Korupci jako překážku v podnikání považuje podle průzkumu Eurobarometru z loňského roku 37 % dotazovaných firem působících v EU. Není to číslo zanedbatelné, ale v evropském průměru stojí korupce poměrně daleko za jinými závažnějšími překážkami.

Nepřekvapí, že žebříček překážek vede s 63 % nastavení daní, těsně následované příliš často se měnící legislativou (61 %) a byrokratickými překážkami (60 %). Za větší překážky v podnikání jsou v Evropě považovány i obtížná vymahatelnost dluhů (za překážku to považuje 49 % firem), příliš restriktivní pracovní zákonodárství (48%), nedostatečně vyvinutá infrastruktura (44 %) či přístup k úvěrům (39 %).
Dotazováno bylo celkem 7 746 firem ze všech zemí EU, z toho 302 firem z České republiky, tedy dost, aby obrázek situace byl poměrně hodnověrný.
Průměr je vždy ošidný, proto se podívejme, jak si v jednotlivých kategoriích stojí Česká republika a některé další země pro srovnání.
V České republice korupci za překážku v podnikání považuje 51 % firem. V každém případě se jedná o číslo vysoké a omezování korupce, včetně jejího dopadu na soukromý sektor, by mělo mít prioritu i z hlediska ekonomického rozvoje ČR.
Nemělo by nás uklidnit, že firmy z řady jiných zemí vidí situaci ještě daleko hůř. Nejčerněji vidí situaci firmy z Rumunska (85 % firem považuje korupci za překážku v jejich podnikání), následovány potom Kyprem a Řeckem (68 %, respektive 67 %). To nepřekvapí, poslední zprávy z těchto zemí, jako jsou masové protikorupční demonstrace v Rumunsku či selhání snad všech státních složek při tragických požárech v Řecku, ukazují téměř na vážné ohrožení fungování těchto států.
Větší počet firem než v Česku považuje korupci za překážku v podnikání i v Maďarsku (56 %), na Slovensku (55 %), ale i v Portugalsku, Itálii a Francii (obojí 52 %).
Pro srovnání, velmi dobře si stojí Polsko, kde korupci považuje za problém jen 23 % firem, což jen potvrzuje dobré výsledky Polska prakticky ve všech relevantních výzkumech o korupci. A kdo bych chtěl podnikat bez rizika korupce, tak musí do Dánska, kde korupci považují za problém pouhá 2 % firem.
Mezi jednotlivými sektory ekonomiky jsou z hlediska vlivu korupce na podnikání velké rozdíly. Rizikové je z tohoto pohledu stavebnictví, kde korupci za překážku v podnikání považuje 40 % evropských firem a farmaceutický průmysl (39 %). Na druhém konci řebříčku se nachází bankovnictví a investiční služby, kde korupci považuje za problém při podnikání jen 29 % firem, což může být dáno i vysokou mírou regulace tohoto odvětví. Specificky česká čísla k dispozici nejsou, ale pravděpodobně by byla obdobná.
Výše uvedená čísla hovoří o názorech a postojích představitelů firem zapojených do průzkumu. Ty mohou relativně přesně odpovídat realitě, mohou ale být ovlivněny vykreslováním korupce v médiích či obecně společenskou atmosférou.
Některé další otázky, i když stále založené na názorech, více reflektují skutečné dění na trhu, zejména v oblasti veřejných zakázek. Například 35 % českých firem je přesvědčeno, že v posledních třech letech přišly o zakázku kvůli korupci. A celkem 21 % českých firem, nejvíce v Evropě, se rozhodlo nezúčastnit se tendru, protože byly přesvědčeny, že zakázka je předem dohodnuta. Ve srovnání s předchozím průzkumem v roce 2015 se podíl firem, které se rozhodly do tendru nejít, zvýšil dokonce o 7 %. Přitom platí, jak kdysi přesvědčivě ukázal výzkum prof. Pavla z VŠE, že vyšší počet firem účastnících se veřejné zakázky snižuje její výslednou cenu.
Průzkum se v závěru zabýval i o otázkou, zda podle názorů firem jsou protikorupční opatření využívána objektivně, bez postranních motivů, systémem „padni komu padni“. Zde se české firmy řadí k těm nejskeptičtějším, protože celých 72 % firem nějakou účelovost předpokládá. Nejskeptičtějším zemím přitom vévodí opět Řecko, Bulharsko a Kypr. Obdobně skeptické jsou české firmy i ohledně sankcí za korupci, pouze 16 % respondentů je přesvědčeno, že odhalená korupce je odpovídajícím způsobem potrestána.
Co z toho všeho plyne? Nacházíme se v začarovaném kruhu nedůvěry. Jsme přesvědčeni, že korupce je všude kolem nás, zakázky jsou domluvené, stíhání je nedostatečné a pokud k němu dochází, tak je vlastně účelové. A tak se do tendrů vlastně nehlásíme a tím přispíváme k tomu, že je vyhrají ti, kteří se nějak dohodnou. Dostat se z tohoto začarovaného kruhu je obtížné. Co kdyby se začalo moratoriem na útoky proti policii, státním zastupitelstvím a justici. Konec konců ze všech průzkumů korupce vychází policie a justice v České republice jako nejméně zkorumpovaná.