Fukušima v Česku

25. 03. 2011 | 21:36
Přečteno 5770 krát
Mám v živé paměti svou gymnaziální profesorku Květu Weisovou, která nám na hodinách geologie říkávala, že „geologický čas“ je nesrovnatelně delší než si člověk vůbec umí představit. Vrásnění, sedimentace, metamorfózy – to jsou procesy trvající milióny let a člověk zaznamenává pouze jejich výsledky. Přesto nesmí člověk zapomínat, že i geologie umí být rychlá a nečekaná – zemětřesení, sopečné výbuchy, svahové pohyby, apod.

V Japonsku se jedno z největších dosud zaznamenaných zemětřesení vyskytlo právě před 14 dny - v pátek 11. března. Mělo epicentrum cca 130 km od Japonských břehů a dosáhlo síly 9 stupňů Richterovy stupnice (hodnota se postupně z prvních odhadů na úrovni 7,9 stupňů zvyšovala). Zemětřesení způsobilo obrovské škody, ztráty na životech a tsunami. Pokud se podíváme zpět, tak největší škody (a pravděpodobně i oběti na životech) způsobila právě tsunami. Zemětřesení je součástí japonského životního stylu. Jsou na něj zvyklí a při otřesech vypadají docela klidně – „bellow five is OK“ konstatují při pohledu na vyděšené návštěvy z geologicky stabilnějších oblastí. Ani tsunami není v Japonsku neznámým pojmem – blízkost epicentra však způsobila její téměř okamžitý výskyt a neuvěřitelnou výšku. Nechci podléhat spekulacím, ale prozatímní odhady jsem v některých oblastech zaznamenal i vyšší než 15 m, považuji za vhodnější vyčkat na oficiální vyhodnocení.

Zemětřesení a tsunami společnou silou způsobily v Japonsku obrovské škody materiální a pro mě nepředstavitelné ztráty na životech. Přesto je podstatně více pozornosti dnes věnováno problémům v jaderné elektrárně Fukušima. Je to určitě mediálně zajímavější téma – v Česku se vyskytují jen malá zemětřesení a předpověď tsunami nám říká, že v následujících mnoha letech žádná v České kotlině nebude. Jádro a jaderná energetika – to je nosné téma. To prodává noviny i ve střední Evropě.

Vyznám se docela obstojně v extrémních projevech počasí. Každá vichřice nebo každá povodeň je jiná. Stejně tak si myslím, že i každá jaderná havárie je jiná a to nejen její příčina (technická, přírodní, lidská, kombinovaná), ale samozřejmě i meteorologicky podmíněné šíření případného úniku radioaktivity. U nás se v posledních dnech nejčastěji srovnávala Fukušima a Černobyl. Toto přirovnání je hodně kulhavé – technicky zcela jiný typ reaktoru, přízemní, řádově nižší a časově pomalejší únik, on-line dostupné informace. U posledního bodu bych se zastavil. V roce 1986 měli po Černobylu informace jen vyvolení a ještě je neměli úplně podrobné. Dnes má informace každý s přístupem na internet, každý divák, posluchač i čtenář. Zkušenost z „počernobylského“ utajování je však pořád živá. Je mnoho nedůvěřivých, kteří neustále pochybují:

1. Může radioaktivita doputovat z Japonska až k nám? Ano, může. Množství radioaktivních částic však bude „menší než malé“.

2. Proč neděláte žádná mimořádná opatření a měření? Jednoduchá odpověď. Měření probíhá nepřetržitě v tzv. síti včasného zjištění (SÚRO) a rovněž jsou monitorovány radionuklidy v ovzduší (tamtéž). Pravidelně 4x ročně měříme celosvětově vertikální profil radioaktivity (www.chmi.cz). Po dnešní informaci SÚJB o zachycení stopového množství radionuklidů jsme vertikální profil změřili mimořádně dnes odpoledne. V troposféře, ani ve spodní stratosféře (do výšky měření cca 20 km) jsme nenaměřili žádné anomálie, profil odpovídá dlouhodobým charakteristikám radiačního pozadí. V případě nutnosti můžeme měření několikrát opakovat, pravidelný termín dalšího měření bude už 12. dubna.

