Klimatologie v Senátu
Dnes proběhla v horní komoře Českého parlamentu (Senát) diskuse na téma „Výstupy a data poskytovaná Mezivládním panelem pro změnu klimatu“. Diskuse byla součástí jednání Výboru pro záležitosti EU (pozvánka)
Jednání řídli a zorganizoval senátor Miroslav Škaloud. Jednalo se o první z řady diskusí na toto téma, v jehož úvodu měli jednotliví pozvaní diskutující (Kutílek, Kremlík, Metelka, Tolasz) možnost vystoupit s úvodním pohledem na dané téma. Rozhodl jsem se nezačínat s grafy a poznámkami, protože jsem očekával, že odbornými argumenty budeme na závěr diskuse přesyceni dost. Níže uvádím svůj úvodní proslov, který byl koncipován jako mluvené slovo a takto ho zde i předkládám (ne zcela 100% jsem se textu držel). Obsah následné diskuse a její hodnocení nechávám na jiných. Celá diskuse byla přístupna veřejnosti.
Vážené senátorky, senátoři, vážení hosté,
dovolte mi využít své úvodní slovo k této diskusi k malému zamyšlení. Téma této diskuse je jasné a na první pohled jednoznačné „Výstupy a data poskytovaná Mezivládním panelem pro změnu klimatu“. Já jsem zde jako představitel ČHMÚ, státního ústavu pro meteorologii, klimatologii a čistotu ovzduší - slovy vládního nařízení z roku 1953 o Hydrometeorologickém ústavu.
Jsem si vědom toho, že když se řekne ČHMÚ, tak si většina veřejnosti představí večerní relaci o počasí na ČT1, věřím však, že si mnoho z Vás vzpomene i na naši roli v předpovědní a výstražné službě. Letos jsme už 3x předpověděli významnější povodňovou situaci – můžeme samozřejmě diskutovat, zda byla naše předpověď přesná dostatečně, zda nemohla být třeba i přesnější nebo včasnější. Tato část naší práce je asi nejviditelnější a přiznejme si, že i nejkomplikovanější a nejkomplexnější.
Kromě spousty dalších činností, je však ČHMÚ zodpovědný za jednu významnou drobnost – udržuje tzv. klimatický záznam. Zkusme se zamyslet znovu nad tématem dnešní diskuse – Výstupy a data … Kde je původ těchto dat? Jednoduchá odpověď – v národních meteorologických službách a jejich mnohaleté práci. Měření a pozorování je základem meteorologie i klimatologie. Měříme teď, měřili jsme před týdnem, loni, před „listopadem“, před „únorem“, za Hitlera i před Hitlerem. Pravidelně měřit na území Česka začali jezuité ve své koleji v Klementinu v roce 1775. Měřili jsme jednou denně, dvakrát denně, postupně dokonce i třikrát denně. Měřili jsem teplotu, srážky, vítr, vlhkost, … a měřili jsme vždy ve stanovených časech, stanovených podmínkách, stanoveným způsobem (podmínky umístění stanice nesplňuje právě uvedené Klementinum). Dnes měříme základní prvky v intervalu 10 minut na 100 stanicích v ČR, třikrát denně na dalších 50 stanicích v ČR a k tomu přistupují stanice srážkoměrné, které nejsou předmětem dnešní diskuse (700 stanic).
Všechna tato data musíme zkontrolovat, posoudit jejich správnost a využitelnost a případně doladit umístění a kalibraci čidel. Data před rokem 1983 postupně digitalizujeme, už se tomu věnujeme skoro 20 let. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Data máme uložené v databázi CLIDATA, což je aplikace nad Oraclem, kterou jsme u nás vyvinuli a používáme ji od roku 2000, postupně je tato aplikace používána ve více než 20 zemích po světě. Je to náš drobný příspěvek ke standardizaci klimatologie ve světě.
To co jsem teď popsal je základ klimatického záznamu ČR. Jeho vedení je zodpovědností ČHMÚ. V poslední době se objevuje stále více názorů, že jsou někde ve světě někým klimatologická data špatně zpracovávána. Že ke zpracování by měly být použity jiné metody, měl být jinak připraven výběr stanic pro zpracování, měla být data jinak homogenizována nebo neměla být homogenizována vůbec. Tyto výhrady lze vznášet téměř vždy – klimatologie je totiž komplikovaná věda a pro téměř všechny kroky od umístění čidla, přes kontrolu dat, výpočet průměrné hodnoty až k prostorové interpolaci lze použít různé metody, různé postupy. To je realita. (Přičemž klimatologové nejsou Těmi, kdož vybírají metodu podle požadovaného výsledku - doplněno po diskusi).
O výstupech IPCC diskutujeme nejen zde, snažíme se dle svých možností a sil tyto výstupy ovlivnit a snažili jsme se o to i v minulosti. I já osobně cítím jistý díl zodpovědnosti za první část 4AR (The Physical Science Basis). Zcela zásadně však odmítám nést jakoukoliv odpovědnost za způsob, jakým s touto zprávou pracují média, úředníci a politici. To je jejich (a tedy i Vaše) zodpovědnost a tato diskuse by mohla být dobrým modelem, jak by „zodpovědný laik“ měl přistupovat k odborným podkladům.
