Jan D. Bláha: Tak tu máme další střed/t, paní Müllerová
V Praze 3 byl vytyčen „nový“ střed Prahy. Počin, za nímž lze spatřovat především snahu vytvořit nový turistický cíl v Praze, má však i svou odbornou, nikoli zanedbatelnou rovinu.
Když jsme s kolegou Martinem Dolejšem v roce 2017 spočítali a zaměřili různé geografické středy Česka, stála za tím má poněkud negativní zkušenost se středem v Číhošti, který, ačkoliv zaměřen velmi přesně, má u sebe nápis s nepřesnými informacemi. Na informační tabuli se totiž uvádí, že se jedná o „geografický střed“. Radost z návštěvy Číhoště mi to poněkud zkalilo, neboť se jedná pouze o jeden z geografických středů Česka, konkrétně o ten geometrický. Společně s kolegou jsme v reakci na to odvodili celou řadu dalších geografických středů včetně populačního, který svou polohu mění prakticky každým zápisem nového občana České republiky v matrice příslušného úřadu, a prezentovali je v popularizačním časopise pro geografy a učitele zeměpisu Geografické rozhledy a též v Lidových novinách. Později se část soupisu těchto středů objevila pod heslem Střed Česka i na Wikipedii.
Již tehdy se mě lidé ptali, k čemu je to vlastně dobré. Z odborného geografického hlediska prakticky k ničemu, odpověděl jsem tenkrát upřímně. Jedním dechem jsem však dodal, že pro místní obyvatelé, v rámci jejichž katastru se takový střed nachází, to může být velmi atraktivní lákadlo pro turisty a navíc to jistě vzbudí zájem médií. Důkazem toho byly ostatně i různé dotazy novinářů. Mít takový střed na území obce má tedy dokonce rozvojový potenciál.
V loňském roce mě oslovil můj dlouholetý kamarád Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha, s dotazem, jak jsme uvedené středy odvodili a jak vnímám jeho snahu vytyčit takový střed v Praze včetně tzv. pólů Prahy. Záměr jsem mu nerozmlouval, naopak jsem jej v takové snaze podpořil, neboť to může umožnit návštěvníkům Prahy i samotným Pražanům zpříjemnit si víkendovou vycházku po Praze. Navíc jsem s dlouholetou znalostí Ondřeje Boháče očekával, že je v tom tak trochu snaha o recesi a zábavu pro nadšence, kteří touží objevovat nové turistické cíle.
Jako odborníka mne však vyvedlo trochu z míry označení nejzazších míst území odborným pojmem „póly“. Přece jen termín „pól“ dnes používáme převážně pro označení pólů nějakého tělesa, například Země, případně pro magnetické póly, ale u území Prahy či jiného územního celku? Nevím. Pokud přijmeme obecnější definici pólu jako místa, které je z nějakého hlediska nej-, tedy místo s nejkrajnějšími vlastnostmi (nejvzdálenější, nejzápadnější atd.), pak už jsme na správné cestě k pochopení jeho významu. Přiznejme si však, že pro běžného smrtelníka, a to je možná ten, který na póly Prahy vyrazí nejčastěji, je to obtížněji pochopitelné. Panuje proto u mne obava, že jsme si tak trochu zadělali na problém, protože to budeme muset stále vysvětlovat, aby snad nevznikla nějaká miskoncepce, že východní pól Prahy vznikl podobným způsobem jako východní pól Země, jenž vůbec neexistuje. Takovým neobvyklým použitím odborného termínu může dojít k terminologickému střetu.
