJMÉNĚ 1 x za uvedené období překročen. Nic víc – nikoli že se s nějakou pravidelností opakuje. No a pak toto číslo porovnáváme s průtoky naměřenými ve vodotečích. Rozdíl ve výšce hladiny v měrném profilu třeba pro 50ti nebo 100letou vodu může být jen „pár“ centimetrů – záleží na tvaru terénu. Takže ta „tisícovka“ ……
09. 08. 2010 | 23:28

DF napsal(a):

Ani u karambolu není jediným faktorem tágo ... já ale netvrdím, že neexistuje vesmír. Ale upřímně: kolik lidí vidělo Milankovičovi cykly (tedy kromě MM)?
P.S. Zapojím na chalupě pod okap další sudy - zalejvá to samo, ČEZu navzdory!
09. 08. 2010 | 23:38

DF napsal(a):

to franta 64:
máte pravdu ... a víte kolikrát za posledních cca 100 let USACE musely přepočítávat Q100 ...
09. 08. 2010 | 23:43

L.Metelka napsal(a):

DF: Vidělo? Ty se dají celkem slušně spočítat. U astronomů, prosím...
09. 08. 2010 | 23:43

jahrad napsal(a):

ahoj Michale, tak jsem už zpět z lesa u netu. Přemýšlela jsem o tvé otázce, jak pomoci. Jasně, zkušenost říká, že lidi se chytnou za nos teprve po velkém průseru. Takže asi by to teď chtělo co nejkonkrétněji rozebrat situaci jednotlivých míst, nejhůře zasažených, a navrhnout tam konkrétní kroky, co lidi můžou dělat, co je tam špatně atd. Jak tak pozoruju, téma zadržování dešťovky není nové, mluví se tom už déle - ale je asi potřeba v konkrétních situacích popisovat optimální modely. To málo, co bych mohla, je pokusit se sehnat na českolipsku, děčínsku a ústecku nějaké aktivní lidi, kteří by o tom ve spolpráci s tebou mohli třeba něco psát do místních novin...pa, neklesej na duchu a pozdravuj tam u vás na východě, jak se mi po slovensku stejská...srdečně tvá jana
10. 08. 2010 | 01:30

gaia napsal(a):

vykáceli jsme deštné pralesy kde voda vypařená z oceánu zas spadla a tak nám teď padá zde.
Lesy ji nepojmou vodoteče jsou přerušeny dnes tak moderními cyklostezkami a všude silničky i k tomu nejzapadlejšímu domku na okrajích měst kde byly remízky dnes satelitní čtvrti.V lese asfaltky aby se lesákům pěkně jezdilo.

Podřezali jsme matce přírodě žíly a ona krvácí. Krevní oběh planety narušen výstavbou silnic dálnic a cyklostezek.
10. 08. 2010 | 08:06

Kravčík napsal(a):

Gaia
Ano, voda nám ubližuje levo my sme jej ublížili: Takto to vyzerá na Slovenských povodňových diaľniciach.
http://kravcik.blog.sme.sk/...
10. 08. 2010 | 09:43

Kravčík napsal(a):

Jahrad:
Janka ak sa nájde skupinka ľudí v severných čechách, rád prídem a ponuknem im riešenia.
10. 08. 2010 | 09:44

Lucy in the sky with diamonds napsal(a):

to kravčík
naše rodina vlastnila domek asi 150 let kde nebyla kanalizace jen trativod. Vše fungovalo po 3 generace. Potom nám za domem postavili asfaltku a řadu satelitních domků. Během půl roku se naše zahrada proměnila ve velké jezero. Bez kanalizace by se tam již nedalo bydlet trativod který sloužil 150 let přestal fungovat. A to jsem názorně pochopila proč je dnes tolik záplav i na místech kde dřív nikdy nebyly.

Silnice totiž mají vliv na vodní režim v krajině to ví i laik bohužel to neví ti odpovědní.
10. 08. 2010 | 10:45

Emissary napsal(a):

Hm, zajímavé paradigma, pane Kravčíku.

To jste si dovolil moc, když tvrdíte, že za GO nemůže CO2. To Vás za to zdejší vrchní inkvizitor může i upálit.

Oni ti slavní meteorologové a klimatologové potřebují tisíc až dva tisíce let, aby pochopili mechanizmus vzniku přívalových dešťů , ale na formulování teorie GO jim stačilo měřit teploty zeměkoule jen 100 let, spočítali nějakou průměrnou pidihodnotu 0,6 st. Celsia, a na základě ni prorokuji až 150 let dopředu na vývoj změny klimatu.

A Metelka, ten se tady vytasí s IR zářením a tvrdí, že žádný tlak nemůže vyvozovat. Nevím, co by na to řekli objevitelé a tvůrci slunečních plachetnic.

IR záření je složka elektromagnetického záření Slunce, jen poněkud s kratší vlnovou délkou, proto není vidět. I ono způsobuje zahřívání zemského povrchu, a to asi z 50-ti procent. Je ze země vyzařováno zpět do vesmíru. Vodní pára v atmosféře toto záření může absorbovat, a pak vyzářit zpět ve všech směrech.

Takže záření – kvantum energie – foton s nenulovou pohybovou hmotnosti – nějaký tlak. To v obecnosti platí a ne že neplatí. Ale jak, to možná víte jen Vy, pane Kravčíku. Já jen po dešti se občas podívám na hory. Vodní pára vzniká tak rychle a stoupá, že je možné ji krásně vidět. :)
10. 08. 2010 | 14:58

green napsal(a):

Pán Emissary, to čo vidíte nie je vodná para, ale skondenzovaná vodná para - vodné kvapky, ktoré tvoria mraky. Čo sa týka vizionára Kravčíka.

Nie je vedec, nenapísal ani jedinú lektorovanú vedeckú prácu na tému o ktorej píše v blogu. Autor je iba laik a amatér, preto jeho názory netreba brať vážne. Takýchto amatérov, čo všetkému rozumejú máme na Slovensku mraky. Autor nezacitoval na podporu svojich názorov žiadnu vedeckú prácu. Pýtam sa teda: prečo by sme amatérov a šarlatánov mali brať vážne ?
10. 08. 2010 | 17:29

gaia napsal(a):

green
musím se zastat pana Kravčíka proti vám.
Já si též myslím že když se udělá ve svahu asfaltová nebo betonová cesta a částečně i zpevněná třeba štěrková cyklostezka že to je totéž pro vodní režim oblasti jako kdyby vám přiložili k tepně škrtidlo a poté nad tím píchli.
Též voda potom začne vytékat kde se jí zlíbí místo aby poslušně tvořila v podzemí ložiska s podzemní vodou(pro člověka nevidiltelné)

Je o tom i příspěvek Lucy o tom trativodu.
Obyčejný člověk i bez studií může v přírodě ledacos odpozorovat a pochopit souvislosti třeba lépe než nějaký kabinetní učenec.
10. 08. 2010 | 17:59

Emissary napsal(a):

Jistě, pane greene,

to mi nemusíte říkat. Když ještě víc kondenzuje, je z ní voda, v případě deště kapky vody padající z oblohy. :)

A že pan Kravčík není vědec? A co má být? Kolikrát se v historii vědci mýlili? A že je laik a amatér? No, možná, já ho neznám, posouzení nechám na jiné, ale musí být z obou stran.

