Hodnocení politiků, které se nesmí podcenit ani přecenit
Co můžete jako voliči vyčíst z hodnocení Rekonstrukce státu o tom, jak politici hlasovali o protikorupčních zákonech?
Rekonstrukce státu zveřejňuje v těchto dnech hodnocení poslanců zaměřené na 9 protikorupčních zákonů. Z dvou set poslanců a poslankyň se jich k podpoře této legislativy před volbami v roce 2013 zavázalo 165! Možná tehdy nepočítali s tím, že si někdo skutečně dá tu práci a bude všechna jejich hlasování, včetně porušování těchto slibů, evidovat. Rekonstrukce státu to ale udělala a hodnocení by se mohlo stát inspirací pro sledování politiků občanskou společností i v dalších oblastech. Jedná se o jedinečná data, která ukazují, kdo z politiků zákony skutečně podporoval a kdo je naopak brzdil. Důsledné sledování všech hlasování je základním předpokladem pro vyjednávání s politiky. I díky tomu se podařilo schválit v přijatelné podobě pět z původně vytyčených zákonů včetně přísných pravidel, která dopadnou na samotné vládní strany i Andreje Babiše. Je před volbami - čas skládání účtů. Samotní politici, nikoli Rekonstrukce státu, svým hlasováním rozhodli o tom, jaký bude závěrečný obrázek.
Slibovali, nedělali
Jak je tedy možné toto hodnocení číst? Nejjednoznačnější je to u těch, kteří se zavázali k podpoře zákonů a svůj slib poté masivně porušovali. Rekordmany jsou v tomto ohledu zejména komunističtí poslanci. Většina z nich po celé volební období soustavně hlasovala proti jakémukoli posílení transparentnosti při nakládání s veřejnými penězi, třináct jich porušilo slib více než desetkrát. „Vítězi“ se v tomto ohledu stali poslanci Jan Klán a Václav Snopek (oba porušili slib čtrnáctkrát).
V závěsu za KSČM jsou politici ČSSD, mezi kterými jsou ovšem veliké rozdíly. Zatímco třeba Jan Hamáček, Milan Chovanec nebo Roman Sklenák slib voličům neporušili ani jednou, Miroslava Strnadlová nebo Milan Urban tak ovšem učinili sedmkrát a Jiří Petrů dokonce devětkrát. Hlasování poslaneckého klubu sociální demokracie bylo během celého období velmi nejednotné a nevypočítatelné.
Z ostatních parlamentních stran porušovali svůj slib opakovaně například poslanci ODS Zbyněk Stanjura (5x) a Petr Fiala (4x), z TOP 09 František Vácha (5x) i Miroslav Kalousek za TOP 09 (4x), který také prosadil výjimku Poslanecké sněmovny a dalších klíčových institucí z registru smluv. Jeho kolega z poslaneckého klubu Jan Farský (STAN) naopak za registr po celou dobu bojoval a v hodnocení vychází skoro nejlépe ze všech poslanců, mimořádným podporovatelem protikorupčních zákonů byl i Petr Gazdík. Opoziční poslanci někdy stáli proti některým zákonům i kvůli tomu, aby vládní koalici ztížili prosazování její agendy (včetně boje s korupcí), to je obvyklý a pochopitelný přístup všech opozic na světě. O něco přísnější metr bychom tedy při pohledu na to, jak zákony podporovali, měli brát na vládní poslance. Ti měli většinu z těchto zákonu v programovém prohlášení své vlády.
Vláda: střídavě oblačno
Pozitivní při pohledu na dosluhující vládní koalici je, že slib o podpoře protikorupčních zákonů plnili všichni tři předsedové vládních stran, což ukazuje, že závazek nebrali na lehkou váhu.
