V článku na Novinkách se objevila zajímavá informace. 70% islandských meteorologů a vulkanologů je přesvědčeno, že za deštivý květen může popel z jejich sopky. Vždy, když jsem viděl reklamu na zubní pastu doporučovanou devíti z deseti zubařů, jsem se zamýšlel nad realizací takového průzkumu. Ale teď jsem ještě zvědavější. Kolik z citovaných vulkanologů a meteorologů vůbec ví, jaké počasí je v těchto týdnech ve střední Evropě? A proč je deštivý střed Evropy a ne západ? Tam prach nebyl a není?

Můj brněnský kolega Tomáš Púčik se na podobné téma zamyslel v článku na právě vznikajícím mediálním serveru ČHMÚ (www.infomet.cz). Pro doplnění uvádím s plnou zodpovědností, že konkrétní dopady velkých výbuchů sopek závisí na množství vyvrženého popela, na výšce erupce a též na chemickém složení materiálu, který sopka dostane do stratosféry. Ani jeden z těchto parametrů nebyl pro počasí ve střední Evropě příliš zajímavý. Dokonce ani družicový monitoring teploty nezaznamenal žádnou reakci, naopak, průměrná teplota v troposféře je stále velmi vysoká.

Všechny aktuálně známé informace o vlivu sopečného popela z Islandu mohou být diskutabilní a nelze jednoznačně říct: ano je to tak, ne není to tak. Článek je v této diskutabilní záležitosti na můj vkus příliš jednoznačný. V článku je však i snadno ověřitelný nesmysl, že v květnu nebyl ani jediný letní den (tj. den s maximální teplotou vyšší než 25°C). Byl. Začal jsem kontrolu od západu: 24. května Plzeň-Bolevec 25,9 °C a Staňkov 25,3 °C. Dál na východ jsem už ani nešel. Letní dny byly dokonce i v dubnu: 29. dubna Plzeň-Bolevec 25,4 °C a Staňkov 25,5 °C; 30. dubna Plzeň-Bolevec 25,9 °C. Není to mnoho, ale je to více než žádný.