Proč bychom měli amatéry a šarlatány brát vážně? Protože mohou mít pravdu. :)

Ale zda je pan Kravčík amatér a šarlatán, to nevím. Říká o sobě, že je hydrogeolog, takže předpokládám, že má v tomto oboru VŠ vzdělání.
10. 08. 2010 | 18:10

Emissary napsal(a):

Pane greene,

navíc si myslím, že když to infračervené záření letí do jasně modré oblohy, musí docházet k výměně tepla. Plyny v atmosféře, jež toto teplo převezmou musí zákonitě expandovat do všech stran, takže k nějakému odtlačovaní mraků od středu k horám může docházet, zejména když je bezvětří. Ale k jakému, to si netroufám říct. Takže, i v tomto může mít pan Kravčík pravdu.
10. 08. 2010 | 18:48

Emissary napsal(a):

Dále, pane greene,

to elektromagnetické záření Slunce má další dvě složky – ultrafialové záření a záření viditelné. To také připívá k celkové bilanci ohřevu zejména zemského povrchu. Zemský povrch se během 50-ti let hodně změnil, odrazivost se změnila vlivem průmyslové výstavby, výstavby budov k bydlení, parkovišť, dálnic, silnic, etc. Zároveň šíleným tempem ubývají zelené plochy, zejména dešťné pralesy v povodí Amazonie, rovníkové Africe a v Asii. Celkový úbytek se odhaduje až na 40 – 50 procent, a to během padesáti let. Ani slunce nesvítí konstantně, množství slunečných erupcí a větrů je proměnlivé, doby meziledové a ledové určuji cykly Milankoviče.

K těm dvěma složkám slunečného záření. Samozřejmě méně odrazivé plochy teplo akumuluji a vyzařují. A protože teplý vzduch stoupá nahoru, dohází k výměně tepla, opět může docházet k expanzi plynů v troposféře – za určitých podmínek k odtlačení mraků od středu, jak říká pan Kravčík.

Takže, vivat pane Kravčíku, možná máte pravdu, inkvizitora pošleme do důchodu. :)
10. 08. 2010 | 20:33

Emissary napsal(a):

Opravy

přispívá
deštné
10. 08. 2010 | 20:46

L.Metelka napsal(a):

Emissary 10.08.2010 14:58:35 :
Hezky jste se rozepsal. je to sranda.
Tak za prvé - mechanismus vzniku příbalových srážek je znám. Že ho neznáte Vy, neznamená, že ho nezná nikdo.
Sluneční plachetnice - tlak záření na pevnou překážku. Vzduch je pevná překážka? Spočítejte si velikost toho tlaku. A porovnejte to se silami, které skutečně ovlivňují proudění vzduchu (hlavněw horizontální tlakový gradient, Coriolisova síla) a zjistíte, že i kdyby atmosféra byla prvné těleso, ten tlak záření je proti dvěma výše uvedeným naprosto marginální.
IR záření je záření s kratší vlnovou délkou NEŽ CO?
Co vidíte po dešti nad lesem, to není žádná "odtlačená" vodní pára. To je zkondenzovaná vodní pára, která se vypařila z toho lesa...
10. 08. 2010 | 20:57

L.metelka napsal(a):

Emissary 10.08.2010 18:48:14:
No, když podle Vás, expandují do všech stran, proč odtlačují páru zrovna do hor? Čekal bych, že ji budou vytlačovat třeba i nad velké vodní plochy. Proč jen do hor?
10. 08. 2010 | 21:00

L.Metelka napsal(a):

Emissary 10.08.2010 20:33:59:
Elektromagnetické záření Slunce má spoustu dalších složek, ne jen dvě. UV záření způsobuje hlavně změny teploty ve stratosféře, konkrétně v ozonosféře. Na povrchu minimálně.
A k těm mrakům a jejich "odtlačování" od středu - tohle Vaše tvrzení je v přímém rozporu s pozorováním. Kupovitíá oblačnost vzniká právě nad těmi nejvíce ohřátými místy. Jestlipak víte proč?
10. 08. 2010 | 21:04

Emissary napsal(a):

No, Metelko,

sluneční záření má tři základní složky. O té první jsem psal předtím a o dalších dvou poté. To byste měl vědět. :)

A že mé tvrzení je v přímém rozporu s pozorováním? Ale jděte. A proč Radim psal, že ty mraky trčely nad Libereckem a ani se nehnuly, co? :)
10. 08. 2010 | 21:13

Emissary napsal(a):

A kromě toho, Metelko,

nepleťte si rozklad viditelné části světelného spektra hranolem. Na obloze lze tento jev pozorovat jako duhu.

Vyjmenujte, laskavě, další složky světla slunečného záření. :)
10. 08. 2010 | 21:21

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
A co gama záření, rentgenové, mikrovlnné, rádiové? V těch oblastech Slunce nesvítí? nebo to není elektromagnetické záření?
A neodpověděl jste na otázku - to IR záření má kratší vlnovou délku NEŽ CO?
K těm mrakům: za prvé ty nevznikly nějakým lokálním přehřátím nebo tím, že by tam byla suchá půda. To, že se držely nad Libereckem, byla dynamika té situace (podívejte se jak a odkud foukalo) plus orografické vlivy. Celkem běžně se tohle při povodních 1997 nebo i letos (tuším) v červnu dělo v Beskydech a Jeseníkách. S nějakým "odtlačováním" vodní páry to nemá společného vůbec nic...
10. 08. 2010 | 21:25

Emissary napsal(a):

Metelko,

gama, beta a alfa záření je součásti UV záření, i to rentgenové záření. Tyto záření vznikají v exitovaném stavu při radioaktivním rozpadu. A že už do toho pletete i vesmírné mikrovlnné záření na pozadí CMBR velkého třesku, no tak prosím. :)

IR záření má kratší vlnovou délku než viditelné světlo a UV záření. Co, co? Mám to napsat? :)

Hej, Metelko, a zabývali se klimatologové v teorii GO nějakými titěrnými vlivy, co? Jako jsou třeba malé vodní plochy?

