Novými tramvajemi po Praze jezdím načerno. Revizorům neutíkám, pokuty platím na místě. Jsem pražský patriot, žiju tu od narození. Živím se prací, nenuzuju. Přesto si lístky v těch hřmotných obludách necvakám. Je to můj občanský postoj.

Před nedávnem přijel na návštěvu Prahy po deseti letech můj dobrý známý z Chorvatska, lodní kapitán Hrvoje. Při první procházce pražskými ulicemi postřehl: Máte nové tramvaje, proč jsou ale tak hlučné? To pod sebou táhnou staré železo smíchané s plastem, že tak lomozí po ulicích? Pěkně jsem se zastyděl – co na to říct? V Záhřebu jezdí nové tramvaje taky. Jsou vyrobeny v Chorvatsku, zemi s menší strojírenskou tradicí než Česko. Na rozdíl od těch pražských na výhybkách jen jemně zacvakají a pak už jen šustí, i v obloucích. Stejně tak ve Vídni. Ve světě je normální, že nové tramvaje nevyrábějí hluk. A že při přejezdu výhybek a v zatáčkách cestující nejsou v kůži třesoucího se ratlíka. Praha je smutnou výjimkou.

Před pár měsíci byla završena dodávka 250 nových tramvají Škoda 15T ForCity za bratru 20 miliard korun. Dost možná je to nejdražší tramvaj světa. Údržba je velmi náročná – jen ta plánovaná během dvaceti let provozu spolkne víc, než na kolik přišly tramvaje samotné. Každý Pražák včetně nemluvňat a starců za ně tedy dá asi 40 000 Kč, pokud se ještě neobjeví nějaké nové, nečekané závady. Harašící monstra jsou okolí na obtíž. Lituju ty, kteří bydlí nad výhybkami anebo zatáčkami. Stará Tatra T3 sice vydává tón akcelerace a brzdění, ale hluk ze samotného pojezdu je podstatně menší – a k tomu jaksi ušlechtilejší.

Aby se do vozoven vešly tramvaje nové, rozdaly se (resp. prodaly za pár tisícovek) anebo rovnou sešrotovaly staré, ale funkční a spolehlivé T3. Vozovny se musely přestavět, aby koleje těžké nové vozy unesly. Dopravní podnik se hlučnost a další vady prý stále snaží nějak řešit, zatím bez viditelného nebo slyšitelného úspěchu. Neměl to spíš řešit výrobce, třeba po malé ověřovací sérii, než Praha závazně objednala stovky vozů?

Před téměř 60 lety zkonstruovaná T3 „veze“ na každé místo pro cestujícího 145 kg svojí hmotnosti. U nové 15T nabité moderními materiály a technologiemi hmotnost na jedno místo vyšplhala na 233 kg mrtvé váhy. Jedna tramvaj 15T je delší než souprava dvou spřažených vozů T3, zato uveze o 40 lidí méně. Má však kabinu pro řidiče s rodinou. A stojícím hráčům basketbalu zbývá nad hlavou půlmetr.

Škody 15T jezdí ostudně špinavé – kryty náprav, boky a skla. Dopravní podnik říká, že jsou náročné na čištění. Není divu, už řidiči mikrobusů Robur věděli, že jejich šikmé boky, které se rozšiřují odshora dolů, se musí mýt dvakrát častěji než ty normální, svislé.

Zatímco zadní obrovité panoramatické zvětšovací sklo i černé boky tramvaje 15T interiér spolehlivě přehřívají a v neklimatizované variantě je v teplém létě nedýchatelno i při spuštěné elektrické ventilaci, v T3 vzduch přirozeně koluje jak funkčními střešními otvory, tak velkými posuvnými bočními okny.

