Pandemie covidu-19 měla zásadní dopad na šíření konspiračních teorií. Podle průzkumu z ledna 2021 nejméně dvěma covidovým konspiračním narativům věřilo 40 % lidí. Rozšířené byly například příběhy o záměrném vyrobení viru v laboratoři, o utajování fakt o negativních účincích covidové vakcinace, nebo o tom, že vláda schválně zveličuje rizika epidemie, aby mohla upevnit kontrolu nad občany.
V první části svého textu jsem ukazoval, že konspirační příběhy lze chápat jako formu sociální kritiky, která není formulována přímočarým pojmovým jazykem, nýbrž pomocí symbolických obrazů. Pokusme se nyní tuto obraznou kritiku přeložit do analytického jazyka pojmů, a tím ji pro nás učinit srozumitelnější.
V posledním roce se do popředí pozornosti dostaly konspirační teorie. Přispěla k tomu jednak covidová pandemie, jednak události v USA spojené s hnutím QAnon a s koncem funkčního období prezidenta Trumpa.