V pátek 4. června 2021 byl ve spolupráci s vedením MČ Praha 3 vytyčen střed Prahy. Z jednoduchého nákresu se dozvídáme, že se jedná o průsečík spojnic již vytyčených pólů Prahy, tj. spojnic nejsevernějšího a nejjižnějšího místa na území Prahy a nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího místa v Praze. Ano, i to je jeden z možných středů, které jsme v roce 2017 nabídli. Bohužel i tento střed může vést ke vzniku miskoncepcí v geografickém vnímání, neboť je to střed, který vznikl zcela odlišnou operací než ten, který najdeme v Číhošti pro Česko. A můžeme si být vcelku jisti, že běžný turista tyto metody bude ztotožňovat, nebo alespoň zaměňovat. Nicméně se snažím mít pro tento postup vytyčení v Praze pochopení. Vysvětluje ho ostatně i Ondřej Boháč tím, že tento jediný střed se nachází na veřejně přístupném místě. Jako soukromý majitel pozemku s jiným středem Prahy bych však možná hned začal uvažovat, zda toho nějak nevyužít. Co myslíte?
Je pravda, že „póly Prahy“ určitě budou stabilnější než magnetické póly Země, které relativně rychle mění svou polohu – stačí srovnat jejich pozici v některém ze starších školních atlasů s pozicí v nejnovějším vydání atlasu. Prostým důvodem, proč jsou „póly Prahy“ stabilnější, je fakt, že poslední územní změnou Prahy bylo připojení 30 obcí v roce 1974. Právě změna území, v tomto případě Prahy, totiž může vést i ke změně nejkrajnějších bodů, následně tedy i tohoto středu území. V první dekádě nového století sice měla v úmyslu připojit se obec Přezletice, ale místní si nakonec spočítali, že se jim to nevyplatí a svou žádost stáhli. V tomto případě by se ovšem nic s „póly“ nestalo, protože obec Přezletice neleží v takové pozici, že by její území změnilo polohu byť jednoho z nich. Neplechu by v tom však mohly učinit další obce, které se v té době poohlížely po připojení k Praze, především Zdiby a Hovorčovice (změna nejsevernějšího bodu – pólu Prahy) a Hostivice (změna nejzápadnějšího bodu – pólu Prahy). Žádné z těchto obcí se však zatím nepřipojily, a tak lze vesele osadit tento střed Prahy do veřejného prostoru na jednom z dětských hřišť Prahy 3.
Jakoukoli změnou území Prahy se samozřejmě nemění všechny její potenciální středy. Ten, který se však změní v každém případě, je geometrický střed (těžiště) – to je ten, který leží pro území Česka právě v Číhošti. Výše uvedeným středem Prahy si však jeho autoři ušetřili práci, protože pravděpodobnost jeho změny je stále relativně velmi nízká.
Pro mne je však nejzajímavějším středem území ten, který označuje místo s největší vzdáleností k hranicím daného území. Je totiž jediný z námi zkonstruovaných středů z roku 2017, který bude vždy ležet na příslušném území, v tomto případě na území Prahy. Zkuste si totiž zkonstruovat geometrický střed (těžiště) pro Středočeský kraj či pro okres Praha-východ. Nebudou shodou okolností ležet na území Prahy, tedy mimo Středočeský kraj či uvedený okres? Nebo si zkuste zkonstruovat střed afrického státu Guinea metodou, jakou byl vytyčen střed v Praze. Nebude náhodou ležet mimo území státu, konkrétně v Sieře Leone? Tyto způsoby stanovení středu plochy se prostě hodí pouze pro určité tvary a rozložení území.
Ačkoliv není vytyčování geografických středů různých území výzkumným problémem oboru geografie, není tak triviální, jak by se mohlo zprvu zdát. Kombinováním odborné terminologie a odborných metod běžnému uživateli můžeme spíše zamotat hlavu. Chtělo by se dodat obligátní „dvakrát měř a jednou řež, případně řeš“, nicméně stále vnímám počin ředitele IPR Ondřeje Boháče a youtuberské dvojice Kluci z Prahy především jako zábavnou činnost pro návštěvníky Prahy a Pražany. Třeba se ho chopí i nadšenci z jiných obcí v Česku. Přesto si myslím, že bychom neměli opomenout odborný rozměr tohoto počinu. Vzhůru na pól či do středu!
