V posledních dnech a týdnech jsem měl několik přednášek o klimatu pro různé publikum. Pokud jde o příčiny aktuální změny klimatu, vždy uvádím přirozené (astronomické a geografické) klimatické faktory jako tu hlavní sílu, která utváří naše klima, které však v posledních desetiletích nevykazují v součtu žádný trend. Proto jsou důležité ty malé, a podle některých zcela zanedbatelné, změny antropogenních faktorů. V zásadě jde o změny chemického složení atmosféry a o změny ve využívání půdy (tzv. landuse). Tyto změny mají jednoznačný trend – jsou pořád rychlejší a tlačí klimatický systém k oteplování. Jak?


1. Změna chemického složení atmosféry
Aktuální analýzy ukazují, že cca 650 000 až 800 000 let kolísala koncentrace CO2 v atmosféře v rozsahu od 190 do 280 ppm. Na konci 18. století se pohybovala právě kolem 280 ppm a dnes je na 415 ppm. To je zvýšení téměř o 50 %. 415 ppm je sice hodně nízká koncentrace CO2, ale toto množství je zodpovědné za 10 až 25 % skleníkového efektu. Zdá se Vám to málo? Skleníkový efekt v zemské atmosféře ji v přízemní vrstvě oteploval o 33 °C v časech, kdy byl klimatický systém v rovnováze. A k tomu přistupuje cca trojnásobek koncentrací CH4 (metanu) za stejnou dobu, který je rovněž skleníkovým plynem.

2. A využívání půdy?
Tam kde byly lesy a pralesy, jsou dnes pole a louky nebo městské aglomerace. A všichni víme, že lesy jsou plíce a klimatizace krajiny. A pokud je lesů méně, pak to poznáme i na teplotě okolní atmosféry.

Změny skleníkového efektu se projevují globálně, změny ve využívání půdy jsou lokální až regionální. Ale jsou to spojené nádoby, které se navzájem ovlivňují. Odhaduje se, že strom za svůj mýtní život (100 let) absorbuje cca 1 tunu CO2. Na průměrného obyvatele Česka připadá aktuálně cca 10 t emisí CO2 za rok. Tyto statistiky jsou vždy zpochybnitelné a přepočet emisí na hlavu nemám rád ani já. Ale dovolím si konstatovat, že 70 letý obyvatel Česka (70 let x 10 t/rok = 700 tun CO2) potřebuje mít kolem sebe 700 stoletých stromů, aby byl uhlíkově neutrální.

Proč to uvádím? Jsem klimatolog a považuji obě výše uvedené změny za důležité, přestože jsem expert jen na atmosféru. A dost se divím, že experti na rostliny mají tolik odvahy nebo sebevědomí zpochybňovat skleníkový efekt, kterému nerozumí, a prosazují jen vliv rostlin (viz rozhovor s Jaroslavem Šímou a Vladimírem Kavkou na serveru info.cz s bombastickým titulkem „Výbušná teze českých odborníků: Za změny klimatu nemohou emise CO2, ale úbytek zeleně“). Jsem dalek zpochybňovat problémy související s úbytkem zeleně v našich městech a v naší krajině. To je fakt problém. Ale v Česku zároveň dlouhodobě roste plocha lesů a planeta jako celek se ozeleňuje. Což jen potvrzuje dvě věci:

1. vliv zeleně na teplotu je hlavně lokální a nelze na její snižování svádět globální změny teploty a
2. pokud se celosvětově planeta ozeleňuje, tak by se mělo podle našich krajinářů globálně ochlazovat. Ale ono se otepluje a to je jen potvrzení rostoucího skleníkového efektu.

Očekávám v diskusi několik protiargumentů, tak na ně hned odpovím.

1. Nejdůležitějším skleníkovým plynem je přece vodní pára.
Ano, je. Žádný klimatolog to nepopírá. Ale množství vodní páry v atmosféře je závislé na hydrologickém cyklu, ne na člověku. A její množství je v atmosféře dlouhodobě stejné. Až v posledních letech zaznamenáváme její vyšší koncentrace v atmosféře, což je dáno fyzikou. Teplejší vzduch udrží více vodní páry a jde tedy o dodatečné posilování skleníkového efektu.

2. Klima se měnilo vždy, tak nedělejte paniku.
Ano, měnilo se vždy i bez vlivu člověka. A co z toho vyplývá, ptám se já jako klimatolog? Nic. To přece neznamená, že dnes člověk klima neovlivňuje. To je stejné, jako byste říkali, že člověk vždy chodil pěšky, takže není možné, aby dnes jezdil na kole.

3. Proč bychom měli snižovat emise my, když jich nejvíce produkuje Asie?
I na to je jednoduchá odpověď. Emise musí jít dolů globálně a Evropa i Česko je dlouhodobě snižují. Asie, Jižní Amerika a Afrika by se měly dostat maximálně na naši úroveň emisí, a proto musí být ty naše co nejnižší. Nebude to jednoduché, ale můžeme jim v tom pomoct. Třeba tím, že jim ukážeme, jak na to.

Já umím pochopit, že se někdo brání snižování emisí skleníkových plynů a hledá argumenty, kterými by potřebu zpochybnil, protože se mu to nehodí do jeho pohledu na svět. Jen prosím, při hledání těchto argumentů trošku přemýšlejme. Klimatologové vidí problém ve způsobu využívání fosilních paliv. Jejich omezování a snižování však přináší i jednoznačně pozitivní efekty v kvalitě ovzduší a tedy na zdraví nás všech. Ani to nestojí za zamyšlení? I přesto musíme vymýšlet nesmysly, abychom náš život ve fosilním skanzenu prodloužili? Proč?