Ano, to byla dynamika té situace. Větry, nehomogenní zemský povrch, výměna tepla, slunečné záření, vodní pára v atmosféře (10.000 krát víc, než CO2) etc…….
10. 08. 2010 | 21:47

Kravčík napsal(a):

Metelka:
Na vypare jedného kubika vody sa spotrebuje cca 700 KWh solárnej energie. To je fakt. Ak sa z urbanizovanej plochy Prahy skanalizuje napríklad 1 mil. m3 z prívalovej zrážky a zabránime tejto vode vsiaknut a následne napr. 1 mil. m3 vody (je to reálne), tak sa do atmosféry uvolní 700 mil. KWh. Pán Metelko, prosím popíšte fyzikálne čo sa s tou energiou v atmosfére robí a aké zmeny v atmosfére môžu nastať a či vôbec nejaký výskum sa na to robí.
10. 08. 2010 | 21:49

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Teda vy jste hlava! :-)
Gama záření je elektromagnetické, alfa a beta ani náhodou. Alfa jsou jádra helia a beta jsou elektrony...
Gama záření NENÍ součástí UV záření, to jsou úplně jiné vlnové délky.
Elektromagnetické záření NEVZNIKÁ jen při radioaktivním rozpadu...
Slunce vyzařuje i v mikrovlnné oblasti, ať se Vám to líbí nebo ne...
Ale perla - IR záření má kratší vlnovou délku než viditelné světlo a UV záření. Tuhle blbost si dejte zarámovat. Ale vlastně co chci od individua, které neumí ani spočítat objem kvádru, že?
10. 08. 2010 | 22:05

Emissary napsal(a):

Pan Kravčík,

nič sa nerobí, ale to viete sám.

Napísal som to dobre po slovensky?

Majte sa a vytrvajte. :)
10. 08. 2010 | 22:06

L.metelka napsal(a):

Kravčík:
Čo sa robí? Co se nespotřebuje na výpar, projeví se jako zjevné teplo. Ve městech přispívá k tepelnému ostrovu města, za vhodných podmínek se může projevit třeba větší tvorbou kupovité oblačnosti nad oblastí s přehřátým povrchem...
10. 08. 2010 | 22:07

gaia napsal(a):

L.Metelka
"IR záření má kratší vlnovou délku než viditelné světlo a UV záření."

zas taková blbost to není laik tomu rozumí.
IR má kratší vlnovou délku než viditelná část světelného spektra.
Tohle je dobře?
10. 08. 2010 | 22:12

Emissary napsal(a):

Hele, Metelko,

to jsem se učil již na základní škole, že radioaktivní záření se rozkládá na alfa, beta a gama. Gama je tvrdé a jde skoro rovně, beta se vychyluje a alfa ještě víc. A naše Slunce není nic, jen řízený termojaderný reaktor. Jenomže tam se nerozkládá, tam je jaderná fuze, slučování - pane narůst poloviny hladiny světových oceánu způsobeno tepelnou roztažnosti vody. :)

Mějte se, s inkvizitorem se nebudu hádat.
10. 08. 2010 | 22:13

L.Metelka napsal(a):

gaia:
Ne, IR záření má VĚTŠÍ vlnovou délku než viditelné a UV záření.
Nevěřil jsem vlastním očím, že by Emissary mohl napsat tu pitomost o KRATŠÍ vlnové délce. Tak jsem si to raději nechal zopakovat a upřesnit. A on ji zopakoval a upřesnil... :-)
Expert...
10. 08. 2010 | 22:16

L.metelka napsal(a):

Emissary:
OK. Viditelné záření vzniká ve sluneční fotosféře. Tam také dochází k fúzi jader vodíku?
10. 08. 2010 | 22:18

Emissary napsal(a):

No a co, Metelko,

tak jsem se spletl, nejsem takový profesionál - inkvizitor, jako jste Vy, který bazíruje na maličkostech, ale podstata mu téměř vždy uniká. Tak jste si nechal zopakovat své ego. :)

http://cs.wikipedia.org/wik...
10. 08. 2010 | 22:28

L.metelka napsal(a):

Emissary:
jenže Vy se pelete skoro ve všem...
Kvádr... :-)
10. 08. 2010 | 22:29

Emissary napsal(a):

Ale tady je to jinak, ještě budu muset zjistit, jak to je, Metelko, ještě svou křivost neoslavujte. :)

záření ultrafialové (vlnová délka pod 400 nm)
záření viditelné (vlnová délka 400 až 750 nm)
záření infračervené (vlnová délka přes 750 nm)

http://cs.wikipedia.org/wik...
10. 08. 2010 | 22:33

Emissary napsal(a):

Metelko,

polovina hladiny. :)

Některé omyly jsou tragické a některé zanedbatelné. Ale to můj omyl nebyl, to jste jen Vy tak pochopil, to byl vývoj. Obvykle se v zásadních věcech nemýlím, jen v okrajových, protože je nepovažuji za důležité. Já si své drobné omyly klidně přiznám, ale Vy, Metelko? No, škoda řeči.

Využívate drobnosti, jen abyste vyhrál, a na to jednou dojedete. :)

Skoro se mi příčí říct dobrou noc.
10. 08. 2010 | 22:42

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Tady je to správně. Až na to, že i vlnová délka UV záření je ohraničena zdola a IR záření shora.
http://cs.wikipedia.org/wik...
10. 08. 2010 | 22:42

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
No, že někdo dvakrát napíše tu samou blbost, píše o IR záření a neumí ho ani zařadit do spektra elektromagnetického záření, to mi přijde jako dost velký kiks.
Neznat ani základní pojmy... :-)
10. 08. 2010 | 22:44

gaia napsal(a):

no tak to přehodil tu vlnovou délku
ale nemohou za ty povodně nakonec ty moje zmíněné cyklostezky v horách?
Že na horách prší víc ví každé dítě pramení tam velké řeky Indus Ganga Amazonka
Indus a Ganga čerpá vodu z ledu který tam vznikl ze srážek jsou to nejvodnatější řeky na světě.A za Himalájema poušť neb tam už nic nedofouká vše spadlo v Himalájích.
A když prší u nás na horách tak by to měly lesy zachytit.
Vina padá na lesáky .
10. 08. 2010 | 22:44

gaia napsal(a):

pan Hadač Moldan a Stoklasa v knížce Ohrožená příroda též píší na str.46-47 že oteplování nemusí probíhat přímočaře a že zvýšený obsah páry pokud způsobí vzrůst albeda celosvětově o 5-10% že by to znamenalo rapidní ochlazení a novou dobu ledovou.

Ale je to kniha starší 20 let z doby kdy skleníkový efekt byl novinka a to globální oteplování se zrodilo tenkrát si mysleli že se pak vlastně ochladí ale stejně je zajímavé sledovat i jiné názory jsou to jen teorie které nemůže nikdo dokázat.
10. 08. 2010 | 22:52

Kravčík napsal(a):

Metelko:
takže z kopovitej oblačnosti nad mestom zo zjevného tepla by sa mal spustiť dážď v priestore mesta a nie v priestore chladnejšom? To mi je novinka. Možno priam vedeckého objavu!
Potom mi je to divne, že napríklad momentálne v tragický Ruskej stepi neprší.
Poznáte práce Gorskhow a Makarieva o biotickej pumpe, ktorí preukázali v globálnych merítkach, že do vnutrozemia kontinentov s pretvorenou krajinou menej prší ako pri oceánoch a do vnútrozemia s povodnou vegetáciou prsí viac, čo znamená častejšie v závislosti na malých vodných cykloch?
10. 08. 2010 | 23:06

Emissary napsal(a):

Metelko,

kiks jste akorát Vy i s celou teorii GO. Moje kiksy jsou titěrné, nemají na nic vliv a kdybych se podíval a osvěžil si paměť, potom žádné. Vaše kiksy mají fatální dopady na celou civilizaci. A ještě ten Váš IPPC panel byl přistižen při lži. Jděte se bodnout, vyhledat si informace umím také a problém s porozuměním nemám.
10. 08. 2010 | 23:16