Jan D. Bláha
autor je geograf a kartograf, působí na UJEP v Ústí nad Labem
Když jsme s kolegou Martinem Dolejšem v roce 2017 spočítali a zaměřili různé geografické středy Česka, stála za tím má poněkud negativní zkušenost se středem v Číhošti, který, ačkoliv zaměřen velmi přesně, má u sebe nápis s nepřesnými informacemi. Na informační tabuli se totiž uvádí, že se jedná o „geografický střed“. Radost z návštěvy Číhoště mi to poněkud zkalilo, neboť se jedná pouze o jeden z geografických středů Česka, konkrétně o ten geometrický. Společně s kolegou jsme v reakci na to odvodili celou řadu dalších geografických středů včetně populačního, který svou polohu mění prakticky každým zápisem nového občana České republiky v matrice příslušného úřadu, a prezentovali je v popularizačním časopise pro geografy a učitele zeměpisu Geografické rozhledy a též v Lidových novinách. Později se část soupisu těchto středů objevila pod heslem Střed Česka i na Wikipedii.
Již tehdy se mě lidé ptali, k čemu je to vlastně dobré. Z odborného geografického hlediska prakticky k ničemu, odpověděl jsem tenkrát upřímně. Jedním dechem jsem však dodal, že pro místní obyvatelé, v rámci jejichž katastru se takový střed nachází, to může být velmi atraktivní lákadlo pro turisty a navíc to jistě vzbudí zájem médií. Důkazem toho byly ostatně i různé dotazy novinářů. Mít takový střed na území obce má tedy dokonce rozvojový potenciál.
V loňském roce mě oslovil můj dlouholetý kamarád Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha, s dotazem, jak jsme uvedené středy odvodili a jak vnímám jeho snahu vytyčit takový střed v Praze včetně tzv. pólů Prahy. Záměr jsem mu nerozmlouval, naopak jsem jej v takové snaze podpořil, neboť to může umožnit návštěvníkům Prahy i samotným Pražanům zpříjemnit si víkendovou vycházku po Praze. Navíc jsem s dlouholetou znalostí Ondřeje Boháče očekával, že je v tom tak trochu snaha o recesi a zábavu pro nadšence, kteří touží objevovat nové turistické cíle.
Jako odborníka mne však vyvedlo trochu z míry označení nejzazších míst území odborným pojmem „póly“. Přece jen termín „pól“ dnes používáme převážně pro označení pólů nějakého tělesa, například Země, případně pro magnetické póly, ale u území Prahy či jiného územního celku? Nevím. Pokud přijmeme obecnější definici pólu jako místa, které je z nějakého hlediska nej-, tedy místo s nejkrajnějšími vlastnostmi (nejvzdálenější, nejzápadnější atd.), pak už jsme na správné cestě k pochopení jeho významu. Přiznejme si však, že pro běžného smrtelníka, a to je možná ten, který na póly Prahy vyrazí nejčastěji, je to obtížněji pochopitelné. Panuje proto u mne obava, že jsme si tak trochu zadělali na problém, protože to budeme muset stále vysvětlovat, aby snad nevznikla nějaká miskoncepce, že východní pól Prahy vznikl podobným způsobem jako východní pól Země, jenž vůbec neexistuje. Takovým neobvyklým použitím odborného termínu může dojít k terminologickému střetu.
