„Panu Grossovi a každému, kdo ji hledá, je třeba dopřát Boží milost. Jsou věci, do kterých nemáme právo mluvit,“ píše farář Daniel Kvasnička ve svém blogu na webu Hospodářských novin, který přinášíme v plném znění.


Co je milost? V lidském pojetí jsou to přivřené oči nad něčím, co by zasluhovalo potrestání. Často, alespoň tak se to říká, musí být důvod k udělení milosti. V pojetí Božím je to vždycky skandál. Odpouští se viníkovi, který zasluhuje smrt a není důvodu mu ji prominout. Opravdu, je to obchod v absolutních číslech.

Nikdy se milost nemá zpochybňovat, protože jen její nebeský autor na ni má právo. Bývala výsadou králů a český prezident ji odmítl používat. Asi se mu nelíbí a sám milost nedává. Proto neposlal panu Grossovi ani věnec. Pochopil jsem snad dobře, pan prezident ani pro sebe milost nehledá, protože je se sebou samým spokojen.

A kdo milost nehledá, ten ji prostě nedostane. Kdokoli ji hledá, najde ji. Proto je to skandál. A tímhle skandálem drží svět, protože existuje vyšší spravedlnost než ta lidská.

Nedotknutelná milost nás nesmí vyvinit z absence diskuse o tom, co v daném příběhu expremiéra chybí. V televizním dokumentu překvapila tvůrce Jana Látala samozřejmost přiznání expremiéra k víře. Celý dokument pak autor rýsoval na hranici viny a odpuštění. Panu Grossovi dal příležitost k omluvě. Skoro jej až přivedl ke slovům a expremiér se dovést dal. Zároveň však pan Gross mluví nepokrytě o tom, že se jako premiér dostal k nějakým informacím a bylo by hloupé je nevyužít. Mluví se v dokumentu dokonce o minimu na bydlení.

Politik se pro případ odchodu z výsluní potřeboval zajistit na další život, tak mu bylo zcela přijatelné uzavřít výhodný obchod. Jinými slovy říká, že jsou jistí lidé, jež jejich informace a styky zcela legálně zvýhodňují vůči všem ostatním. Také říká, že minimum na život se datuje minimálně v desítkách milionů. To nelze komentovat jinak než jako nepřijatelné lidsky, a už vůbec ne křesťansky. Pokud by právě teď vykřikl kterýkoliv církevní funkcionář, že milost je milost, a utnul diskusi, pak svobodně přidejte: Ano. Milost je milost a právo je právo.

Jako advokát pan Gross věděl, že je převod s finančním benefitem nepostižitelný. Co nelze žalovat, to nelze soudit. A před soudem nejde vůbec o spravedlnost, ale o to, co lze odsoudit. To samozřejmě známe a upozorňují nás na to právníci v každém procesu. V dokumentu však doslovně říká, že „právo je minimum etiky“, a do toho se jeho obchod vejde a obhájí si jej i před autoritou nejvyšší.

V rozporu s tím kdysi Ježíš řekl, že pokud nebude spravedlnost Ježíšových učedníků převyšovat spravedlnost odborníků na právo a lidské mravy, nevejdeme do Božího království.

Panu Grossovi a každému, kdo ji hledá, je třeba dopřát Boží milost. Jsou věci, do kterých nemáme právo mluvit.

Dal bych expremiérovi věnec v úctě před tím, který dává i bere život a poskytuje hledajícím lidem milost. Přece o ni sám stojím! Zároveň je třeba hledat spravedlnost a kde jí není, tak nemlčet, jinak klidně provedeme jiné zvěrstvo. Je tak snadné podlehnout!

Daniel Kvasnička, farář