Nebudu se dnes zabývat meteorologií jako vědeckým oborem. Podívejme se pouze na výstupy tohoto vědeckého oboru. Meteorologické výstupy můžeme zjednodušeně nazývat informacemi o počasí. Na první pohled je každému zřejmé (počasí přece rozumí každý), že se jedná o několik základních typů informací:

- Informace o naměřených hodnotách na meteorologických stanicích(teplota, vlhkost, vítr, srážky, tlak, sluneční svit, …).
- Informace z dálkové detekce (radarové odrazy, blesková aktivita, družicové snímky a balónová sondáž).
- Informace o výstupech meteorologických modelů.

Informace o počasí jsou dnes prezentovány v různých formách:
- Informace zpracované do tabulek, map a grafů popisujících počasí nedávné, aktuální a budoucí.
- Informace zpracované do předpovědí (textových a modelových).

A v neposlední řadě je dobré si připomenout, že informace o počasí jsou prezentovány různým způsobem:
- V novinách, časopisech a knihách.
- V rádiích a televizích formou „redaktor čte“ nebo „redaktor rozmlouvá s odborníkem“.
- Na odborných, soukromých i zpravodajských internetových serverech.
- V hospodách a na „pavlačích“.

Troufnu si tvrdit, že informace o počasí téměř 100% vznikají na meteorologických stanicích a zařízeních, které mají ve správě národní meteorologické služby (např. ČHMÚ, SHMÚ, IMGW, DWD, ZAMG a dalších cca 180 institucí v jednotlivých zemích po světě) a v mezinárodních organizacích různého typu (pro nás nejbližší a nejdůležitější jsou EUMETSAT a ECMWF). Vedle těchto „oficiálních“ informací o počasí vzniká velké množství informací soukromých (teploměr na okně nebo jednoduchou meteorologickou stanici dnes má skoro každý).

Všichni se dnes snaží poskytovat informace o počasí veřejnosti. I ČHMÚ poskytuje veřejnosti značné množství informací. Jsme rádi, když jsou „naše“ informace dále používány pro informování co nejširšího okruhu posluchačů, diváků a čtenářů. Nezakazujeme nikomu, aby informace o počasí dále zveřejňoval nebo na ně odkazoval. Považujeme však za zcela samozřejmé, že je informace z ČHMÚ vždy doprovázena odkazem na místo, kde vznikla. Není to nějaký náš rozmar, máme pro tento náš požadavek dobré důvody:

1. Informace, které vznikají v ČHMÚ patří státu, stát je z velké části přímo zaplatil. Není tedy možné si tyto informace vzít a vydávat je za své. Stačí k nim v tisku, v televizi nebo na webu uvést zcela jednoduše: (ČHMÚ). Nebo v rádiu přidat slůvko: „ptáme se meteorologa ČHMÚ“.

2. Přece jenom se stává, že o stejné situaci informuje nejenom ČHMÚ, ale i jiný subjekt (který provozuje vlastní měření nebo získává informace jinak). A potom je přece nutné vědět, odkud informace pochází. Už několikrát jsem uváděl příklad z politiky. Poslanci Parlamentu ČR jsou v médiích vždy uváděni s informací o politické straně, kterou reprezentují. Občan přece musí vědět, že právě slyší o poplatcích u lékaře hovořit poslance za ČSSD nebo ODS nebo TOP09. A s informacemi o počasí je to stejné. Pokud slyším, že někde napršelo 150 mm srážek, tak musím vědět, kdo mi to říká, kdo to změřil.

Závěr? Informace o počasí, které najdete na webech ČHMÚ (je jich několik) jsou všem plně k dispozici. Jsou to informace pro Vás. Pokud však považujete za vhodné tyto informace dále používat, počítejte s nutností zachovat a citovat zdroj. Nemůžete však s těmito informacemi dále obchodovat (například je dáte na svůj web, kde zároveň poskytujete prostor pro reklamu; nemůžete je použít v televizním pořadu, za který Vám někdo zaplatil, apod.).Pouze v těchto případech potřebujete náš souhlas, popřípadě naši fakturu.