3. Máme se bát „japonské“ radiace v ČR? Na podobný dotaz odpovídají odborníci již několik dní takto: „Určitě ne, vzdálenost nás chrání. Jestli něco dorazí, bude to vědecky zajímavé, ale rozhodně ne nebezpečné.“ Tato vědecká zajímavost už dorazila, ale zůstává jen vědeckou zajímavostí.

4. Proč tajíte radioaktivní mrak? Ani ČHMÚ, ani SÚJB, ani nikdo jiný žádný mrak netají. Jedná se o bulvární, hodně expresivní vyjádření, které má pouze přilákat pozornost. Po výbuchu islandské sopky jsme takto mohli číst o oblaku sopečného prachu, který dorazí do Česka. Tento prach byl, na rozdíl od radiace, v okolí sopky opravdu vidět. Proudění z Islandu do Evropy bylo hodně podobné tomu dnešnímu. Vzdálenost mezi Islandem a Prahou je zhruba „sedminová“ oproti vzdálenosti mezi Prahou a Fukušimou a přesto nebyl sopečný prach ve střední Evropě vidět. Vznášel se v hodně malých koncentracích v atmosféře, semtam nějaké zrníčko dopadlo i na povrch. Kdyby byla japonská radiace vidět, byla by ještě méně viditelná než islandský prach v dubnu loňského roku.

5. Proč neumíte předpovědět, kam a jak rychle se přesouvají vzduchové hmoty z Japonska? Existují regionální a globální meteorologické modely, které umí počítat tzv. trajektorie přesunu vzduchových částic. Tyto modely (např. HYSPLIT) se pouští několikrát denně, vždy pro konkrétní situaci a předpovídají stav a chování atmosféry na několik dní dopředu. Jejich přesnost má své limity a pro trajektorie se přesnost snižuje se vzdáleností. Proto jsou dobře a spolehlivě vypočteny hodnoty pro část Pacifiku východně od Japonska, ale už nad Atlantikem a Evropou je spolehlivost modelové trajektorie s počátkem v Japonsku nízká. ČHMÚ na začátku týdne informoval, že výškové proudění nad Evropou je východní (od východu) takže neočekává výskyt japonské radiace u nás (viz obrázek). To že bylo dnes stopové množství radionuklidů analyzováno, je důkazem komplikovanosti systému přenosu částic na velké vzdálenosti.

GFS (NCEP)
GFS (NCEP)

Modelové trajektorie podle GFS (NCEP) modelu ze dne 14. 3. (červená trajektorie ve výšce cca 7 km končí nad východním Baltem 22. 3.)

6. Je aktuální výskyt radionuklidů jednorázová záležitost dnešního dne nebo se to bude v dalších dnech opakovat? Podobná množství mohou dorazit vícekrát, protože úniky ve Fukušimě ještě zcela neskončily. Navíc je pravděpodobné, že částice budou putovat kolem zeměkoule, dokud z atmosféry nevypadnou, nebo dokud se radionuklidy na nich nerozpadnou (u jódů a telurů jsou poločasy maximálně ve dnech, cesium 137 má poločas 30 let).

7. S čím můžeme úroveň radiace porovnat? Nejlépe s koncentracemi přírodních radionuklidů (radon a jeho „dceřiné“ produkty), které jsou na volném prostranství běžně v hodnotách kolem 10 Bq/m3, zde se bavíme o desítkách mikroBq/m3, tedy o hodnotách miliónkrát menších. Nebo i s koncentracemi po Černobylu, které krátkodobě dosáhly stovek Bq/m3. Proudění kontaminovaných vzdušných mas po Černobylu byly zaznamenány pouze v období mezi 30. dubnem a 10. květnem 1986. Přírodní radionuklidy nás ovšem obklopují stále a nemůžeme s tím nic dělat.