Emissary napsal(a):

Tedy IPCC, Metelko. :)

Sledovali tam kde co a prý se sekli o 100 let. Výborný výsledek, Metelko, celého slovutného vědeckého týmu. :)

Co tak škody nechat zaplatit, co? :)
10. 08. 2010 | 23:22

L.metelka napsal(a):

Kravčík:
A copak je asi příčina a co následek. Prší tam méně, protože je tam sucho, nebo je tam sucho, protože tam prší méně?
10. 08. 2010 | 23:32

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
"Titěrné" kiksy v naprosto základních věcech. Takové, za jaké by Vás u zkoušky vyhodili fofrem... Ale jsou "titěrné"... :-)
No, ještě štěstí, že se v životě nedostanete k něčemu důležitějšímu.
10. 08. 2010 | 23:34

Emissary napsal(a):

Metelko,

Vy s tou polovinou nárůstu hladiny světových oceánu, jež má na svědomí tepelná roztažnost vody byste se na žádnou školu ani nedostal, takže bych Vás nemusel vyhazovat. :)

A co je příčina a následek, jak se ptáte pana Kravčika? To je jednoduché, stačí vyřešit okrajové podmínky, žádné větry, žádné proudění. Pršet bude zjednodušeně jenom tam, kde je na povrchu voda.
10. 08. 2010 | 23:46

L.metelka napsal(a):

Emissary:
No, s tím růstem hladiny oceánu se VY speciálně můžete smát, jak chcete. Předvedl jste, že nespočítáte ani objem kvádru, tak se vůbec nedivím, že to nechápete. Nejste schopen si to spočítat.
Ty krajové podmínky, jaké jste uvedl, nestačí.
Jaké bude zvrstvení atmosféry? Stabilní? Podmíněně instabilní? Instabilní?
Insolace bude jaká? Bude to ve dne nebo v noci? (abych přidal jen ty nejdůležitější)
10. 08. 2010 | 23:53

Kravčík napsal(a):

Metelka:
Vy Ste odborník platený z daní občanov, tak by Ste mali odpovedať občanom, čo je príčina a čo je následok a my laici to spochybňovať, ak nie sme spokojní z odpovedou.
10. 08. 2010 | 23:54

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
OK. příčina je rozložení srážek, důsledek je vlhkost půdy a vegetace (samozřejmě nezáleží jen na srážkách, ale srážky jsou podstatný faktor).
Teď zpochybňujte...
11. 08. 2010 | 00:02

Emissary napsal(a):

Metelko,

to se budu smát celý život. Hned mi to do očí udeřilo, vůbec jsem se s Vámi nemusel patlat.

A okrajové podmínky, prostě všechny, jež mají na proces vliv. Snad si nemyslíte, že o tom s vámi budu diskutovat, abyste opět vytáhl nějakou nepodstatnost, jak máte ve zvyku a křivě obhájil své hrubé omyly. Navíc nejsem meteorolog ani klimaťolog (to je tak schválně :)), takže všechny.
11. 08. 2010 | 00:03

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Ok, jsou všechny. pak je to ovšem něco, co s reálnou atmosférou nemá společného vůbec nic, takže je blbost se o tom bavit. Každý meteorologický začátečník Vám řekne, že stabilita atmosféry má na srážky zásadní vliv. Takže ty příkládky bez stability si řešte jak chcete, ale sám...
11. 08. 2010 | 00:10

Emissary napsal(a):

OK, Metelko,

já opravdu nemám co řešit. Pouze voda stoupá jen nahoru a padá dolu, žádné jiné vlivy. Vertikální proudění a gravitace to zařídí. :)

Blbost se o tom bavit. Když se budeme bavit o něčem jiném, třeba o podnikání, pak z Vás udělám o.... na druhou.
11. 08. 2010 | 00:18

Emissary napsal(a):

Pane Kravčíku,

dobrou noc. Rád jsem Vás poznal, alespoň zde na netu.

Žijte dlouho a blaze.
11. 08. 2010 | 00:21

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Nojo, tak proč ty stoupavé proudy a konvekce vznikají nad nejvíce zahřátým povrchem, tedy v tomto případě ve dne nad zemí, a daleko méně nad vodou? To je celkem dobře známá věc, podívejte se třeba někam do literatury na pevninskou a mořskou brízu. Princip je stejný i u nás nad velkými vodními plochami.
Je mi líto, ale to, co píšete, je v naprostém rozporu s realitou.
Ale Vy to stejně nepochopíte, jste u kvádru... :-)
11. 08. 2010 | 00:36

Emissary napsal(a):

Metelko,

Vy prostě musíte za každou cenu žít ve svém klišé. Když bude celý zemský povrch vyasfaltovaný černým asfaltem, v atmosféře nebude žádná vodní pára, co naprší a co se pak odpaří? Leda rozum z vaši hlavy, pravda, odpařováni by se moc nekonalo. Kde nic není ani smrt nebere. Už dejte pokoj. Stejně už nic nečtu, jdu spát, takovýto plán jsem nemněl. Dobře mi tak.
11. 08. 2010 | 00:46

Kravčík napsal(a):

Metelka:
A nemala byť príčinou vlhkost pôdy a vegetácia a dôsledok zrážky?
Môžu sa zrážky tvoriť bez výparu?
Alebo chcete povedať, že preto pôda je vlhká, že prší?
Čo my môžeme robiť ako prvé? zadržavať vodu, aby sa mohla vyparovať a následne kondenzovať a tvoriť zrážky.
Alebo je v našej moci tvoriť zrážky?
11. 08. 2010 | 00:53

Kravčík napsal(a):

Emissary:
Dakujem, aj Vám všetko dobre. My sme voda, takže budeme večne živí:-)
11. 08. 2010 | 00:56

Qiedo napsal(a):

Autor blogu asi egyptolog,ne?Možná by mohl raději udělat přednášku o tom,jak dlouho sedí kukačka na vejcích.
Emissary,proč Vy tady rozvíjíte všelijaké teorie,když taky nevíte,která bije.Do školy jste jistě chodil,ale fyziku jste trochu zanedbával.
A konečně p.Metelka: Místo k ničemu nevedoucí polemiky s emisarem udělejte přednášku,o tématu určitě víte z diskutujících nejvíc.
A k té povodni.Jsou na zeměkouli místa,kde spadne vody spousta,jsou místa,kde nekápne.Ale poměry na té kouli se mění,ať s přispěním člověka,či bez něj.Že ledovce v horách ubývají,je faktem,kdo tvrdí opak,ať se tam zajede podívat,není to tak daleko.Odlamování šelfových ledovců Antarktidy taky asi není výmysl,ty fotky tu jsou.Chci jen říci,že se klima mění a musíme to vzít na vědomí.Člověk byl odjakživa odkázán na existenci vody,proto svá sídla budoval v její blízkosti.A čas od času se všechna spadlá voda do řečiště nevejde.S postiženými soucítím,ale porovnejte škody a ztráty životů na silnicích.A co je pohroma teď vědí nejlépe v Pákistánu.
11. 08. 2010 | 01:16