Poslanci z KDU-ČSL (s výjimkou Jana Bartoška) a z ANO vycházejí z hodnocení obecně nejlépe. ANO si vytklo podporu protikorupčním zákonům jako jednu ze svých priorit a svůj slib v tomto ohledu skutečně dodrželo. Protikorupční snahy této strany ovšem dost zásadně podkopává fakt, že dva klíčoví členové této strany Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek mají být nyní stíháni policií kvůli podezření z dotačního podvodu. Andrej Babiš navíc ani v průběhu vyšetřování kauzy Čapí hnízdo nedelegoval ty své funkce, ze kterých mohl mít na výsledek kontrol vliv, což Rekonstrukce státu důrazně doporučovala. Vládní politici si navíc i v oblasti korupce a hospodaření s veřejnými prostředky hledali skulinky jinde - v agendě, kterou Rekonstrukce státu nesledovala, protože si ji nevytkla jako hlavní cíl. Zhoršila se třeba zásadně možnost veřejnosti ovlivňovat stavební řízení. Vláda ze sedmi protikorupčních zákonů, které měla v programu, prosadila jen tři (dva ze zákonů, na které se nedostalo, měli na starosti právě ministři hnutí ANO).
Z hodnocení Rekonstrukce státu se nedozvíte moc o kandidátech stran, které v tomto volebním období neměly zastoupení ve sněmovně. U některých z nich (Strana zelených, Pirátská strana) se můžete podívat alespoň na hlasování jejich senátorů - většinou podporující protikorupční zákony. Brzy také zveřejníme přehled témat pro příští volební období, ke kterým se budou moci hlásit všichni kandidující politici. I to může být zajímavá informace pro voliče - pokud Vás oblast nakládání s veřejnými penězi zajímá - k jakým tématům v této oblasti se kdo z kandidujících hlásí. Počítáme tedy s tím, že předkládané hodnocení nelze použít jako jediné měřítko, koho volit. Dává smysl až po zahrnutí dalších prvků. Může Vám však pomoci třeba při rozhodování o tom, komu ve vybrané parlamentní straně dát preferenční hlas a komu ne. Tak ho nepřeceňte ani nepodceňte!
Adam Rut
Autor je manažerem Otevřené společnosti, o.p.s., je jedním z garantů platformy Rekonstrukce státu.
Rekonstrukce státu zveřejňuje v těchto dnech hodnocení poslanců zaměřené na 9 protikorupčních zákonů. Z dvou set poslanců a poslankyň se jich k podpoře této legislativy před volbami v roce 2013 zavázalo 165! Možná tehdy nepočítali s tím, že si někdo skutečně dá tu práci a bude všechna jejich hlasování, včetně porušování těchto slibů, evidovat. Rekonstrukce státu to ale udělala a hodnocení by se mohlo stát inspirací pro sledování politiků občanskou společností i v dalších oblastech. Jedná se o jedinečná data, která ukazují, kdo z politiků zákony skutečně podporoval a kdo je naopak brzdil. Důsledné sledování všech hlasování je základním předpokladem pro vyjednávání s politiky. I díky tomu se podařilo schválit v přijatelné podobě pět z původně vytyčených zákonů včetně přísných pravidel, která dopadnou na samotné vládní strany i Andreje Babiše. Je před volbami - čas skládání účtů. Samotní politici, nikoli Rekonstrukce státu, svým hlasováním rozhodli o tom, jaký bude závěrečný obrázek.
Slibovali, nedělali
Jak je tedy možné toto hodnocení číst? Nejjednoznačnější je to u těch, kteří se zavázali k podpoře zákonů a svůj slib poté masivně porušovali. Rekordmany jsou v tomto ohledu zejména komunističtí poslanci. Většina z nich po celé volební období soustavně hlasovala proti jakémukoli posílení transparentnosti při nakládání s veřejnými penězi, třináct jich porušilo slib více než desetkrát. „Vítězi“ se v tomto ohledu stali poslanci Jan Klán a Václav Snopek (oba porušili slib čtrnáctkrát).
