V posledních dnech nás média informují o šíření nového chřipkového viru označeného jako prasečí nebo mexický. V postižených oblastech jsou zavírány veřejné budovy, školy a muzea. Letecké spoje z těchto oblastí jsou sledovány důkladněji než obvykle.
Nově vybudovaný systém včasného varování Světové zdravotnické organizace (WHO) vyhlásil nejvyšší 5. stupeň (následuje již tzv. pandemie).
Žijeme v globalizované době. Může se nám to nelíbit, ale je tak. A je to dobře. Informace se šíří rychlostí internetu, rádiových a televizních vln. Na velké vzdálenosti (mezi kontinenty) se informace dostávají rychleji, než samotný vir. Co nám informace o potenciálním nebezpečí říká? V podstatě několik základních a důležitých věcí:
Počasí se zbláznilo. Příroda šílí. Včely nestíhají. Tropické velikonoce. To je jen malá ukázka mediálních výkřiků posledních dnů. Babičky a dědečkové ještě dodávají – to za našich mladých let nebývalo. Ano, v posledních dvou dekádách (od roku 1991) jsou jarní měsíce (březen, duben a květen) častěji teplejší než chladnější v porovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 – 1990.
Čtenáři prominou, ale bude následovat několik obrázků.
Nestává se často, že meteorolog nesleduje zajímavé projevy počasí u monitorů počítačů, ale v reálu. Tokový je dnes život. V reálu můžete vidět počasí pouze v daný okamžik na daném místě. V teple kanceláře můžeme však sledovat vývoj v prostoru i v čase, což je pro meteorologa důležité. Naštěstí je dnes hodně informací dostupných i mobilně a dají se oba přístupy kombinovat.