Kravčík napsal(a):

Qiedo:
Odlamovanie selfových ladovcov je spôsobené tecením ladovcových riek. Tento proces sa môže urýchliť aj preto, lebo pribúda ladu v prostredí večného ľadu.
Skúste porozmýšľať, prečo napríklad dážďové obdobie na Arabskom polostrove je v zime a nie v lete a prídete na to, prečo na istých miestach zemegule padne množstvo vody a v iných ani kvapka.
11. 08. 2010 | 08:10

L.Metelka napsal(a):

Emissary: Co do toho pletete asfalt? Pokud by na Zemi ani v atmosféře nebyla vodní pára, pršet nebude, to je jasné. Ale vodní pára tu je, vodní plochy taky.
Vodní pára se vypaří z vodní hladiny nebo z půdy, prouděním se může dostat prakticky kamkoli a tam, pokud jsou vhodné podmínky pro kondenzaci, vypadne ve formě srážek. To je snad jednoduché...
11. 08. 2010 | 09:39

L.Metelka napsal(a):

Kravčík 11.08.2010 00:53:32:
A proč by měla? Ona většina vodní páry, která nad naším územím zkondenzuje, se stejně vypařila z vody někde nad Atlantikem, tak proč by měla rozhodovat vlhkost půdy a vegetace v místě? Podle téhle Vaší logiky, kde se jednou půda vysuší, už by tam asi nikdy nemělo pršet. Proč občas prší i na Sahaře? Protože je tam vlhko nebo prales?
11. 08. 2010 | 09:42

L.metelka napsal(a):

Kravčík 11.08.2010 08:10:33:
Proč na některých místech Země v některých částech roku prší a v jiných ne? Sezónní změny cirkulkace, v oblastech blízko k rovníku sezónní pohyb ITCZ...
11. 08. 2010 | 09:45

Viola napsal(a):

A což,

kdybychom místo asfaltových a betonových cest budovali cesy vodní, kanály. Přehrady by vodu pustily, když by voda nebyla. Už kdysi dávno byl projekt, ale upustilo se od toho jako od megalomanské stavby. Vodní doprava je téměř zadarmo. Anebo je udělat tak, když by voda nebyla, tak by se v nich jezdilo "kolem" auty - teréními.
11. 08. 2010 | 09:52

Viola napsal(a):

L.Metelka,

když byste se podíval na radarové snímky uviděl byste, že ta kvanta vody, která se vypařila a vytvořila mohutnou oblačnost vznikla jen kousek vedle, v Rakousku, Maďarsku, Srbsku atd.
11. 08. 2010 | 09:55

L.Metelka napsal(a):

Viola:
Oblačnost možná tam někde vznikla. Ale vznikla kondenzací vodní páry, která se vypařila i někde dost daleko. Radar vodní páru nevidí, ten vidí až vodní kapky. Chcete-li vidět pohyb vodní páry (skutečně páry, nezkondenzované), podívejte se třeba na http://oiswww.eumetsat.org/... . Uvidíte, na jaké vzdálenosti ta pára "cestuje". A odkud nejčastěji přichází nad Evropu...
11. 08. 2010 | 10:02

L.Metelka napsal(a):

... a Kravčík se může podívat třeba na http://oiswww.eumetsat.org/... , kolik je nad Saharou vodní páry. Ta se tam buď dostala odjinud (pak ale klima není závislé na místní vlhkosti a vegetaci) nebo se vypařila přímo ze Sahary (ale kde se tam vzala, když tam prakticky neprší a je tam sucho?)
11. 08. 2010 | 10:10

Viola napsal(a):

L.Metelka

Ono je to i tak,

že rostliny, stromy si tu vodní páru i přitahují, ony čerpají vodu i ze vzduchu, nasávají, takže tam, kde je dost rostlinstva - deštné pralesy, tak tam nikdy o déšť nebude nouze, protože ten les si tu vodní páru "vycucne" z oblak.
11. 08. 2010 | 10:25

Viola napsal(a):

Jo rostliny jsou mocné.
11. 08. 2010 | 10:26

Viola napsal(a):

Je to zvláštní

pane Metelka, ale aniž byste mi radil, dívám se na stejné obrázky jako vy.
11. 08. 2010 | 10:28

L.metelka napsal(a):

Viola:
Do určité míry asi ano, ale to tam ta vodní pára musí být ve vzduchu. Vegetace také snižuje výpar z půdy (stíní povrch, část sluneční energie jde na fotosyntézu a ne na ohřívání povrchu nebo výpar). Speciálně v rovníkových oblastech je výpar z půdy dost významný, ale pořád jde o to, že deštné pralesy jsou tam proto, že je tam dost srážek a ne opačně.
11. 08. 2010 | 10:41

Viola napsal(a):

Afrika byla kdysi teké bujná vegetací a byly tam mocné lidské civilizace. Kdo ví, zda v Jižní Americe také nevznikne taková Sahara nemísto deštných pralesů.
11. 08. 2010 | 10:51

L.Metelka napsal(a):

Viola:
Rozložení pouští na Zemi není náhodné, jsou v oblastech kolem obratníků. To je dáno rozložením tlakových útvarů. Ale pokud by došlo k výrazným cirkulačním změnám, nějaké vysušování deštných pralesů bych v téhle oblasti nevyloučil. Ale další Sahara by z toho asi nebyla... Tak daleko by to nedošlo...
11. 08. 2010 | 11:13

Kravčík napsal(a):

Metelko:
Ak tam vyrubetete stromy a vysusite krajinu bude prsat nadalej alebo prestane prsat?
11. 08. 2010 | 11:14

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
Bude. Na Sahaře taky občas prší. Stromy nejsou, půda vysušená. Tak proč?
11. 08. 2010 | 11:24

Emissary napsal(a):

Metelko,

Vy jste jak ten Dromedár. Argumentujete oblačnosti nad Saharou, ale to není častý jev. Naprší tam tak 50 až 100 mm za rok. Proč tomu tak je. Nikdo tady nezpochybňuje, že vodní pára dokáže „cestovat“. Ale kdyby tvorba srážek na celé Zemi byla homogenní, ta Sahara by nejspíš nebyla.

http://cs.wikipedia.org/wik...

