SARS, MERS, ptačí chřipka nebo prasečí chřipka před 10 lety... Letošní pandemie pro odborníky z potravinářství není překvapením. Všechny zmíněné nemoci mají jedno společné. Jde o výsledek působení člověka na přírodu a zvířata. I proto Evropská unie rychle zareagovala s novou iniciativou “Farm to fork”, která má podobným pandemiím předcházet. Přečtěte si, co s tím může dělat každý z nás.

Před pěti lety jsem poprvé četl o mutacích virů ze savců a ptáků na člověka. Riziko těchto mutací souviselo s naším potravinovým systémem. Tehdy jsem nevzrušeně otočil na další stránku knihy. A potom přišel rok 2020. Mutující viry, Wuhan, “mokré trhy” s masem, přeskočení viru z netopýrů na nelegálně prodávané luskouny, tolik ceněné pro jejich vzácné maso (1)… O všem jste už ale nejspíš slyšeli.

O mutaci virů a následném vzniku pandemií jsem četl v knize “Jedlý hmyz”, kterou vydala OSN na propagaci hmyzu jako udržitelné bílkoviny budoucnosti. Cvrčci, jsou podle knihy lidem příliš vzdálení na to, aby dokázali na člověka přenést nemoci.(2) (3) Fajn, říkal jsem si. Ale tehdy jsem četl raději o kvalitě bílkovin.

Potravinový systém a životní prostředí jako rozbuška
Vzpomenete si, co se stalo teprve před 10 lety? Globální pandemie prasečí chřipky tehdy zabila podle odhadů půl milionu lidí. Koronavirus přesáhl tuto hranici pouze nedávno.
SARS, MERS, ebola, ptačí chřipka, prasečí chřipka… tyto vysoce rizikové nemoci mají jednu věc společnou. Nestanou se jen tak náhodou. Jde o výsledek působení člověka na přírodu a zvířata.

Mutující viry nejsou jediným rizikem našeho potravinového systému. Až 80 % vyrobených antibiotik v jednu chvíli neputovalo v platíčkách do lékáren na vašem rohu, ale do krmiva kravám nebo prasatům. A tyhle krávy a prasata putovali pak do našeho jídla. Nejvýznamnější riziko vzniku superbakterií je tak spíše ve velkochovech než mezi lidmi. O znečištění vody, vzduchu a půdy v tomto článku ani mluvit nebudu. (2)

Evropská unie hbitě reaguje: nutná revoluce v potravinách
Není proto překvapením, že ještě v době nejpřísnějších karantén EU zrychlila tvorbu komplexního plánu FarmToFork (přeloženo: z farmy na vidličku).
“Během koronavirové krize se ukázalo, jak důležité je mít spolehlivý a odolný potravinový systém, (...) Díky této pandemii jsme si rovněž velmi dobře uvědomili vazby mezi zdravím, ekosystémy, dodavatelskými řetězci, spotřebními návyky a omezeními naší planety.” je citace přímo z dokumentu publikovaného 20.5.2020.(4)

EU si stanovila cíle jako snížit o polovinu používání chemických pesticidů v zemědělství a antibiotik u hospodářských zvířat, zároveň chtějí omezit hnojení a navýšit podíl ekologického zemědělství. EU zavede jednotné označování udržitelných potravin i vyznačování životních podmínek zvířat. “Řádné zacházení se zvířaty zlepšuje zdraví zvířat i kvalitu potravin, snižuje potřebu léků a může přispět k zachování biologické rozmanitosti.” uvádí v popisu.

Zajímavý je i apel Evropské komise na jednotlivce - každý nakupujeme potraviny a už teď můžeme upřednostňovat udržitelné produkty a výrobce. Změna našeho vlastního chování může být rychlejší než byrokratický přerod mezinárodní organizace 27 států.

EU navíc bude podporovat výzkum ke zvýšení nabídky alternativních proteinů “jako jsou rostlinné, mikrobiální, mořské a hmyzí bílkoviny a náhražky masa(...)” Alternativní proteiny jako například cvrččí protein představuje práci se zvířaty téměř bez rizika.

Naše cvrččí farma je bezpečná a s minimálním dopadem na životní prostředí. Přestože vypadá futuristicky, nejedná se o žádnou bláznivou vizi. Už dnes na farmě produkujeme udržitelný cvrččí protein.


Tahle pandemie je “příprava” na další, horší pandemie. Co s tím můžeme dělat?
Covid-19 nebude poslední pandemie. To je už dnes obecně přijímaný názor (5). Mezinárodní organizace již teď pracují na plánech jak takovým pandemiím předcházet. Je to ale nakonec na každém z nás: ať už na vlastní odpovědnosti za hygienu a šíření nákazy nebo na vlivu jednotlivce při podpoře a nákupu udržitelných produktů. Sdílejte tento článek vašim známým, ať i oni ví, co je původcem této pandemie a jak dalším takovým pandemiím i každý z nás můžeme předcházet.


Zdroje:
1) Původ COVID-19, Guardian, odkaz
2) Jedlý hmyz - možnost budoucnosti pro bezpečnost v jídle a krmivu, FAO OSN, odkaz
3) Výzkum rizika mutace virů z hmyzu na člověka, Wageningen university, odkaz
4) Iniciativa FarmToFork, Evropská komise: odkaz
45) Coronavirus: Toto není poslední pandemie, BBC, odkaz