Popsat průběh počasí v České republice v roce 2010 není úkol jednoduchý. Přesto je určitě vhodné si jednotlivé události připomenout.

Mrazivý leden byl téměř denně na různých místech doprovázen sněžením, několikrát jsme zaznamenali výskyt nebezpečného náledí (například 17. a 30. ledna), námrazy, sněhových jazyků a závějí (28. ledna). Kalamitní situace spojená s tlakovou níží Daisy způsobila u nás problémy zejména na Moravě a ve východních Čechách o víkendu 9. a 10. ledna. Za 24 hodin napadlo až 37 cm nového sněhu, v závějích uvízly na Olomoucku linkové autobusy i osobní doprava. Souvisle ležící sněhová pokrývka i v nižších polohách (na mnoha místech od 3. ledna do 23. února), několik vícedenních epizod s vydatným sněžením, extrémní mrazy střídané s mírným odtáváním a opětovným zamrzáním způsobovalo značné problémy při údržbě komunikací a pravděpodobně zvýšilo běžné škody na silnicích, jak je známe každoročně. Na přelomu ledna a února řešili silničáři akutní nedostatek posypových materiálů a soli.


Sněhové jazyky a závěje začátkem února (3. února) nebo mrznoucí mlha (22. února) komplikovaly dopravu, sníh a rampouchy padající ze střech nepřály ani dopravě pěší.

Začátkem března komplikace v dopravě pokračovaly. Zvýšenou nehodovost kvůli námraze, náledí a sněhu (6. března) vystřídaly silné mrazy (8. března Horská Kvilda -27,8 °C, Šindelová -21,5 °C a 9. března -22,3 °C). Už 26. března jsme zaznamenali první bouřky s klasickou letní húlavou a s nárazy větru přes 20 m.s-1. Zima se však znovu vrátila; 2. dubna napadlo na stanici Svratouch 25 cm nového sněhu a na hřebenech Krušných hor z 11. na 12. dubna 10 až 17 cm. Podle České asociace pojišťoven řešily pojišťovny více než 50.000 škodních událostí zapříčiněných tíhou sněhu (ČAP). Na téma „kalamitní počasí“ jsem se zamýšlel 17. ledna.

S počasím určitě souvisí i problematika sopečného popela v ovzduší, který zapříčinil postupné uzavírání vzdušného prostoru nad Evropou v období od 15. do 20. dubna (v ČR od 16. dubna). Celá situace vyvolala řadu otázek, které zůstávají dodnes nezodpovězeny (viz můj blog z 19. dubna).

A nastal čas povodní. Nejprve postihly v polovině května hlavně jižní Polsko, severovýchod Česka, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko a jih a východ Německa. U nás dosáhly šestidenní úhrny srážek v povodí Olše a Ostravice až 390 mm (pro srovnání - v roce 1997 jsme naměřili rovněž za šest dní až 500 mm). Nejvyšší denní úhrny máme zaznamenané z 16. května na stanici Frenštát pod Radhoštěm (163,1 mm), Ropice (152,0 mm) a Rožnov pod Radhoštěm (145,4 mm). Tato tragická povodeň si u nás vyžádala 37 lidských životů. (blog 16. května). Hned v dalším týdnu se nejen na severní Moravě a ve východních Čechách (22. května), ale i v dalších oblastech vyskytla intenzívní bouřková činnost s přívalovými lijáky (Liberecko 24. května s výskytem krup v Rumburku a dosažením 3. SPA na Mandavě ve Varnsdorfu, jižní Čechy 25. května). Měsíc květen byl jako celek na území Česka srážkově nadnormální. Dlouhodobý měsíční srážkový úhrn je 115 mm, letos napršelo 169 % tohoto normálu. Mnohem více srážek spadlo na Moravě a ve Slezsku (167 mm je 235 % normálu) než v Čechách (88 mm je 133 % normálu). Teplotně lze květen klasifikovat jako měsíc normální, neboť průměrná měsíční teplota 12,0 °C byla jen 1,1 °C pod normálem. Mimořádně oblačné počasí během letošního května se projevilo i na velmi nízkém množství sluneční energie, která během tohoto měsíce dopadla na zemský povrch. Dlouhodobá měření globálního slunečního záření prováděná na stanicích ČHMÚ ukazují, že se jednalo o nejnižší hodnotu za posledních 50 let. Zatímco v oblasti Čech byly měsíční sumy globálního záření v květnu nižší oproti dlouhodobým průměrům o 25-30%, na území Moravy činil deficit příkonu sluneční energie 30-40%. Tuto skutečnost jistě zaznamenali i provozovatelé solárních energetických zařízení.

Poslední květnový den a začátek června znamenal návrat povodní. Už 2. června dosáhly řeky na Moravě (v povodí Bečvy, Moravy) opět třetích stupňů povodňové aktivity. Rychlý vzestup hladin řek lze připsat i vysokému nasycení půdního profilu v oblastech zasažených předcházející srážkovou činností. Přívalová povodeň 9. června na Kamenici v severních Čechách nám všem připomněla loňské přívalové povodně na Novojičínsku (24. června 2009). V červnu jsme zaznamenali několik tropických dní, ale rovněž i mrazy. Nejnižší teplota -3,2°C byla dne 5. června naměřená na stanici Rokytská Slať na Šumavě a nejvyšší (33,3°C) dne 10. června na stanici Praha-Karlov.