Nejste schopen připustit, že pan Kravčík může mít v něčem pravdu, stejně jako ten váš obhájce. Někdo tady tvrdil, že ledovce netají? To je fakt, který se dá snadno zjistit, tak proč by to někdo tvrdil? Určit, proč vlastně tají, není tak jednoduché, pro Vás samozřejmě úplná brnkačka.
11. 08. 2010 | 12:09

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
No vidíte, rozložení srážek homogenní není, podíl na tom má i to Vámi opovrhované teplotní zvrstvení atmosféry (a vliv velice důležitý) a taky rozložení tlakových útvarů.
Ale chtěl bych slyšet od pana Kravčíka, jak je to s tou Saharou. Nemusíte ho interpretovat, on to jistě umí napsat sám...
11. 08. 2010 | 12:22

green napsal(a):

V oblasti Strednej Európy pochádza cca 80% zrážok z výparu nad oceánmi a moriami. Iba 20% pochádza z lokálneho výparu nad pevninami. To znamená, že nejakými zmenami povrchu Zeme na súši dokážeme v Európe ovplyvniť iba nejakú malú časť z tých 20%.
Vzhľadom na to, že zastavaná plocha netvorí viac ako 5% povrchu, tak si ľahko spočítame, koľko zrážok tým môžeme ovplyvniť. Ide o jeden malý prd. A tento malý prd Kravčík nafúkol tak, že tvrdí, že rozhoduje o našom bytí, či nebytí. V skutočnosti sú zrážky na našom území z drvivej väčšiny ovplyvňované veľkopriestorovou atmosférickou cirkuláciou, ktorá prináša vlahu z oceánov nad pevninu a zvyšujúcou sa vlhkosťou a teplotou atmosféry, čo je dôsledkom antropogénne podmieneného otepľovania. Kravčík je šarlatán. Voda je jeho džob, tým sa živí. Preto šíri tie svoje bludy. Zo šarlatánstva ho usvedčuje jeho predpoveď. Pred 10 rokmi Kravčík predpovedal, že ročné priemery zrážkových úhrnov klesnú na Slovensku na 600 až 650 mm. Aká je ale skutočnosť ? Ročné úhrny zrážok stúpajú už 22 rokov za sebou. Územný úhrn zrážok na Slovensku za prvých 6 mesiacov tohto roku je 608 mm. To znamená okrem iného, že za polovicu roka 2010 napadlo v priemere na území Slovenska toľko zrážok, ako Kravčík predpovedal pred 10 rokmi, že má napadnúť za celý rok 2010 !! Kravčík sa teda pomýlil vo svojej predpovedi o 100%.
11. 08. 2010 | 12:43

L.metelka napsal(a):

green:
No, Kravčíkova teorie nesedí s pozorováním ani s fyzikou atmosféry, ale některým lidem je to asi úplně jedno...
11. 08. 2010 | 13:10

Emissary napsal(a):

Metelka, grenn.

Pan Kravčík se spletl jen o 100 procent? Tady ty elity a držitelé Nobelové ceny až o 500 procent. A některým lidem to nevadí, že to sedí s pozorováním. :)

http://zpravy.idnes.cz/ostu...

http://zpravy.idnes.cz/hima...

http://janzeman.blog.idnes.cz/
11. 08. 2010 | 13:30

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Pokud jde o ledovce, klimatologové chybu uznali.
Takže teď čekám, až pan Kravčík uzná zase tu svou.
11. 08. 2010 | 13:33

Emissary napsal(a):

Sorry, pane green,

jes jsem se spletl.
11. 08. 2010 | 13:37

Emissary napsal(a):

Metelko,

také jim nic jiného nezbylo, když byli usvědčení. :)

Pan Kravčík může uznat svou chybu, pokud ji udělal, to já nevím, co tvrdil před léty.

A Vy byste mohl vysvětlit, proč třeba na Sahaře je jen 50 - 100 mm srážek, na nejsušším místě Evropy 180 mm a na nejdeštivějším skoro 5.000 mm za rok, když máte ve všem tak jasno.
11. 08. 2010 | 13:43

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Cirkulace + u těch velkých srážek orografie.
11. 08. 2010 | 13:45

Emissary napsal(a):

Hm, Metelko

chabé vysvětlení až 100 násobného rozdílu (5000/50).
11. 08. 2010 | 13:59

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Úplně dostatečné. Zkuste si jen všimnout rozdílu ve srážkách mezi tlakovou níží a tlakovou výší.
11. 08. 2010 | 14:04

Emissary napsal(a):

Metelko,

ani toto není dostatečné. Jestli si myslíte, že nějaké jevy můžete vysvětlit čtyřmi slovy, tak není se s Vámi o čem bavit.

http://www.zemepis.com/klim...
11. 08. 2010 | 14:56

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Já jsem nevysvětloval klima, ale srážky, jak jste chtěl. A ne pro Afriku, ale globálně.
Ale co jsem poznal Vaše schopnosti (kvádr,m IR záření) se vůbec nedivím, že nechápete. Opak by mě překvapil.
11. 08. 2010 | 15:29

Kravčík napsal(a):

Toto je prognóza stavu vody k roku 2010, ktoru som zverejnil v septembi 2001:
http://gnosis9.net/view.php...
a myslim, ze sa naplna do bodky tato prognoza a z toho som nestastny osobne, pretoze prognozy su na to, aby sme sa im vyvarovali.
11. 08. 2010 | 17:35

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
Myslím si, že v okamžiku, kdy bude tato prognóza konfrontována s měřenými údaji, bude jasno... :-)
A jak je to s tou Saharou?
11. 08. 2010 | 17:43

Emissary napsal(a):

Metelko,

Vy jste jak ten dromedár se skřípnutým ocasem. Co jste vysvětlil? Kromě toho, že si tady honíte ego na kvádru a IR záření, řekl jste čtyři slova, nic víc, to vypovídá o dost primitivní úrovni myšlení. Ptal jsem se, proč na Sahaře naprší jen 50 až 100 mm za rok. Vy jste řekl 4 slova, pak kdo tady nechápe. Dlouhodobý výskyt resp. spíš absence srážek na Sahaře souvisí s podnebím této oblasti a srážky souvisí s ponebím, nebo ne?

Green tady tvrdil, že 80 % srážek má původ z výparu moří a oceánu, Sahara je ze třech stran obklopená moří a oceánem. Tak už konečně řeknete, proč tam nezaprší. Také se vyjádřete k tomu, co jsem tady řekl v reakci na greena a neztrapňujte se tady nějakou vlnovou délkou IR záření.
11. 08. 2010 | 18:26

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Pokusím se pomalu, abyste to pochopil.
1. V atmosféře nad obratníky se nacházejí pásy vysokého tlaku vzduchu. Jejich existence souvisí s rotací Země.
2. Srážky vznikají při výstupných pohybech vlhkého vzduchu. Vzduch se při výstupu ochlazuje, kondenzuje v něm vodní pára a vypadává ve formě srážek.
3. V tlakových nížích jsou běžné výstupné pohyby vzduchu, které podporují tenhle proces, je v nich tedy víc oblačnosti a srážek.
4. V tlakových výších a oblastech vyššího tlaku (tedy i nad Saharou) jsou typické sestupné pohyby vzduchu, které brání vzniku oblačnosti a srážek. Je v nich tedy méně oblačnosti i srážek.
11. 08. 2010 | 19:02

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Asi máte nějaký problém s identitou. S vlnovou délkou IR záření jste se tu ztrapnil Vy... Kratší něž u viditelného světla... :-)))
11. 08. 2010 | 19:21

Emissary napsal(a):

Metelko,

dobře. Zhruba stejnou zeměpisnou šířku jako Sahara má jih USA včetně Floridy a sever Mexika. Ale „Sahara“ tam není a počasí je jiné.
11. 08. 2010 | 19:34

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
To je proto, že je to všechno blíž k oceánu. Ale na JZ USA poušti jsou a v Mexiku taky.
Račte očkem spočinout třeba na http://1.2.3.13/bmi/www.kom...
11. 08. 2010 | 19:41

Emissary napsal(a):

Metelko,

jistě, jsou, ale na tak velké jako Sahara. Nalevo od Sahary je také oceán, na sever Středozemní moře a na východě Rudé moře a částečně Indický oceán, stejně jako od jihu Atlantský oceán.
11. 08. 2010 | 20:01

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Zkuste nacpat poušť velikosti Sahary na jih USA a do Mexika, člověče... :-)
11. 08. 2010 | 20:03

Emissary napsal(a):

Metelko,

to nemusím. Tam to nejde od východního břehu k západnímu. Tady máte 10 největších pouští světa a zjistíte, že jsou jinde, než je Sahara.

http://www.21stoleti.cz/vie...