V Praze jezdí i částečně nízkopodlažní varianta původní té trojky, jmenuje se T3R.PLF. Zdařilá přestavba jednoho vozu vyjde na 7 milionů, dva vozy tedy na 14 milionů. Jedna nová 15T stála 77 milionů (bez plánované údržby), tedy srovnatelný přepravní efekt za cenu víc než pětinásobnou. Úspěšné tramvaje T3 se během 50 let staly vpravdě pražskou ikonou. Když už nový model, měl je respektovat tak, že na ně stylově i koncepčně naváže. Neměl se snažit je brutálně zastínit, jak se stalo u Škody 15T.

Už dodávka předchozího typu od stejného výrobce, Škody 14T (zvané Porsche) nebyla šťastná, jemně řečeno. Objednávaly se neexistující, nevyzkoušené stroje. Stylově tyto tramvaje sice nebyly takovým šokem jako 15T ve své olbřímosti a neforemnosti, technicky i řešením vnitřního prostoru však nejsou dobré. Dlouho byly kvůli zásadním konstrukčním vadám všechny odstaveny, Praha dokonce uvažovala, že se jich zbaví. Nakonec byly nějak opraveny, na výhybkách však haraší podobně jako 15T a větrají ještě o trochu hůře. Jediné štěstí je, že jich není moc, pár desítek.

Praha funguje systémově špatně, protože se ani z nepovedené objednávky vozů 14T nepoučila. Vzápětí objednala 250 tramvají 15T, „novějších“, opět nevyrobených, nevyzkoušených – ani na papíře nakreslené nebyly. To už je víc než nešťastné rozhodnutí. Pro mě osobně je harašení stovek těchto oblud po Praze podobnou ztrátou, jako kdyby se zbourala část nějaké významné a funkční pražské historické budovy, třeba jedno křídlo Národního muzea, a nahradila stavbou „moderní“, o co větší a dražší, o to méně praktickou a ošklivější. Pamatuju všeobecné zklamání Pražanů začátkem 70. let z politického rozhodnutí, že v pražském metru budou jezdit těžkopádné sovětské vlaky místo lehčích a elegantnějších československých. Myslím, že obměna tramvají je horší – na rozdíl od metra jsou tramvaje přímou součástí dění v městském parteru, jsou více vidět i slyšet.

Světovým trendem, zejména v kulturních zemích a městech je: Co je tradiční, funkční a slouží, to není chytré měnit za nové. Lépe je dobře udržovat nebo renovovat to staré – z důvodů finančních a ekologických, ale i kulturně-nostalgických. Nejen stavby jsou přece monumenty hodnými respektu, památky můžou být i technické – a pohyblivé. Praha jako historické město tuto šanci propásla. A česká strojírenská tradice dostala na frak.

Lotyšská Riga je jediné město kromě Prahy, kam se nějak podařilo pár desítek tramvají stejného typu vyvézt. Místní zástupce firmy Škoda Transportation byl kvůli dodávce těchto tramvají internován, je vyšetřován. Starosta Rigy byl kvůli krajně podezřelému obchodu odvolán.

Naše hlavní město zadalo plán na snižování hluku v ulicích. Bude zahrnovat nutnost zásadního snížení hluku nových tramvají anebo jejich vyřazení a odepsání dvaceti miliard?

Tramvají 15T jezdím načerno. Platit začnu, až ušetřím těch 40 tisíc, svůj podíl na ceně nových tramvají (stihnu to?). Anebo i dřív – až za tu vypečenou dvacetimiliardovou objednávku půjde někdo sedět i v Praze, až tyto tramvaje budou jezdit po kolejích tiše jako jinde v Evropě a až budou zvenku čisté aspoň jako staré dobré T3. S ostatními vadami se pokusím nějak smířit.

Zdeněk Kukal
Autor vystudoval ekonomickou a regionální geografii na Univerzitě Karlově. Je majitelem cestovní kanceláře. Chtěl se stát řidičem tramvaje.

Tramvaje Škoda 15T. Foto: ČTK.

Tramvaj Škoda 14T. Foto: ČTK

Tramvaj Tatra T3. Foto: Jakub Plíhal - Aktuálně.cz.