Robot na vydělávání peněz
Posunul všechny žetony doprostřed stolu a dodal: “All in”. Jeho sázku jsem dorovnal, ale znamenalo to pro mě vypadnutí ze hry. Prohrál jsem tak svůj jediný živý pokerový turnaj. Jediný turnaj proto, že jsem hrál hlavně přes internet. Hra naživo mě nebavila, byla nudná. Na počítači jsem mohl hrát zároveň na 25 pokerových stolech. Na jedno rozhodnutí připadalo průměrně pod 10 sekund a každý klik na klávesnici jsem rychle propočítal podle naučeného matematického modelu.

Hraní pokeru pro mě byla velká životní lekce, byť negativní. Abyste uspěli v pokeru, musíte ze hry naprosto odstranit svoje emoce. Pokeru vládne matematika a přehnané sebevědomí nebo přílišný strach jen kazí vaši matematicky optimální hru. Emoce jsem odstranil a stal se ze mě prakticky robot na peníze. Díky pokeru mi už v 18 letech došlo, že potěšení z práce nezískám jen samotným vyděláváním peněz.

Jak pomoct problémům, o kterých slyšíme každý den?
Kladl jsem si otázku, jak můžu být prospěšný? V práci člověk za život stráví celkem 80 000 hodin. Mladí lidé jsou obklopeni informacemi o problémech u nás i ve světě. Generace Grety Thunberg, o 10 let mladší než jsem já, chodí místo školy demonstrovat proti našemu nicnedělání v klimatické krizi. Robotické klikání v pokeru mi nedávalo smysl.

Skončil jsem s pokerem a už v 19 letech založil neziskovou organizaci. Zkušenost se sepisováním žádostí o granty, sbírání darů a následné vyčerpání rozpočtu mi ale dalo pocit, že neziskovky nejsou úplně nejefektivnějším řešením problémů.

Tou dobou jsem narazil na TED talk o firmě vyrábějící protézy dolních končetin. Měli ale jiného zákazníka, než byste čekali. Většina výrobců protéz se snaží vyrobit protézy co nejlepší, co nejlehčí, co nejohebnější … Firma Kristy Donaldson ale prodávala do Indie a její cíl by vyrobit protézu co nejlevnější. Místo protézy za desítky tisíc vyráběli chytrým designem nohu za pár tisíc korun. V přednášce označila jejich firmu za tzv. social business neboli společensky prospěšné podnikání.

Zjevení! Podnikání, které může mít za cíl pomáhat? V Čechách se social business často zaměňuje se “sociálním podnikáním”, které je spojené s dotacemi. Social business s dotacemi spojený není a naopak má za cíl vytvořit ZISK při řešení společenských nebo environmentálních problémů. Díky ZISKu totiž následně svoje řešení firma může zlepšovat, rozšiřovat neboli slovníkem startupisty tzv. škálovat.
A to je ten hlavní rozdíl oproti neziskovým organizacím. Neziskovky spotřebují svůj rozpočet a někdo musí peníze znovu darovat. V social business firmy vytvářejí ZISK a reálně tak řeší problémy i v dlouhodobém pohledu.

V roce 2013 OSN vydala knihu shrnující několik desetiletí výzkumů vědců, ve kterém vysvětlovali, proč je hmyz bílkovina, která může udržitelně a kvalitně vyživit rostoucí populaci. Ještě v roce 2016 nebyly žádné produkty s hmyzí bílkovinou v supermarketech ke koupi. My se nadchli do myšlenky udržitelné bílkoviny a přestože jsme věděli, že prodávat jídlo s cvrččím proteinem bude výzva, šli jsme do toho, protože víme, že to dává smysl a řeší reálný světový problém. Od začátku Sens vnímáme jako social business.

Vzniká nový typ zákazníků a vztahů s nimi
Před pěti lety jsem měl z našeho projektu jen dobrý pocit. Netušil jsem, že nám okolnosti budou nakloněny. Díky sociálním sítím jsou spotřebitelé úzce spojeni se svými oblíbenými značkami. Vzniká úplně nový typ zákazníků, kteří se rozhodují při nákupu o původu produktů, dopadů jejich výroby nejen na přírodu ale i na společnost. Společenský prospěch firem bude nově v podnikání častější, až se jednoho dne stane téměř nutností. Škodící firmy nepřežijí.