„Žijeme v mýtu, že z Unie těží pouze jakési elity. Nesmí se ale zapomínat, že vzdělaní či bohatí lidé, vědci nebo lékaři a velký kapitál si svou cestu k úspěchu vždy najdou - tedy i když se vrátí hranice. Na otevřené ekonomice vydělává především střední třída a chudší lidé,“ píše ve svém komentáři na webu týdeníku Respekt Erik Tabery. Text přinášíme se souhlasem redakce v plném znění.

To, že politická scéna se už nedělí jen na levici a pravici, jsme popsali už několikrát. Strany se dnes mnohem více liší podle toho, jaký mají vztah k otevřené společnosti a otevřené Evropě. Není proto překvapením, že si český prezident rovněž vybral svou stranu: rád by viděl Česko mimo Unii.

Miloš Zeman ví, že není úplně strategicky výhodné, aby otevřeně říkal, že je proti Evropské unii. Drží si ideální pozici, kdy se tváří, že je pro Evropskou unii, ale fakticky dělá vše proti ní. Projevilo se to při jednáních o protiruských sankcích za útok Kremlu na Ukrajinu, stejně jako při debatách o pomoci Řecku či řešení uprchlické krize. Zeman stále opakuje u jeho voličů tak populární mantru, že evropské elity škodí Evropě. Tvrdí, že je také pro přijetí eura, ale až z EU vystoupí Řecko apod. Jinými slovy svou podporu čemukoli vždy podmiňoval nepřijatelnými podmínkami.

Nyní přišel s prohlášením, že chce referendum o vystoupení z EU. „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO.“ Za současné atmosféry a situace v Evropě je to jasné volání po vystoupení z EU. A je jedno, jestli to myslí vážně, či jestli to chce jen využít pro svou prezidentskou kampaň, kde bude naivním lidem tvrdit, že on se lidí s jiným názorem nebojí, a proto chce referendum, i když je pro setrvání. Některé strany si nechaly udělat výzkumy, že voliči Miloše Zemana jsou drtivě protievropští. A jejich tužby bude chtít Zeman uspokojit.

Na východ
Zeman svůj skutečný vztah k Unii popsal v březnu, kdy v čínské televizi prohlásil: „Je to nový začátek, protože mezi Čínou a bývalou vládou České republiky byly velmi špatné vztahy. Zdůrazňuji bývalou vládou, protože ta vláda velmi podléhala tlaku Spojených států a Evropské unie. Teď jsme znovu nezávislá země a formulujeme svou zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech.“ Jasně tak říká, že Unii a Západ vnímá coby zdroj nesvobody a politicky chce zemi orientovat na Východ.

I Česko čeká debata o budoucnosti Evropské unie a je už nyní evidentní, že se jí bude kde kdo snažit využít ke svým politickým cílům. Na tom není nic špatného, jde jen o to, aby se situace vnímala jasně. Zatímco odpůrci Unie mají cíl zřejmý, dělají pro něj naprosto všechno a většina se z nich k tomu nadšeně veřejně hlásí, stoupenci Unie působí jako by byli v defenzivě. Jako by se měli tak trochu omlouvat za to, že stojí za šedesátiletým projektem, který pospojoval do té doby válčící kontinent. To je ale nesmysl, Evropa má na co být hrdá.

Proti Unii v posledních dnech často zaznívá: podívejte se na ty žárovky. Berou nám svobodu vybírat žárovky. Souhlasím, naprosto nechápu, proč někdo brání lidem, aby měli větší účty za elektřinu. Stejně jako nechápu, proč už se lidé nemohou trávit, a zakázalo se používání azbestu ve stavbách. Ale nějaká omezení tu (bohužel) budou vždy. A jestli se někdo domnívá, že máme fantastickou politickou a byrokratickou reprezentaci, které ta bruselská brání ukázat svou výjimečnost, pak žije v jiné zemi.

Čistá manipulace
Dokonalá instituce neexistuje, dokonalá organizace neexistuje, dokonalý stát neexistuje, dokonalí politici neexistují, proto je absurdní, vyžadovat dokonalost po Evropské unii. Kolem 80 procent českého exportu míří do zemí Evropské unie, o něco méně je to u importu, takže pokud někoho nezajímají evropské hodnoty, stabilita a život v míru, může se dívat čistě na přízemní věci - jako je to, že má zaměstnání či výplatu. Dokonce i ti, kdo pracují ve firmách, které neobchodují se zeměmi v EU, na tom profitují. Minimálně v tom, že jejich sousedé mají stabilní příjmy.

Žijeme v mýtu, že z Unie těží pouze jakési elity. Nesmí se ale zapomínat, že vzdělaní či bohatí lidé, vědci nebo lékaři a velký kapitál si svou cestu k úspěchu vždy najdou - tedy i když se vrátí hranice. Na otevřené ekonomice vydělává především střední třída a chudší lidé. A pokud namítáte, že v Česku mají lidé menší platy, máte pravdu. Je to tak. Jenže to je především naše domácí chyba.

Zajímavé je, že nejvíce nás chtějí z Unie vyvést ti, kteří pro lidi s nízkými příjmy neudělali nikdy nic. Anebo dokonce zlepšení situace bránili. Jejich tvrzení, že vystoupení z EU zvýší životní úroveň české společnosti, je čistá politická manipulace. Ostatně nepřichází s žádnou alternativou - je to stejné jako v Británii, kde lídři kampaně za brexit po referendu zmizeli, protože nevědí, co teď dělat.

Těžko se argumentuje proti něčí víře, že když se něco stane, bude nám lépe. Realistický přístup vedle toho působí přízemně. Stačí se však podívat, kdo si přeje vystoupení či rozpadající se Evropskou unii, aby věděl, že ve společnosti Klause, Zemana, Konvičky, Macha, Okamury či Černocha nechce být.

Jestli vystoupíme z Unie ve jménu žárovky, zaznamenávám jen pro další pokolení: Na mě nekoukejte, já to nechápal už tehdy.

Erik Tabery
Autor je šéfredaktorem týdeníku Respekt