Odpověděl jsem na několik otázek serveru Parlamentní listy (PL). Měnící se klima, možný nedostatek vody, chudoba a migrace obyvatel. Téma jistě závažné a určitě ne zrovna jednoduché.

PL: Největším problémem lidstva v budoucnu nemusí být války či pandemie smrtelných nemocí, ale nedostatek vody. Už dnes je na světě podle analýzy americké banky 37 zemí, ve kterých má osmdesát procent obyvatel nedostatek vody. Bude se území, které bude mít problémy s vodou, dál rozšiřovat? Jak velké území by sucho mohlo postihnout?

RT: Na nedostatek vody nelze pohlížet černobíle. Pravidelné střídání suchých a vlhkých období je v některých oblastech světa zcela přirozenou součástí života. I ve střední Evropě se různě dlouhá období s nedostatkem srážek vždy vyskytovala a člověk věděl, že se „voda“ zase vrátí. Krátkodobému nedostatku vláhy se umíme přizpůsobit – u nás jsme si vybudovali umělé zásobárny vody - přehrady a naučili jsme se využívat vodu podzemní - studny. V monzunových oblastech lidé pěstují plodiny, které potřebují nárazově hodně vody nebo potřebují ke zrání sucho a teplo. Člověk se zkrátka v průběhu staletí naučil žít v souladu s přírodou - říkáme, že se adaptoval na prostředí, ve kterém žije. Symbolem rozšiřování oblastí postižených suchem je dnes Sahel, kde jsme zaznamenali ve druhé polovině 20. století několik desetiletí trvající „sucho“. Tato přechodová oblast mezi Saharou a oblastí tropických pralesů postupně od severu vysychala. A tak se velké oblasti Mali, Nigérie, Súdánu nebo Etiopie, využívané po celé generace pro chov dobytka, postupně staly neobyvatelnými. A i když se v posledních letech v této oblasti začalo „blýskat na lepší časy“, deficit srážek se snižuje a oblast se začíná znovu „zelenat“, tak je zde minimálně jedna ztracená generace, která zná jen chudobu a nedostatek. A navíc jsou to oblasti, kde je vysoká porodnost a tedy velký potenciál pro hledání nových oblastí vhodných k životu.

PL: Podle některých odborníků vysychání oblastí Blízkého a Středního východu a severu Afriky vyvolá nedostatek vody novodobé „stěhování národů“, které bude mnohem větší než současná migrace. Sdílíte obavy, že se do pohybu kvůli nedostatku vody mohou dát miliony lidí? A v jakém časovém horizontu k tomu může dojít?

RT: Sezónní nebo několikaletý nedostatek vody není a nebude příčinou nějakého mohutného stěhování národů. Ale změny, které v nějaké oblasti trvají desítky let - viz oblast Sahelu, již mohou ve spojení s jinými problémy, jako je například vysoká porodnost, změny politických režimů apod., mohou k migraci vést. Mohou, ale nemusí. Známe přece oblasti, které se rozvíjejí na okrajích pouští s velkým nedostatkem vody, například některé země na Arabském poloostrově. Proč? Vzdělání, věda a technologie. A samozřejmě peníze. Dobře investované peníze. Světové společenství by si mělo udělat inventuru, jak, do čeho a do koho investovalo v posledních zhruba padesáti letech v subsaharské Africe. Byly to investice do vzdělávání, technologií a do budoucí udržitelnosti v těchto oblastech? Nebo „jen“ hašení požárů a represe? Takže ano, já sdílím obavy, že by se kvůli nedostatku vody mohly dát do pohybu milióny lidí. Ale voda není jedinou příčinou a světové společenství má dostatek zdrojů, aby tomu předcházelo.

PL: Které oblasti dnes nejvíce trpí nedostatkem vody a kam se bude sucho dál šířit?

RT: Několikaleté sucho pozorujeme dnes v mnoha oblastech různě po světě, jde o Austrálii, Indonésii, americký středozápad, ale i některé oblasti kolem Středozemního moře. Obávat se dalšího vývoje musíme tam, kde si s tímto problémem neumí nebo nechtějí poradit sami.

PL: Co je příčinou nedostatku vody? Změny klimatu, přelidnění planety, ubývání deštných pralesů, zemědělská výroba, znečišťování ovzduší?