V závěsu za KSČM jsou politici ČSSD, mezi kterými jsou ovšem veliké rozdíly. Zatímco třeba Jan Hamáček, Milan Chovanec nebo Roman Sklenák slib voličům neporušili ani jednou, Miroslava Strnadlová nebo Milan Urban tak ovšem učinili sedmkrát a Jiří Petrů dokonce devětkrát. Hlasování poslaneckého klubu sociální demokracie bylo během celého období velmi nejednotné a nevypočítatelné.
Z ostatních parlamentních stran porušovali svůj slib opakovaně například poslanci ODS Zbyněk Stanjura (5x) a Petr Fiala (4x), z TOP 09 František Vácha (5x) i Miroslav Kalousek za TOP 09 (4x), který také prosadil výjimku Poslanecké sněmovny a dalších klíčových institucí z registru smluv. Jeho kolega z poslaneckého klubu Jan Farský (STAN) naopak za registr po celou dobu bojoval a v hodnocení vychází skoro nejlépe ze všech poslanců, mimořádným podporovatelem protikorupčních zákonů byl i Petr Gazdík. Opoziční poslanci někdy stáli proti některým zákonům i kvůli tomu, aby vládní koalici ztížili prosazování její agendy (včetně boje s korupcí), to je obvyklý a pochopitelný přístup všech opozic na světě. O něco přísnější metr bychom tedy při pohledu na to, jak zákony podporovali, měli brát na vládní poslance. Ti měli většinu z těchto zákonu v programovém prohlášení své vlády.
Vláda: střídavě oblačno
Pozitivní při pohledu na dosluhující vládní koalici je, že slib o podpoře protikorupčních zákonů plnili všichni tři předsedové vládních stran, což ukazuje, že závazek nebrali na lehkou váhu.
Poslanci z KDU-ČSL (s výjimkou Jana Bartoška) a z ANO vycházejí z hodnocení obecně nejlépe. ANO si vytklo podporu protikorupčním zákonům jako jednu ze svých priorit a svůj slib v tomto ohledu skutečně dodrželo. Protikorupční snahy této strany ovšem dost zásadně podkopává fakt, že dva klíčoví členové této strany Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek mají být nyní stíháni policií kvůli podezření z dotačního podvodu. Andrej Babiš navíc ani v průběhu vyšetřování kauzy Čapí hnízdo nedelegoval ty své funkce, ze kterých mohl mít na výsledek kontrol vliv, což Rekonstrukce státu důrazně doporučovala. Vládní politici si navíc i v oblasti korupce a hospodaření s veřejnými prostředky hledali skulinky jinde - v agendě, kterou Rekonstrukce státu nesledovala, protože si ji nevytkla jako hlavní cíl. Zhoršila se třeba zásadně možnost veřejnosti ovlivňovat stavební řízení. Vláda ze sedmi protikorupčních zákonů, které měla v programu, prosadila jen tři (dva ze zákonů, na které se nedostalo, měli na starosti právě ministři hnutí ANO).
Z hodnocení Rekonstrukce státu se nedozvíte moc o kandidátech stran, které v tomto volebním období neměly zastoupení ve sněmovně. U některých z nich (Strana zelených, Pirátská strana) se můžete podívat alespoň na hlasování jejich senátorů - většinou podporující protikorupční zákony. Brzy také zveřejníme přehled témat pro příští volební období, ke kterým se budou moci hlásit všichni kandidující politici. I to může být zajímavá informace pro voliče - pokud Vás oblast nakládání s veřejnými penězi zajímá - k jakým tématům v této oblasti se kdo z kandidujících hlásí. Počítáme tedy s tím, že předkládané hodnocení nelze použít jako jediné měřítko, koho volit. Dává smysl až po zahrnutí dalších prvků. Může Vám však pomoci třeba při rozhodování o tom, komu ve vybrané parlamentní straně dát preferenční hlas a komu ne. Tak ho nepřeceňte ani nepodceňte!
Adam Rut
Autor je manažerem Otevřené společnosti, o.p.s., je jedním z garantů platformy Rekonstrukce státu.