A tady zeměpisné šířky.

http://cs.wikipedia.org/wik...

%C4%9Bpisn%C3%A1_%C5%A1%C3%AD%C5%99ka
11. 08. 2010 | 20:14

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
No, co je zeměpisná šířka, to trochu vím. Mrkněte na šířky obratníků a taky si uvědomte, že naprostou většinu pouští máte mezi 15. a 35. stupněm severní nebo jižní šířky.
A jistě že ty ostatní poušti musí být jinde než Sahara. Na Sahaře je totiž jen Sahara (jestli to pro Vás není moc těžké)...
Vy jste ale mudrc...
Tak co, proč prší i na Sahaře? A proč tam prší míň než třeba v Norsku? Víte to už?
11. 08. 2010 | 21:19

Emissary napsal(a):

Metelko,

mrknul jsem se už dávno. Ano, na Sahaře je totiž jen Sahara, akorát tam skoro nepršín, na některých místech celé roky. Proč prší pár set kilometrů na jih od Sahary, tam kdesi v Kamerunu, v průměru 200 krát víc, co Vy mudrci, víte to už? Jestli to není pro Vás moc těžké… Tak proč neprší na Sahaře a na Sonorské poušti prší až 5 krát víc? Víte to už?

http://www.pampeliska.eu/in...

Už raději nic neříkejte, moc mluvíte o ničem. A jedinou věc, kterou umíte vysvětlit absenci dešťů na Sahaře je asi cyklona a anticyklona. To je ovšem slabý nástroj na vysvětlení tohoto fenoménu.
11. 08. 2010 | 21:51

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
To je zcela dostatečné a (bohužel pro Vás) pravdivé vysvětlení. Základy meteorologie by to chtělo.
No a pokud Vás udivuje, že kolem obratníků jsou suché oblasti a pouště a kolem rovníku prší, tak zrovna kolem toho rovníku je pás nízkého tlaku, ve kterém je ITCZ (intertropická zóna konvergence), kde se potkávají pasáty z obou plokoulí. Tam vznikají velice intenzivní výstupné pohyby vzduchu, často a dost tam prší a proto je tam co? Proto je tam deštný prales...
11. 08. 2010 | 22:05

Emissary napsal(a):

Metelko

Debunsha na jihozápadním svahu Kamerunské hory na rovníku zrovna neleží.

http://wmo.asu.edu/africa-g...

S ITCZ je to také o něco jinak, je pohyblivá, jina je v lednu a jiná v červnu.

Jinak jste mě přesvědčil, že z demagogem vašeho typu je jakákoliv diskuse zbytečná.
11. 08. 2010 | 23:07

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Tak jste do toho ve své polovzdělanosti zatáhl i návětrné efekty... Pěkné...
4 stupně od rovníku - to je pro Vás daleko? To si myslíte, že ta ITCZ je nějaká jedna úzká čára nebo co? To je celá oblast silné konvekce, klidně i 1000 km široká... Podívejte se někdy na snímky z družic...
11. 08. 2010 | 23:14

Emissary napsal(a):

Metelko,

to je skoro tak daleko, jako od jižního okraje Sahary, cca 500 km.
11. 08. 2010 | 23:20

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Vím, kde to je. jen ty srážky jsou tam tak velké kvůli návětrnému efektu. To nemá s kondenzačními poměry v tlakové výši nebo níži moc společného...
11. 08. 2010 | 23:46

Kravčík napsal(a):

Metelko:
na sahare preto menej, resp. vobec neprsi, lebo sálavé teplo z vysusšenej púste brani prisunu mrakov z oceánu do vnutrozemia. Tento efekt je najsilnejsi v čase extrémne vysokých teplot. Znížovaním teplot povrchu zeme intenzita izolácie prisunu mrakov do vnutrozemia sa zmenšuje. Preto dažďové obdobie v týchto regiónoch je práve v zimnom období, kedy salavé teplo zo zemského povrchu do atmosféry je najslabšie. Uz som tu spomenul teóriu Gorskhova a Makarievovej z Akademie nauk z Ruska, ktorí popísali efekt biotickej pumpy. Tento efekt sa prejavuje tým, že do vnutrozemia pretvorenej krajiny priemerny zrážkový uhrn poklesava a tam, kde ostala nadalej pôvodna krajina, zrážky do vnutrozemia rastú.
12. 08. 2010 | 00:11

L.metelka napsal(a):

Kravčík:
Pletete příčiny a důsledky. Na Sahaře prší méně, protože je v oblasti vyššího tlaku (v blízkosti obratníku, často výběžek Azorské výše). V atmosféře převládají sestupné pohyby vzduchu, které brání tvorbě oblačnosti a srážek.
Jak jinak vysvětlíte, že i nad oceánem, v oblasti obratníků, také prší velice málo? Proč,když je tam spousta vody?
Proč je velká část oblastí s malými srážkami i nad oceány?
http://go-passport.grolier.... .
Tam by přeci mělo pršet hodně, je tam voda, je tam sluneční záření,...
12. 08. 2010 | 10:01

green napsal(a):

Kravčíkovi je škoda vysvetľovať základy meteorológie. Aj tak bude dookola tvrdiť to isté, čo už tvrdí 20 rokov.
Všetci chápeme, že v oblasti tlakových výší prší málo a v oblasti níží prší viac. Rozloženie tlakových výší a níží na Zemeguli nie je závislé od vlhkosti prostredia (výparu či nevýparu) ako už naznačil pán Metelka, ale od niečoho úplne iného. Tieto veci sa učia študenti na školách, Kravčík asi vtedy chýbal, alebo nemali tento predmet.
http://en.wikipedia.org/wik...
12. 08. 2010 | 11:01

Kravčík napsal(a):

Metelka.
A kde prší málo, na mori, alebo na vysušených ostrovoch? Existuje monitorovacia stanica zrážok priamo na oceáne?
12. 08. 2010 | 11:03

Emissary napsal(a):

greene,

základy meteorologie není třeba nikomu vysvětlovat, jsem si jist, že pan Kravčík je zná. Ovšem to neznamená, že všechno funguje podle toho krásného obrázku, co jste sem dal. Může to tak fungovat přibližně, ale ne úplně přesně, jak jsem uváděl v mých dřívějších příspěvcích. Můžete znát také základy kvantové mechaniky, zjistit duální povahu světla, kdy světlo se chová jednou jako částice a podruhé jako vlna, ale nikdo neví, proč tomu tak je.

