Rezignace šéfa IPCC

Od roku 2002 byl zvoleným předsedou IPCC ing. Pachauri, Ph.D., pod jehož vedením byla vydána čtvrtá (AR4) a pátá (AR5) hodnotící zpráva IPCC. On přebíral společně s Al Gorem v roce 2007 Nobelovu cenu za mír, reprezentoval IPCC na jednáních o snižování emisí skleníkových plynů v době platnosti Kjótského protokolu a vyjednával podporu klimatických jednání se šéfem OSN Ban Ki-moonem. Zároveň jsou s ním spojené mnohé kontroverze v jeho podnikatelských aktivitách, byly mu kladeny za vinu chyby a nedodržení interních pravidel IPCC při vydání 4. zprávy. Některé tyto problémy byly poté označeny jako ClimateGate. Přesto, že se následně ukázalo, že šlo většinou o nesmyslná obvinění, přesto, že byla část zpochybněných výsledků nezávisle znovu zpracována se stejnými výsledky (např. Berkeley Earth), tak jsem jeden problém považoval ve 4. zprávě z roku 2007 za zásadní. Použití nerecenzované literatury si měli autoři a šéf IPCC pohlídat a nemělo k němu dojít. Po tomto zjištění došlo ke zpřísnění interních pravidel IPCC, pro 5. zprávu byl z více než 75% obměněn autorský kolektiv, ale žádnou osobní odpovědnost Pachauri nevyvodil. Poznal jsem ho jako obratného diplomata a dobrého vyjednavače, který však svými podnikatelskými aktivitami a neklimatologickým backgroundem klimatologii na pozici šéfa IPCC příliš dobré jméno nedělal.

Více »