Proto děkuji za pozvání. Věřím, že bude dnešní a případně i další diskuse nejen pro Vás, ale i pro nás, přínosem.
Jednání řídli a zorganizoval senátor Miroslav Škaloud. Jednalo se o první z řady diskusí na toto téma, v jehož úvodu měli jednotliví pozvaní diskutující (Kutílek, Kremlík, Metelka, Tolasz) možnost vystoupit s úvodním pohledem na dané téma. Rozhodl jsem se nezačínat s grafy a poznámkami, protože jsem očekával, že odbornými argumenty budeme na závěr diskuse přesyceni dost. Níže uvádím svůj úvodní proslov, který byl koncipován jako mluvené slovo a takto ho zde i předkládám (ne zcela 100% jsem se textu držel). Obsah následné diskuse a její hodnocení nechávám na jiných. Celá diskuse byla přístupna veřejnosti.
Vážené senátorky, senátoři, vážení hosté,
dovolte mi využít své úvodní slovo k této diskusi k malému zamyšlení. Téma této diskuse je jasné a na první pohled jednoznačné „Výstupy a data poskytovaná Mezivládním panelem pro změnu klimatu“. Já jsem zde jako představitel ČHMÚ, státního ústavu pro meteorologii, klimatologii a čistotu ovzduší - slovy vládního nařízení z roku 1953 o Hydrometeorologickém ústavu.
Jsem si vědom toho, že když se řekne ČHMÚ, tak si většina veřejnosti představí večerní relaci o počasí na ČT1, věřím však, že si mnoho z Vás vzpomene i na naši roli v předpovědní a výstražné službě. Letos jsme už 3x předpověděli významnější povodňovou situaci – můžeme samozřejmě diskutovat, zda byla naše předpověď přesná dostatečně, zda nemohla být třeba i přesnější nebo včasnější. Tato část naší práce je asi nejviditelnější a přiznejme si, že i nejkomplikovanější a nejkomplexnější.
Kromě spousty dalších činností, je však ČHMÚ zodpovědný za jednu významnou drobnost – udržuje tzv. klimatický záznam. Zkusme se zamyslet znovu nad tématem dnešní diskuse – Výstupy a data … Kde je původ těchto dat? Jednoduchá odpověď – v národních meteorologických službách a jejich mnohaleté práci. Měření a pozorování je základem meteorologie i klimatologie. Měříme teď, měřili jsme před týdnem, loni, před „listopadem“, před „únorem“, za Hitlera i před Hitlerem. Pravidelně měřit na území Česka začali jezuité ve své koleji v Klementinu v roce 1775. Měřili jsme jednou denně, dvakrát denně, postupně dokonce i třikrát denně. Měřili jsem teplotu, srážky, vítr, vlhkost, … a měřili jsme vždy ve stanovených časech, stanovených podmínkách, stanoveným způsobem (podmínky umístění stanice nesplňuje právě uvedené Klementinum). Dnes měříme základní prvky v intervalu 10 minut na 100 stanicích v ČR, třikrát denně na dalších 50 stanicích v ČR a k tomu přistupují stanice srážkoměrné, které nejsou předmětem dnešní diskuse (700 stanic).
Všechna tato data musíme zkontrolovat, posoudit jejich správnost a využitelnost a případně doladit umístění a kalibraci čidel. Data před rokem 1983 postupně digitalizujeme, už se tomu věnujeme skoro 20 let. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Data máme uložené v databázi CLIDATA, což je aplikace nad Oraclem, kterou jsme u nás vyvinuli a používáme ji od roku 2000, postupně je tato aplikace používána ve více než 20 zemích po světě. Je to náš drobný příspěvek ke standardizaci klimatologie ve světě.
To co jsem teď popsal je základ klimatického záznamu ČR. Jeho vedení je zodpovědností ČHMÚ. V poslední době se objevuje stále více názorů, že jsou někde ve světě někým klimatologická data špatně zpracovávána. Že ke zpracování by měly být použity jiné metody, měl být jinak připraven výběr stanic pro zpracování, měla být data jinak homogenizována nebo neměla být homogenizována vůbec. Tyto výhrady lze vznášet téměř vždy – klimatologie je totiž komplikovaná věda a pro téměř všechny kroky od umístění čidla, přes kontrolu dat, výpočet průměrné hodnoty až k prostorové interpolaci lze použít různé metody, různé postupy. To je realita. (Přičemž klimatologové nejsou Těmi, kdož vybírají metodu podle požadovaného výsledku - doplněno po diskusi).
O výstupech IPCC diskutujeme nejen zde, snažíme se dle svých možností a sil tyto výstupy ovlivnit a snažili jsme se o to i v minulosti. I já osobně cítím jistý díl zodpovědnosti za první část 4AR (The Physical Science Basis). Zcela zásadně však odmítám nést jakoukoliv odpovědnost za způsob, jakým s touto zprávou pracují média, úředníci a politici. To je jejich (a tedy i Vaše) zodpovědnost a tato diskuse by mohla být dobrým modelem, jak by „zodpovědný laik“ měl přistupovat k odborným podkladům.
Proto děkuji za pozvání. Věřím, že bude dnešní a případně i další diskuse nejen pro Vás, ale i pro nás, přínosem.