RT: Neřekl bych, že je vody nedostatek. Koloběh vody v přírodě je z globálního pohledu celkem stabilní jev. Ale regionálně dochází ke změnám v rozložení srážek a odtoku a jsou oblasti, které se těmto změnám neumí přizpůsobit dostatečně rychle. Vyšší globální teplota - zhruba 1 °C za přibližně 150 let - znamená vyšší výpar a tedy vysychání i v případě stejných srážek. Ve střední Evropě jsme zaznamenali vzestup teploty vyšší až o 2 °C a dlouhodobé úhrny srážek se nemění – krajina se tedy vysušuje. Ano, měnící se klima mění i režim vlhkosti a s tím souvisí nutné změny v zemědělství. Ale vody na planetě je dostatek, jen se k ní někde neumíme dostat a jinde s ní plýtváme.

PL: Je možné tomu nějakým způsobem zabránit nebo alespoň tento proces zpomalit? Má pravdu exprezident Václav Klaus, když tvrdí, že globální oteplování není způsobeno člověkem, tudíž ho člověk nemůže ani pozitivně či negativně ovlivnit?

RT: Nemá pravdu a stačí jednoduché počty, abychom si ukázali proč. Skleníkový efekt je přirozenou součástí atmosféry Země. Skleníkové plyny ohřívají přízemní atmosféru o asi 33 °C. Člověk za posledních 200 let „zvýšil“ jejich koncentraci v atmosféře o zhruba 40 procent. A to s sebou přináší celý komplex reakcí od vyšší teploty v atmosféře, přes vyšší teplotu povrchové vrstvy oceánů, až k vyššímu ukládání uhlíku do biomasy, do oceánů a snižování jeho pH. Klimatický systém má naštěstí i bohužel velkou setrvačnost – dává nám čas reagovat a omezit nebo alespoň zpomalit produkci skleníkových plynů. Ale také nám ukazuje, že si umí poradit sám. Například zpomalení růstu globální teploty v posledních dvaceti letech si klimatický systém zajistil vyšším ukládáním tepla do oceánu. To nikdo před lety nepředpokládal a hrozivý růst teploty i někteří klimatologové hodnotili hodně katastroficky. Říkali, že už máme jen x let, abychom s tím něco udělali, apod. A dnes nevíme, jak dlouho budeme moci na oceán takto spoléhat a kde nám to oceán začne vracet. V klimatickém systému je hodně nejistot, ale rychlý růst skleníkových plynů je jistota, která nás bude provázet ještě desítky let. Nebo se konečně dohodneme?

PL: Někteří odborníci upozorňují, že kvůli změnám klimatu je větším suchem ohrožena i Evropa. Letošní rok je i u nás abnormálně suchý, je to výjimka, nebo to bude běžný jev? Nebo nás čekají extrémy a delší období sucha se budou střídat s dešti, což zase povede k záplavám?

RT: Sucho ve střední Evropě je periodicky se vyskytující jev a není to nic nepřirozeného. Osobně odhaduji, že se v nejbližších letech bude vyskytovat častěji než ve zhruba desetiletých intervalech (1983, 1994, 2003, 2015), stejně tak jako se budou častěji vyskytovat extrémně vlhké roky (1987, 1995, 1997, 1998, 2001, 2002, 2010). Klima je dnes u nás extrémnější, než bylo v přecházejících desetiletích, a není důvod, aby tomu v nejbližších letech bylo jinak.

PL: Pokud by se vzhledem k přílivu migrantů zvýšil počet obyvatel evropského kontinentu, bude stačit voda v Evropě pro větší počet obyvatel?

RT: Nejsem vodohospodář, neumím na to odpovědět. Klimatologicky je vody v Evropě dostatek, ale jestli s ní umíme dostatečně dobře hospodařit, nebo jestli zvládneme zásobovat řádově více obyvatel, to nevím.

PL: Jaká další rizika podle Vás hrozí lidstvu v souvislosti se změnou klimatu? Mluví se o tání ledovců, zatopení pobřežních území, živelných katastrofách. Co z toho může být reálné a co považujete za největší hrozbu?

RT: Za největší hrozbu považuji nepromyšlená a nedomyšlená rozhodnutí, která ve jménu dobré věci působí značné škody, například podpora solárního podnikání u nás. Ale pokud jde o klima, pak je největší hrozbou zanedbání prevence a nedostatečná adaptace. Klima se totiž mění relativně pomalu a dává nám čas na přizpůsobení se. Ani radikální snížení globálních emisí skleníkových plynů, ve které osobně nevěřím, nás neuchrání před extrémy počasí, na které si musíme pro následující desetiletí zvyknout.