Podle Meteorologického slovníku [1] je tornádo velká tromba, vyskytující se především v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma (USA), vyskytuje se i v západní Africe, východní Indii, Austrálii i v Evropě, kde však nemá tak ničivé účinky jako v USA. Tato definice je mírně zastaralá (slovník byl vydán v roce 1993), vhodnější návrh definice a popis tornáda jako meteorologického jevu je na „tornádových“ stránkách ČHMÚ:

Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody.

Tolik šedivá teorie. A jak vypadá barevná praxe? Aktuálně je na výše uvedených stránkách ČHMÚ popsáno a dle dostupných informací analyzováno cca 150 případů tornád a jevů příbuzných. Na první pohled je vidět, že v poslední době narůstá počet zaznamenaných jevů, což však nelze považovat za doklad jejich častějšího výskytu v porovnání s minulostí. V posledních cca 10 letech se dramaticky změnily možnosti pozorování, zaznamenání a předávání informací. Meteorologové i veřejnost se dnes o tornádu, trombě, vodní smršti a dalších jevech dozvídají téměř ihned a mohou tak případ analyzovat a zaznamenat pro příští generace. Z přehledu je zřejmé, že ne vždy jsou reálně existující škody způsobené doložitelným tornádem.

V tomto týdnu kolegové vyrazili do terénu už dvakrát. V úterý 24. srpna 2010 večer bylo hlášeno tornádo v Olešnici u Blanska, které je po terénním průzkumu již potvrzeným případem o síle F1 možná i F2 dle Fujitovy stupnice. Druhý případ je prošetřován v těchto hodinách. Dle médií a svědků se „tornádo“ vyskytlo dnes ráno cca v 8:30 ve Vratimově (okres Ostrava-město). Pokud neexistuje aktuální fotodokumentace, tak nemusíme ani v terénu jednoznačně potvrdit, že šlo o tornádo. Uvidíme.

Můžeme tornádo předpovědět? Budu-li hodně optimistický, tak řeknu, že zatím ne. Vnik a vývoj konvektivní oblačnosti je pro meteorology pořád hodně zapeklitou součástí předpovědí počasí na nejbližší dny. A nejde jen o tornáda nebo tromby. S bouřkovou oblačností se mohou vyskytnout přívalové srážky, škody bleskem, krupobití nebo vichřice. Tedy jevy, jejichž předpověď bychom potřebovali umět co nejlépe a nejpřesněji (časově i místně).

[1] Sobíšek, B. a kol: Meteorologický slovník terminologický výkladový. Praha, Academia, 1993, 594 s., ISBN 80-85368-45-5.