Peroutka a Hitler
Jak nejslavnější český novinář opravdu psal o nacistickém vůdci. Přetiskujeme blog šéfredaktora Respektu Erika Taberyho, publikovaný na adrese http://tabery.blog.respekt.ihned.cz/c1-63475170-peroutka-a-hitler.
V roce 1953 odvysílalo Rádio Svobodná Evropa komentář Ferdinanda Peroutky, který překvapivě nazval: Kdo je Ferdinand Peroutka. Podnětem k jeho zamyšlení byla propaganda, která se proti němu vedla v komunistickém Československu. Peroutka v rozhlasovém proslovu říkal, že ho „tajemníci komunistické strany“ osočují, že se s nacisty „spolčil proti svému národu“. Peroutka se ptal zejména mladých lidí: „Jestliže dnes Rudé právo tvrdí, že jsem kdysi napsal tu nebo onu větu – jak víte, že je to pravda? Poněvadž vám bylo znemožněno si to kontrolovat vlastní četbou, všechno záleží jedině na tom, zda Rudé právo mluví pravdu.“
Jsme o více než šedesát let dále, ale praktiky Rudého práva zůstávají, jen je nyní reprezentuje prezident Miloš Zeman. O Peroutkovi šíří stejné lži, jako ty z roku 1953. Tedy, že Ferdinand Peroutka byl okouzlen Adolfem Hitlerem. Není třeba rozboru, není třeba polemizovat s Milošem Zemanem, tohle je drobná služba Ferdinandu Peroutkovi. Následující citáty jsou z jeho komentářů v Přítomnosti. Mimochodem, už od roku 1933, kdy se Hitler dostal k moci, psal Peroutka každý rok komentář: Kdy bude válka?
1933
Hitlerovci jsou učenlivými žáky komunistů. Lenin řekl: „Kácí-li se les, létají třísky.“ Goering říká: „Když se hobluje, padají hobliny.“ Jak výteční žáci! A jak předčili své učitele. Než toto slabé revolucionářství, které se nehne ve chvíli, jež rozhoduje na desetiletí, je demokracie věru daleko spolehlivější ochranou.
1933
Hitlerismus skoro každý den mluví o válce, vychovává k ní německou mládež, vede řeči, jaké ještě v Evropě nebyly slýchány…
1933
Není vhodný čas, aby se hledaly vytáčky. Musí se mluvit jasně. A jasně mluvit znamená dnes říci: nechceme válku, ale musíme být připraveni na obranu; je nezbytno výti s vlky.
1934
Musíme uvažovat o organisaci míru právě s tím nejhorším předpokladem, že Německu bude zachována jeho divoká vláda, a že Hitler bude schopen ukázat se jednou i prakticky tak, jak se literárně ukazoval ve své knize „Mein Kampf“ – jako vlk.
1935
Ale Hitler věru není žádný emigrant a najdete v jeho knize totéž: úskok a klam jsou mu stejně dovolenými prostředky jako každý jiný; říká, že je neodpustitelná hloupost odhalit pravdu o všech cílech, dokud na to není čas. Evropa, která četla „Mein Kampf“, nemůže důvěřovati Německu, poněvadž si přečetla, s jakým opovržením se Führer vyjadřuje o ceně mluvené pravdy.
1935
Evropa i my musíme nyní dělat také politiku i pro nejhorší případ: a pro ten není možno nic jiného než utvořiti silnou protiněmeckou alianci.
1936
Anglie a Francie požádaly Hitlera, aby „symbolicky“ vyklidil Porýní, aby učinil „symbolické gesto“. Žádá-li se na někom, aby něco učinil symbolicky, znamená to, že se už na něm nežádá, aby to učinil skutečně. Znamená to tedy, že Anglie a Francie v zásadě se už smířily s vojenským obsazením Porýní a že jen žádají, aby to bylo nějakým gestem zmírněno.
1936
Vše, co v Německu bývalo zlého a nebezpečného, je nyní mnohokrát horší a nebezpečnější. Po této stránce se nepodařilo omezit žádné zlo minulosti. Dokonce přibylo nové: touha Německa po pomstě.
1937
Nástup Hitlerův dodal naší historii zase staré její obrysy. Nastává nám znovu boj o sebezachování, jenž jakoby ustal na krátkou dobu, dokud trvaly podmínky míru versailleského. Sousedství s Německem má pro nás znovu tu velkou a temnou roli, jakou mívalo v celé naší historii.
1938
Německý kancléř řekl ve své poslední řeči, že jde o boj muže proti muži. Myslil tím na souboj mezi sebou a naším prezidentem. Jaký to omyl! Všechen lid tohoto národa postavil se spontánně proti německé hrozbě.
Duben 1939
Jsa velkou postavou německých národních dějin, nemůže býti ovšem zařazen do národních dějin národů jiných; maje již své první místo ve Walhalle, nemůže býti postaven do Slavína…
... Dílo svého života, německý nacionální socialismus, sám pokládá za typický plod německého ducha a německé historie. Pozdrav Heil Hitler jest německý pozdrav, na který mají právo jen příslušníci německého národa.
... Německý nacionální socialismus uznává nepropustnost národních těles; nikdo nemůže býti Čechem a Němcem zároveň…
Dodatek:
O několik týdnů později byl Ferdinand Peroutka poslán do koncentračního tábora. Emanuel Moravec mu po čase nabídl možnost vrátit se do Prahy a vést kolaborační Přítomnost. Peroutka mu ale odpověděl, ať ho pošlou zpátky do koncentráku. Neumím si představit větší odvahu.