Ve Spojených státech vědci prováděli experiment Biosféra 2, aby zjistili možností přežití za extremních podmínek na Marsu.

http://www.ideje.cz/cz/clan...

Za tímto účelem vybudovali obrovský skleník se stromy a rostlinami, faunou, zavlažovacím systémem a zejména lidmi. Zkoumali dlouhodobou soběstačnost a podmínky přežití lidí v takto izolovaném prostředí. Po nějaké době zjistili, že systém není soběstačný, produkce kyslíku byla nedostatečná a potravin ubývalo. Experiment se nezdařil, zejména kvůli tomu, že i když skleník byl obrovský, byl zřejmě malý jako samostatný a soběstačný ekosystém. Mněl jen 1,3 ha a výšku několik desítek metrů.

Systémy, které tady popisuje pan Kravčík jsou ovšem dost veliké a mohou být zčásti nebo úplně autonomní. Zejména taková Sahara s rozlohou 10 mil km čtverečních. Dříve, před 5-ti tisíci léty byla Sahara úrodnou oblasti. Jenomže postupem času vlivem degradace savan a stepí se oblast změnila v poušť. Takže vegetace zmizela a mizí, ale systém se do původního stavu nevrací, naopak zvětšuje svou rozlohu. A stejné je to i s deštnými pralesy. Až zmizí, je naivní se domnívat, že se systém vrátí do původního stavu, a to i včetně srážkových poměrů.

Něco se na Zemi děje, rovnováha se narušuje, tají ledovce, mění se vodní režimy, v různých klimatických teritoriích zaznamenáváme extremní počasí. Kdo či co a v jakém rozsahu za to může? Člověk nebo samotná příroda. Domnívat se, že jenom a pouze CO2 je….
12. 08. 2010 | 17:03

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
Jistě, je tam spousta bójí. A dokonce bych řekl, že na větších a vyšších ostrovech (na návětří) tam může pršet víc než na okolním oceánu...
12. 08. 2010 | 20:30

L.Metelka napsal(a):

Emissary:
Sorry, ale pan Kravčík základy meteorologie nezná. To je dost jasně vidět.
12. 08. 2010 | 20:31

Kravčík napsal(a):

Metelko:
Jasné je akurát to, že sa rozchádzame v podstatnej veci. Vý tvrdite, že preto rastu stromy, lebo prší a ja tvrdím, že preto prší lebo sa vyparuje voda z krajiny a ak ju vysušíme prestane pršať.
12. 08. 2010 | 22:01

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
Proč tedy i na poušti občas prší? Proč existují na oceánu oblasti, kde prší míň než leckde jinde nad pevninou (ve vnitrozemí)?
12. 08. 2010 | 22:10

Kravčík napsal(a):

http://www.novinky.cz. To co súviti a metrologove o tom nevedia tak to považujú, že neexistuje:
Požáry v Rusku souvisí se smrtícími povodněmi v Asii
12. 08. 2010 | 23:51

L.Metelka napsal(a):

Kravčík:
To ale není odpověď na mou otázku, že? Proč od ní utíkáte?
13. 08. 2010 | 08:48

green napsal(a):

To je obvyklý Kravčíkov postup. Najprv niečo zapotí a keď mu to vyvrátite, tak utečie z diskusie a neodpovedá na položené otázky. Zjavne by si mal Kravčík dostudovať základy meteorológie.
13. 08. 2010 | 09:04

L.Metelka napsal(a):

green:
Dokud to pan Kravčík nevysvětlí, je celá jeho teorie "na vodě"...
13. 08. 2010 | 11:28

Hlas_z_Vysočiny napsal(a):

Zajímavá debata. Nedávno jsem četl teorii o tom, že snížení intenzity slunečního svitu dopadajícího na povrch Země(tím i snížení teploty, výparu a všeho s tím souvisejícího) v posledních 50 letech má značný vliv na změně proudění v atmosféře - mimo jiné v snížení počtu srážek v oblasti Sahelu (několik hladomorů v posledních letech). Jako příčinu autoři udávali znečištění vzduchu (měření na Tichomořských ostrovech a pozorovaný značný rozdíl v pásu znečištěného vzduchu z Japonska a Číny a relativně čistého vzduchu mimo).
Je zajímavé, že o GO se velmi mluví, ale o vlivech, které teplotu snižují se nemluví.

A k článku: Nebudu polemizovat o "vytláčení srážek IR zářením", ale celkem nezpochybnitelný (změřutelný) fakt je, že vzrostlý strom přispívá k ochlazení okolí, ke zvýšení vzdušné vlchkosti, atd. Naproti tomu jednolité betonové a asfaltové plochy (ale i monokulturní pole) nejneže absorbují více tepla, ale také ho akumulují. Vezmu-li další ověřený fakt, že teplý vzduch stoupá a nasává tak chladnější vzduch, vyjde mi z toho, že výraznou změnou krajiny (zabetonování, odlesnění, vysušení) musí dojít i k změně proudění (zintenzivnění, zrychlení). Těžko mi někdo vyvrátí, že to není lidský vliv a že to nemá pro změny počasí výrazný význam. Vezmu-li zkušenost z posledních přívalových děšťů: Na seschlé, ztvrdlé pole prudce napršelo. Vyschlá, stvrdlá půda nezvládala vsakovat a tedy většina vody tekla proudem ze svahu. Narazila na první meliorační strouhu, která nestačila. Dotekla k první cestě a dál se valila po ní přímo do vesnice. Stějně tak všechny okolní potoky svedly co nejrychleji všechnu vodu do řeky, která pochopitelně nezvládla a přetekla.
Oč by to bylo jiné, kdyby: 1) lán pole nebyl jednolitý, ale byl by proložen větším množstvím luk, remízků, potůčků, které by umožnili vsakování a pozdržení odtoku vody. Na polích nebyla monokultura, tedy celé pole v danou chvíli holé, ale několik různých plodin (tedy alespo%n část i v daném období zarostl= - nevysušené a tedy lépe vsakující vodu), strouhy a potoky nebyly regulovány a měly delší tok s rozlivnými plochami (opět aby se zpomalil tok a umožnilo se víc vsakování a zpomalila se akumulace vody v jednom místě). Cesty byly lépe vyspádovány, odvodněny a doplněny retenčními nádržemi.

Jsou to všechno střípky. Celá skládačka je mnohem složitější, ale změnu vidí snad každý. I kdyby neexistoval vliv činností člověka na globální klima, je snad nad míru jasné, že je třeba s moderním způsobem výstavby a nakládání s krajinou něco dělat. Už jen kvůli kvalitě života ve městech.
18. 10. 2010 | 16:44

Hlas_z_Vysočiny napsal(a):

tfuj .. ta vlchkost, a nejen ta, mi utekla. Omlouvám se. ;-)
18. 10. 2010 | 16:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy