Na zasedání Poslanecké sněmovny v těchto dnech bude na programu vedle státního rozpočtu země i návrh na zdanění hazardu. Je to až symbolické. V čase ekonomických škrtů se nám nabízí skrze spravedlivé zdanění neobhajitelných výjimek pro hazard. Lze tak získat pro stát až devět a půl miliardy Kč. Nikoliv jen sedm miliard, jak navrhuje ministr financí Kalousek. Půjde jen o to, pro jakou variantu zvednou zákonodárci ruku. Pro variantu Věcí veřejných, anebo variantu pera ministra Kalouska.
Termín schvalování návrhů k vládní daňové reformě v Poslanecké sněmovně se kvapem blíží. Reformní novela obsahuje několik citlivých bodů, na kterých se postoje politických aktérů dramaticky tříští. Věřím, že jen prozatím.
Tlak Věcí veřejných a vyjednávání s ministrem financí Kalouskem přinesl své ovoce. Poprvé za dvacet let - a je nepochopitelné proč až dnes a ne už dávno - se čeští občané dočkali možnosti dobře zainvestovat, podpořit stabilitu státu a přitom navíc vydělat víc než při uložení svých úspor v bankách. Stát se svým způsobem akcionářem státu. Na ministerstvu financí se podařilo získat před několika měsíci garanci, že bude naplněn další bod volebního programu Věcí veřejných - občané začnou mít možnost nakupovat státní dluhopisy se stabilním a výhodným úrokem, vyšším než u bank a dalších finančních institucí. Poprvé a konečně politická reprezentace umožnila, aby na dluhopisech vydělávali také občané, nejenom výhradně fondy a velké finanční domy.
Jsem rád, že právě nabídnuté státní dluhopisy mají u občanů tak velký úspěch, což potvrzuje jejich masivní nákup a nečekaně rychlá oblíbenost této investice mezi lidmi. To, že se během jednoho dne prodala celá polovina nabízených dluhopisů, dokumentuje, že tento bod volebního programu VV měl své nezpochybnitelné opodstatnění. Možnost nakupovat dluhopisy a získat tak vyšší úroky je užitečná zejména v době, kdy jsme všichni sužování škrty v rozpočtu. Jde o další opatření, které alespoň částečně kompenzuje úsporná opatření, dotýkající se nás všech. Je proto potřeba nabídnout mnohem větší množství státních dluhopisů občanům a rozšířit tak jejich šance investovat výhodněji vlastní ušetřené peníze. Věci veřejné hájily zavedení prodeje státních dluhopisů občanům, podporují i výrazné rozšíření množství dluhopisů, které budou k dispozici pro občany. Budeme dělat vše pro to, aby velmi výrazné rozšíření možnosti občanů zainvestovat do státních dluhopisů přijalo za své i ministerstvo Miroslava Kalouska.
Občanům se po vzoru mnoha zahraničních zemí nabízí jedinečná šance dobře a konzervativně investovat a bezpečně získat vyšší zúročení než v bankách. Stát tak dává šanci na zisk svým občanům, ne vzdáleným, často zahraničním bankám. Zkušenost řady států navíc potvrzuje, že finanční půjčky od domácí veřejnosti vedou občany k zodpovědnějšímu zájmu o státní finance a výši státního dluhu. Jednoduše vítězí logika věřitele, kterému není lhostejná finanční kondice jeho dlužníka, ač na splacení dluhu vydělává. Občané-věřitelé mnohem citlivěji a obezřetněji sledují, jakým směrem se vydávají státní finance, zda se skutečně smysluplně šetří, zda se politická elita chová hospodárně a ekonomicky zodpovědně. Mnohem více dohlížejí, jak se s veřejnými financemi hospodaří. Vedle zjevných ekonomických přínosů, tak dluhopisy pro občany přináší i výchovný a morální efekt a vedou k větší zodpovědnosti.
Státní dluhopisy v tak nejisté současnosti představují i bezpečné a stabilní uložení naspořených peněz občanů s poměrně rozumným úrokem. Téměř úplné vyprodání emise dluhopisu pro občany během osmačtyřiceti hodin potvrzuje, že se vyplatilo trvat na zavedení této možnosti a na garanci resortu financí, že občané budou nakupovat za výhodnějších úroků než při uložení peněz v bankách. Navíc prodej dluhopisů představuje možnost, jak relativně levně a z domácích zdrojů financovat státní dluh, čili opět chytře ušetřit, protože jenom splácení úroků ze státního dluhu stojí desítky miliard.
Těší mě, že mohu v souvislosti se zavedením státních dluhopisů pro občany konstatovat, že Miroslav Kalousek plní volební příslib VV. I u dalších vydávaných státních dluhopisu musí platit, že budou čitelné a standardní a navíc dostupné občanům v dostatečném množství. Mohu garantovat podporu Věcí veřejných pro toto řešení.
Pan poslanec Huml - osamělý ve sněmovně - se snížil na úroveň té nejodpornější lidské ubohosti, když se rozhodl mediálně šířit naprosto nepodloženou a nesmyslnou pomluvu, že jsem si prý v roce 1995 řekl o úplatek.
Mám dostatek důkazů, že se příběh, který šíří, nemohl odehrát, ale ty si nechám k soudu, protože Humlovo vystoupení mě nutí podat žalobu pro pomluvu na Stanislava Humla a jeho údajný zdroj. Když jsem mu zavolal, samozřejmě mi neřekl, o koho jde. To bude tedy muset zveřejnit u soudu, abych mohl žalobu rozšířit i na toho, kdo s tímto neuvěřitelným a nesmyslným příběhem přišel.
Zdůrazňuji, nikdy jsem si v souvislosti s novinářskou prací o úplatek neřekl a nikdy jsem žádný úplatek nepřijal. Tím bych se totiž stal vydíratelným a ve výsledku by to ohrozilo celý pořad na Vlastní oči, jehož jsem byl deset let šéfredaktorem. Ze všeho nejvíc je ale zarážející postup Stanislava Humla, který se snížil k medializaci naprostého nesmyslu. Ani nepočítám, kolikrát jsem po dobu spolupráce s panem Humlem, když jsem šéfoval také pořad Snídaně s Novou, ve kterém pan Huml účinkoval, slyšel, že jako policista a dopravní expert bral úplatky. Nikdy bych ovšem nic takového nezveřejnil bez důkazů. Stejně jsem nikdy nezveřejnil informace, které se ke mně opakovaně dostávaly, když jsem byl ministrem vnitra, že z policie musel pan Huml odejít, aby nebyl vyhozen.
Považuji to za etický princip, protože kdokoliv si o komkoliv může vymyslet cokoliv a šířit pomluvy bez důkazu je čisté lidské svinstvo. Pan Huml se k němu dnes snížil a ukázal tím svou úroveň, proto se obrátím na právníka, abych na něj a na zatím neznámého dalšího pachatele podal žalobu.