Vlna veder v červenci nám dala zapomenout na povodňový začátek léta. Mimořádně teplý charakter července dokreslují i počty tropických dní (den, kdy maximální teplota vzduchu dosáhne alespoň 30°C) a tropických nocí (den, kdy minimální teplota neklesne pod 20°C). Nejvyšší počet tropických dní zaznamenaly stanice Brno-Žabovřesky a Hradec Králové (shodně 16 dní), 7 tropických nocí zaznamenala stanice Holovousy. Velmi teplé počasí s maximálními teplotami nad 30 °C přetrvávalo na většině území od 9. do 17. července, nejvyšší maximální teplotu v Čechách naměřili 16. července na stanici Doksany 36,7 °C, na Moravě byla o den později naměřena nejvyšší maximální teplota 35,9 °C v Ostravě-Mošnově. Bouřky byly postupně častější a silnější. V sobotu 17. července večer narušila silná bouřka ostravský hudební festival Colours of Ostrava. Tato bouřka souvisela s přechodem studené fronty, jejíž projevy jsme zaznamenali v celé republice. Vydatné srážky se projevily i na vodních tocích. Večer a v noci byly zaznamenány prudké vzestupy, krátkodobě s překročením třetího stupně povodňové aktivity na Oslavě v Dolních Borech (průtok se během hodiny zvedl o cca 40 m3.s-1, hladina stoupla o jeden metr) a druhého stupně na Otavě v Sušici. Pásmo bouřek však postupovalo již v ranních hodinách z Bavorska. Zaznamenali jsme kolem páté hodiny ranní nárazy větru přes 30 m.s-1 (Přimda 32 m.s-1, Plzeň-Mikulka 31 m.s-1, Krásné Údolí na Toužimsku 33 m.s-1, Tušimice 32 m.s-1).

Začátkem srpna (6. a 7.) zasáhly extrémní srážky severozápadní Česko, jihozápadní Polsko a Sasko a vyvolaly regionální povodně na severu Čech. Nevyšší úhrny srážek jsme zaznamenali 7. srpna v Hejnicích (166 mm), v Mníšku a ve Fojtce (160 mm), v Novém Městě pod Smrkem (151 mm) a v Bílém potoku (132 mm). Nejvíce zasažená byla povodí Smědé, Lužické Nisy pod Jeřicí, Kamenice a Ploučnice. Zahynulo 9 lidí. Na konci dalšího týdne (15. srpna) zasáhla střední Čechy (včetně Prahy) silná bouřka s krupobitím, která napáchala značné materiální škody a má na svědomí i několik zraněných. Výrazné jádro postupovalo přímo přes českou metropoli. Spadlo kolem 45 mm srážek, kroupy dosahovaly velikosti golfových míčků (pojišťovny odhadly materiální škody na cca 2 mld. Kč). Srpen se stal zajímavým i výskytem dvou potvrzených tornád. V úterý 24. srpna večer bylo hlášeno tornádo v Olešnici u Blanska, které je po terénním průzkumu již potvrzeným případem o síle F1 možná i F2 dle Fujitovy stupnice. Druhým případem je výskyt tornáda 27. srpna cca v 8:30 ve Vratimově (okres Ostrava-město), který byl klasifikován jako F1.

Další povodňovou epizodou v tomto roce byly regionální povodně ve středních a severních Čechách (27. a 28. září). Denní srážkové úhrny se už 25. září pohybovaly většinou od 10 do 30 mm, v pásu jižní Morava, Vysočina, střední, východní, severozápadní a severní Čechy místy 40 až 60 mm, naproti tomu v Beskydech jen do 5 mm. Výraznější srážky následovaly 27. září v severních Čechách. Třetí stupně povodňové aktivity byly dosaženy na profilech Ploučnice-Stráž pod Ralskem, Ploučnice - Česká Lípa, Mandava-Varnsdorf, Řasnice-Frýdlant, Smědá-Předlánce, Cidlina – Jičín, Mrlina – Vestec a Jizera - Bakov nad Jizerou. A již 30. září jsme na hřebenech Krkonoš zaznamenali první sněhovou pokrývku (Luční bouda 2 cm).