Erik Tabery, šéfredaktor Respektu
V roce 1953 odvysílalo Rádio Svobodná Evropa komentář Ferdinanda Peroutky, který překvapivě nazval: Kdo je Ferdinand Peroutka. Podnětem k jeho zamyšlení byla propaganda, která se proti němu vedla v komunistickém Československu. Peroutka v rozhlasovém proslovu říkal, že ho „tajemníci komunistické strany“ osočují, že se s nacisty „spolčil proti svému národu“. Peroutka se ptal zejména mladých lidí: „Jestliže dnes Rudé právo tvrdí, že jsem kdysi napsal tu nebo onu větu – jak víte, že je to pravda? Poněvadž vám bylo znemožněno si to kontrolovat vlastní četbou, všechno záleží jedině na tom, zda Rudé právo mluví pravdu.“
Jsme o více než šedesát let dále, ale praktiky Rudého práva zůstávají, jen je nyní reprezentuje prezident Miloš Zeman. O Peroutkovi šíří stejné lži, jako ty z roku 1953. Tedy, že Ferdinand Peroutka byl okouzlen Adolfem Hitlerem. Není třeba rozboru, není třeba polemizovat s Milošem Zemanem, tohle je drobná služba Ferdinandu Peroutkovi. Následující citáty jsou z jeho komentářů v Přítomnosti. Mimochodem, už od roku 1933, kdy se Hitler dostal k moci, psal Peroutka každý rok komentář: Kdy bude válka?
1933
Hitlerovci jsou učenlivými žáky komunistů. Lenin řekl: „Kácí-li se les, létají třísky.“ Goering říká: „Když se hobluje, padají hobliny.“ Jak výteční žáci! A jak předčili své učitele. Než toto slabé revolucionářství, které se nehne ve chvíli, jež rozhoduje na desetiletí, je demokracie věru daleko spolehlivější ochranou.
1933
Hitlerismus skoro každý den mluví o válce, vychovává k ní německou mládež, vede řeči, jaké ještě v Evropě nebyly slýchány…
1933
Není vhodný čas, aby se hledaly vytáčky. Musí se mluvit jasně. A jasně mluvit znamená dnes říci: nechceme válku, ale musíme být připraveni na obranu; je nezbytno výti s vlky.
1934
Musíme uvažovat o organisaci míru právě s tím nejhorším předpokladem, že Německu bude zachována jeho divoká vláda, a že Hitler bude schopen ukázat se jednou i prakticky tak, jak se literárně ukazoval ve své knize „Mein Kampf“ – jako vlk.
1935
Ale Hitler věru není žádný emigrant a najdete v jeho knize totéž: úskok a klam jsou mu stejně dovolenými prostředky jako každý jiný; říká, že je neodpustitelná hloupost odhalit pravdu o všech cílech, dokud na to není čas. Evropa, která četla „Mein Kampf“, nemůže důvěřovati Německu, poněvadž si přečetla, s jakým opovržením se Führer vyjadřuje o ceně mluvené pravdy.
1935
Evropa i my musíme nyní dělat také politiku i pro nejhorší případ: a pro ten není možno nic jiného než utvořiti silnou protiněmeckou alianci.
1936
Anglie a Francie požádaly Hitlera, aby „symbolicky“ vyklidil Porýní, aby učinil „symbolické gesto“. Žádá-li se na někom, aby něco učinil symbolicky, znamená to, že se už na něm nežádá, aby to učinil skutečně. Znamená to tedy, že Anglie a Francie v zásadě se už smířily s vojenským obsazením Porýní a že jen žádají, aby to bylo nějakým gestem zmírněno.
1936
Vše, co v Německu bývalo zlého a nebezpečného, je nyní mnohokrát horší a nebezpečnější. Po této stránce se nepodařilo omezit žádné zlo minulosti. Dokonce přibylo nové: touha Německa po pomstě.
1937
Nástup Hitlerův dodal naší historii zase staré její obrysy. Nastává nám znovu boj o sebezachování, jenž jakoby ustal na krátkou dobu, dokud trvaly podmínky míru versailleského. Sousedství s Německem má pro nás znovu tu velkou a temnou roli, jakou mívalo v celé naší historii.
1938
Německý kancléř řekl ve své poslední řeči, že jde o boj muže proti muži. Myslil tím na souboj mezi sebou a naším prezidentem. Jaký to omyl! Všechen lid tohoto národa postavil se spontánně proti německé hrozbě.
Duben 1939
Jsa velkou postavou německých národních dějin, nemůže býti ovšem zařazen do národních dějin národů jiných; maje již své první místo ve Walhalle, nemůže býti postaven do Slavína…
... Dílo svého života, německý nacionální socialismus, sám pokládá za typický plod německého ducha a německé historie. Pozdrav Heil Hitler jest německý pozdrav, na který mají právo jen příslušníci německého národa.
... Německý nacionální socialismus uznává nepropustnost národních těles; nikdo nemůže býti Čechem a Němcem zároveň…
Dodatek:
O několik týdnů později byl Ferdinand Peroutka poslán do koncentračního tábora. Emanuel Moravec mu po čase nabídl možnost vrátit se do Prahy a vést kolaborační Přítomnost. Peroutka mu ale odpověděl, ať ho pošlou zpátky do koncentráku. Neumím si představit větší odvahu.
Erik Tabery, šéfredaktor Respektu