V pátek 4. června 2021 byl ve spolupráci s vedením MČ Praha 3 vytyčen střed Prahy. Z jednoduchého nákresu se dozvídáme, že se jedná o průsečík spojnic již vytyčených pólů Prahy, tj. spojnic nejsevernějšího a nejjižnějšího místa na území Prahy a nejvýchodnějšího a nejzápadnějšího místa v Praze. Ano, i to je jeden z možných středů, které jsme v roce 2017 nabídli. Bohužel i tento střed může vést ke vzniku miskoncepcí v geografickém vnímání, neboť je to střed, který vznikl zcela odlišnou operací než ten, který najdeme v Číhošti pro Česko. A můžeme si být vcelku jisti, že běžný turista tyto metody bude ztotožňovat, nebo alespoň zaměňovat. Nicméně se snažím mít pro tento postup vytyčení v Praze pochopení. Vysvětluje ho ostatně i Ondřej Boháč tím, že tento jediný střed se nachází na veřejně přístupném místě. Jako soukromý majitel pozemku s jiným středem Prahy bych však možná hned začal uvažovat, zda toho nějak nevyužít. Co myslíte?
Je pravda, že „póly Prahy“ určitě budou stabilnější než magnetické póly Země, které relativně rychle mění svou polohu – stačí srovnat jejich pozici v některém ze starších školních atlasů s pozicí v nejnovějším vydání atlasu. Prostým důvodem, proč jsou „póly Prahy“ stabilnější, je fakt, že poslední územní změnou Prahy bylo připojení 30 obcí v roce 1974. Právě změna území, v tomto případě Prahy, totiž může vést i ke změně nejkrajnějších bodů, následně tedy i tohoto středu území. V první dekádě nového století sice měla v úmyslu připojit se obec Přezletice, ale místní si nakonec spočítali, že se jim to nevyplatí a svou žádost stáhli. V tomto případě by se ovšem nic s „póly“ nestalo, protože obec Přezletice neleží v takové pozici, že by její území změnilo polohu byť jednoho z nich. Neplechu by v tom však mohly učinit další obce, které se v té době poohlížely po připojení k Praze, především Zdiby a Hovorčovice (změna nejsevernějšího bodu – pólu Prahy) a Hostivice (změna nejzápadnějšího bodu – pólu Prahy). Žádné z těchto obcí se však zatím nepřipojily, a tak lze vesele osadit tento střed Prahy do veřejného prostoru na jednom z dětských hřišť Prahy 3.
Jakoukoli změnou území Prahy se samozřejmě nemění všechny její potenciální středy. Ten, který se však změní v každém případě, je geometrický střed (těžiště) – to je ten, který leží pro území Česka právě v Číhošti. Výše uvedeným středem Prahy si však jeho autoři ušetřili práci, protože pravděpodobnost jeho změny je stále relativně velmi nízká.
Pro mne je však nejzajímavějším středem území ten, který označuje místo s největší vzdáleností k hranicím daného území. Je totiž jediný z námi zkonstruovaných středů z roku 2017, který bude vždy ležet na příslušném území, v tomto případě na území Prahy. Zkuste si totiž zkonstruovat geometrický střed (těžiště) pro Středočeský kraj či pro okres Praha-východ. Nebudou shodou okolností ležet na území Prahy, tedy mimo Středočeský kraj či uvedený okres? Nebo si zkuste zkonstruovat střed afrického státu Guinea metodou, jakou byl vytyčen střed v Praze. Nebude náhodou ležet mimo území státu, konkrétně v Sieře Leone? Tyto způsoby stanovení středu plochy se prostě hodí pouze pro určité tvary a rozložení území.
Ačkoliv není vytyčování geografických středů různých území výzkumným problémem oboru geografie, není tak triviální, jak by se mohlo zprvu zdát. Kombinováním odborné terminologie a odborných metod běžnému uživateli můžeme spíše zamotat hlavu. Chtělo by se dodat obligátní „dvakrát měř a jednou řež, případně řeš“, nicméně stále vnímám počin ředitele IPR Ondřeje Boháče a youtuberské dvojice Kluci z Prahy především jako zábavnou činnost pro návštěvníky Prahy a Pražany. Třeba se ho chopí i nadšenci z jiných obcí v Česku. Přesto si myslím, že bychom neměli opomenout odborný rozměr tohoto počinu. Vzhůru na pól či do středu!
Jan D. Bláha
autor je geograf a kartograf, působí na UJEP v Ústí nad Labem