Další velká klimatická konference skončila. Na rozdíl od několika předcházejících (Kodaň, Doha, Varšava) přinesla dohodu, o které se bude ještě dlouho mluvit. Dohodu, která snad nemá ambice být hned příští týden zapomenuta. Ale zároveň dohodu, která nepřináší nic zcela zásadního, ani zcela přelomového. Jak několikrát uvedl přímo z jednání ministr Brabec „je to maximum možného“.

Považuji za vhodné dát před podrobným hodnocením na stůl několik citací z dohody přijaté 12. prosince 2015 večer v Paříži. Rád bych tím zabránil mnoha odvážným internetovým diskutujícím, aby diskutovali a přitom nevěděli o čem.


1. Pařížská dohoda bude připravena k podpisu a k uložení ratifikačních listin od 22. dubna 2016 do 21. dubna 2017 v New Yorku v sídle OSN. V platnost vstoupí 30 dní poté, co minimálně 55 zemí reprezentujících minimálně 55 % globálních emisí Dohodu ratifikuje.

2. Dohoda hned na začátku konstatuje, že jednotlivé aktuální národní závazky jsou nedostatečné ke splnění cíle 2 °C (vzestup globální teploty nad teplotu předindustriálního období).

3. Dohoda vyzývá Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC), aby do roku 2018 připravil speciální studii o dopadech změny globální teploty o 1,5 °C a o emisních souvislostech.

4. Smluvní strany udrží nárůst globální průměrné teploty výrazně pod 2 °C, a zvýší své úsilí s cílem omezit nárůst teploty nad 1,5 °C; uznávají, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu.

5. Národní příspěvky ke snižování emisí budou aktualizovány a vyhodnoceny v roce 2020 a poté každých pět let. Smluvní strany jsou vyzývány ke zvýšení svých závazků, zrychlení jejich aplikace a rozvinuté země k plnění tzv. Klimatického fondu.

6. Smluvní strany musí do roku 2020 prezentovat své emisní závazky a nízko emisní strategie a plány do roku 2050.

7. Rozvojové země připraví strategie, plány a akce pro svůj nízko emisní rozvoj.

8. Finanční zdroje poskytované na základě této Dohody rozvojovým zemím musí být v souladu s jejich klimatickou strategií směřující k mitigacím i adaptacím.

9. Dohoda zdůrazňuje nutnost podpory rozvoje a vývoje technologií.

10. Plnění závazků má sociální, ekonomickou a environmentální hodnotu a vedlejší přínosy pro adaptaci, zdraví a udržitelný rozvoj.

11. Dohoda vítá aktivity nesmluvních stran směřující k řešení a reakcím na změnu klimatu (občanské společnosti, soukromý sektor, finanční instituce, města a dalšími orgány).

12. Smluvní strany budou zvyšovat adaptační opatření a zvyšovat odolnost vůči změně klimatu způsobem, který neohrožuje produkci potravin.

13. Každá smluvní strana je zodpovědná za své emise, bude zveřejňovat plnění svých závazků a analyzovat dopady změny klimatu a adaptačních opatření na svém zemí.

14. Smluvní strany budou zlepšovat vědecké poznání klimatu, včetně výzkumu, systematického pozorování klimatického systému a systémů včasného varování.

15. Po třech letech platnosti Dohody může každá smluvní strana od Dohody odstoupit. Odstoupení vstoupí v platnost rok po doručení.

16. Text Dohody je připraven v těchto jazycích: angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.

Text Dohody má 460 odstavců na 31 stranách. Výše uvedených 16 bodů je tedy jen přiblížením několika bodů, které považuji za důležité.