A závěr? Fukušima zatím závěr nemá. Sledujme všechny dostupné informace a vyhýbejme se bulváru, který dokáže tak jenom zkazit náladu, sobotní Den otevřených dveří v ČHMÚ nebo nedělní výlet do přírody.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

bluebird napsal(a):

poklona a dík, precizní a novinářům lekce.
25. 03. 2011 | 22:16

Kanalnik napsal(a):

Cetl jsem, ze se jiz dlouho nejedna o Richterovu stupnici, presto se porad oznaceni soucasne novejsi stupnice jako stupnice "Richterovy" nespravne pouziva.
25. 03. 2011 | 22:32

Mud.. napsal(a):

Pozor! Odborníci "zapli" mozek! Může jít o úmlslnou mystifikaci, podobné (oteplovačům). Podobná množství mohou dorazit vícekrát... Ano, může. Množství radioaktivních částic však bude „menší než malé“... „Určitě ne, ani ČHMÚ, ani SÚJB, ani nikdo jiný žádný mrak ... A závěr? Fukušima zatím závěr nemá.
Pravidlo č.1 Pan kremlík má vždy pravdu.
Nemá-li pravdu, platí č. 1
25. 03. 2011 | 22:59

Targus napsal(a):

To Radim Tolasz:

Díky za opravdu profesionální a přitom čtivé podání informací.
Dva drzé dotazy.
1/ k blogu. Nebylo by možno pro dokreslení vepsat do blogu či alespoň do diskuze např. hodnoty radioaktivní dávky při rentgenování, anebo výše dlouhodobého záření, které se již pokládá za zdraví škodlivé či dokonce život ohrožující?
Jsem totiž přesvědčen, že pokud zde napíšete, že z Pripjati k nám dorazilo záření v hodnotách stovek Bq, lidé budou mít v porovnání s hodnotami přirozeného radioaktivního pozadí dojem, že přežili pouhou shodou výjimečných okolností a náhod.
2/ Zajímalo by mne, zda se Vaše příjmení čte podle polského či maďarského pravopisu. Přiznám se, že na vašeho jmenovce, či spíše příjmenovce, jsem dosud nenarazil tam, ani onde. Pokud se Vám zdá tento dotaz příliš vlezlý, neodpovídejte, prosím.
25. 03. 2011 | 23:08

Skogen napsal(a):

Skvělé zhodnocení. Nejhorší smrt je z vyplašení, říká se. Životu v poměrně bezpečném koutu světa nejspíš vděčíme tomu, že se necháme vyplašit poměrně dost snadno.
25. 03. 2011 | 23:52

stranicka sekretarka napsal(a):

Take souhlasim ze statecny clovek zemre jednou, zbabelec stokrat. Zvlaste kdyz rizika klesaji neboli prumerny vek doziti se zvysuje. U nas na sekretariate ostatne nemame mnoho casu na podobne uvahy, zvlaste kdyz nam klesaji preference a predseda se vzteka
26. 03. 2011 | 02:01

Jan Vaculík napsal(a):

Když jsem viděl snímek, jak se hasiči ve Fukušimě snaží proudem vody strefit do okna haly, aby ochladili reaktor, který by se bez chlazení roztavil, tak ve mně docela hrklo. Začal jsem shánět informace; nějaké mi poslal můj bratr, který žije ve Francii. Francouzi jsou zvyklí s jadernou energetikou žít víc než my; zdá se, že i úroveň diskuse je tam jiná. - Dovoluji si tedy překopírovat sem některé pasáže, které odpovídají na moje (a asi nejen moje) otázky:

V reaktoru jsou zirkoniova pouzdra s palivem oddelena tycemi boru, moderator ktery pohlcuje neutrony. Stupnem zasunuti tyci se kontroluje rychlost retezove reakce. Ve fr. reaktorech na tlakovou vodu (PWR) v pripade nouzoveho zastaveni tyce spadnou; v japonskych, na vrici vodu (BWR), kde nahore je prostor pro paru, se tyce moderatoru musi zvednout nejakym systemem vzhuru. Kdyz se vnitrek reaktoru roztavi, vsechen material se shromazdi dole na dne, ktere, zaprve, to nemusi vydrzet, a zadruhe, o nejake kontrole retezove reakce uz nemuze byt rec.
26. 03. 2011 | 03:00