Začátek října byl ve znamení zahájení smogové sezóny – nízká oblačnost, mlhy, inverze a zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. Nejčastěji zmiňovanou oblastí s problémy v ovzduší je Ostravsko (a dále severní Čechy a Praha). Největším problémem pro tuto oblast jsou tzv. suspendované částice PM10 (polétavý prach). Po čtyřdenní inverzi dosahovaly 10. října aktuální 24 hodinové koncentrace v maximech hodnot 105 až 137 µ.m-3 (Ostrava-Fifejdy 105 µ.m-3, Věřňovice 110 µ.m-3, Karviná 118 µ.m-3, Ostrava-Zábřeh 121 µ.m-3 a Bohumín 137 µ.m-3), přičemž denní imisní limit pro tyto koncentrace je stanoven na 50 µ.m-3. Tato nepříjemná situace trvala na Ostravsku téměř 11 dní (k odvolání příslušného signálu upozornění došlo až 16. října) a opakovala se do konce roku ještě mnohokrát. Inverzní počasí je charakteristické naštěstí nejen znečištěným ovzduším v nížinách, ale i vyšší teplotou a výbornou dohledností na horách. Například 11. října bylo na území Česka mrazivo, minimální teploty v nížinách byly pod bodem mrazu (od -1 do -3 °C). Na horách však bylo výrazně tepleji (Labská bouda téměř 8 °C, Šerák 6 °C a Lysá hora 5 °C). Dohlednost v Jeseníkách a Beskydech byla větší než 70 km a turisté obdivovali z hřebenů výhledy do Krkonoš, na Malou Fatru a dokonce i do Západních Tater. Souvislá sněhová pokrývka na horách symbolizovala na horách začátek zimy. 21. října jsme naměřili 21 cm na Velkém Javoru (Šumava), 8 cm na Fichtelbergu (Krušné hory), 8 cm na Šeráku (Jeseníky), 5 cm na Churáňově (Šumava), 4 cm na Sněžce (Krkonoše) a 3 cm na Lysé hoře (Beskydy).

Začátek listopadu se však tvářil, že zima je ještě daleko. Maximální teploty 1. listopadu místy přesáhly i 19 °C. Například moravskoslezská stanice Ostrava-Mošnov naměřila denní maximum 19,5 °C, jihočeská stanice Vyšší Brod 19,0 °C, a dokonce horská stanice Černá v Pošumaví naměřila teplotu 19,4 °C. A 5. listopadu přesáhly maximální teploty i magickou hranici 20 °C (například na jihovýchodě Moravy stanice Brod nad Dyjí 20,5 °C a Dyjákovice 20,2 °C). K této magické hranici stoupaly teploty i v polovině listopadu (Praha-Karlov 14. listopadu 21,2 °C). K razantnímu ochlazení došlo po 21. listopadu a 29. listopadu už všechny meteorologické stanice hlásily sněhovou pokrývku. A to i ve velkých městech (Praha 10 cm, Plzeň 12 cm, Karlovy Vary 16 cm, Ústí nad Labem 11 cm, Hradec Králové 4 cm, České Budějovice 8 cm, Brno 5 cm a Ostrava 7 cm).

Celodenní mrazy nejsou na začátku prosince pro střední Evropu zcela obvyklé. Minimální teplota v noci na středu 1. prosince dosáhla na Jizerce -21,7 °C. Nejteplejší noc byla na jihu Čech, kde stanice Klatovy, Borkovice, České Budějovice, Vráž, Tábor, Temelín a další měly minimum kolem -6 °C. Začátek prosince byl tedy ve znamení skutečné zimy se sněhem, mrazem i větrem. V průběhu 1. prosince a noci na 2. prosince postupoval pás vydatného sněžení od jihovýchodu z jižní Moravy přes celé území ČR až do severozápadních Čech. Za 24 hodin napadlo nejvíce sněhu na severu Čech a Moravy. Ve Varnsdorfu bylo naměřeno 27 cm nového sněhu, Doksy naměřily 24 cm, Stráž pod Ralskem 22 cm, Maruška 22 cm, Valašské Meziříčí a Liberec 20 cm, Ústí nad Labem-Kočkov 19 cm, Nová Ves v Horách, Semčice a Milešovka 18 cm, Šindelová 17 cm a řada dalších stanic do 16 cm. Sněžení a mráz byly kombinovány i se silným větrem, zejména na horách. Nárazy větru na některých horských stanicích přesahovaly 20 m.s-1. Větrné počasí bylo i v nižších polohách. V důsledku sněžení, mrazu a větru se vytvářely sněhové jazyky, na horách i závěje. Téměř celý prosinec lze charakterizovat nízkými teplotami, sněžením, větrem. Vánoční obleva byla krátká a rychlá. 24. prosince se průměrné teploty pohybovaly 2 až 3 °C nad nulou, pouze na jihovýchodě a východě Moravy stoupaly v maximech až k 13 °C. Ovšem už 25. prosince se mrazy vrátily a 29. prosince klesaly teploty převážně na -8 až -12 °C, ojediněle i níže (Jizerka -27,9 °C, Kvilda-Perla -26,0 °C, Hliniště -25,2 °C, Desná-Souš -22,2 °C). Silné mrazy však byly naměřeny i v některých větších městech (Vrchlabí -18,3 °C, Cheb -17,2 °C, Mariánské lázně -17,2 °C nebo Liberec -16,5 °C).

Statistické zpracování jednotlivých měsíců a celého roku bude k dispozici až v následujících týdnech. Musíme vyčkat na ukončení zpracování prosincových dat. Možná jsem na některou významnou událost zapomněl. Budu vděčný za připomenutí, chystám podrobnější článek do časopisu Meteorologické zprávy.

Zdroj informací: www.chmi.cz a www.infomet.cz