Jan Vaculík napsal(a):

Pokračuju v citaci:

Ucinek chlazeni normalnim systemem zavisi na stavu potrubi vody. Kdyz je toto porouchane, voda se dostane do kontaktu s horkym zirkoniem a uvolnuje se vodik (jenz se mimochodem uvolnuje i pri normalnim chodu jenomze zustava v pouzdrech ktera jsou pod tlakem). Tohle jeste neni apokalypsa, to je jen Cernobyl - kdyby to nezvladli. Jeden z reaktoru je roztaveny na 70%, další na 30% a o jednom se nevi nic, se mi zda. Na ostatni si nepamatuji, ale je to vsechno na internetu. Rozdil s
Cernobylem je taky ten, ze Japoncum se dari prubezne upoustet (radioaktivni) paru s vodikem. Jenomze je tu jina potiz.

Pravidelne sleduji webstranku, blog i forum fr. sdruzeni profesionalu radioprotekce: tito hosi to berou chladnokrevne, ale oci si nezakryvaji. Zda se, ze nekteri spolupracuji s Japonskem, a jiny se trochu rozepsal o robotech a jine pomoci kterou tam posilaji. Predavaji si ruzne informace, bez zbytecneho vysvetleni, protoze kolegove se ptaji. Takze jsem se dozvedel neco, a
cem se prave moc nemluvi. V bazenu reaktoru 3 jsou pouzdra s "vyhorelym" palivem Mox:smes uranu a plutonia + izotopy
ktere vzniknou stepnou reakci, mezi nimiz radioaktivni izotopy jodu a cesia na nez ses ptal. Ta pouzdra jsou normalne oddelena vodou, ktera take pohlcuje neutrony, a zaroven chladi. Jenomze voda se teplem malem vyvarila, a navic dno bazenu prestalo byt tesne. Do tohoto bazenu obzvlaste se snazili pozarnici strefit svymi strikackami. Proc? Tady je ona citliva informace. Protoze v tomto bazenu jsou pouzdra z nejakeho duvodu poskladana ne vedle sebe, jestli jsem tomu
dobre porozumnel, ale nad sebou - v kazdem pripade tak, ze kdyby se roztavila, shromazdi se na dne bazenu kriticke
mnozstvi plutonia a dojde k retezove reakci. A tady uz nejde jenom o ozareni, ale o prudke zamoreni, protoze nechlazena masa a zbyla pouzdra tlakem vybouchnou a rozprasi plutonium.

Smrtelna davka plutonia je jeden mikrogram. Tento kov zabiji pouhym kontaktem, ciste chemicky, neprihlizeje k ozareni. Takze dobre rozptyleny gram muze theoreticky usmrtit 1 milion lidi, a 1kg jednu miliardu. V onom bazenu je ho 5kg. Jestli se nemylim, tuto informaci jsem zahlednul jen jednou, a nevim kde.
Odbornici toto vi, a sem tam na to narazi ojedinelou zminkou, ale nikdy tak, aby to davalo souvisly smysl. Setri japonské autority, ktere podnitily v mediich kampan proti zapadnimu prehaneni, nebot mnozi japonci si hledaji informace z cizich pramenu. Aby nevznikla panika. Fakt je, ze kdyby 39 milionu obyvatel Tokijske aglomerace naraz vyvodilo dusledky z hroziciho nebezpeci, vznikla by tak katastrofalni situace, ze si ji stezi dovedeme predstavit.
26. 03. 2011 | 03:03

Jan Vaculík napsal(a):

Neklid zapadniho verejneho mineni prameni ne z blbosti, ale z dolozene zkusenosti, ze uredni organy lzou. To vis, ze v 1986 se radioaktivni mrak z Cernobylu zastavil presne na hranici s Nemeckem? Nuklearni lobby v osobe profesora Pelerina uvalila embargo na vsechny vysledky mereni, a jeste o 14 dni pozdeji, kdyz zamoreni bylo vycislene pro kazdou evropskou zemi, na uzemi Francie napsali jen "nizke". Kdyz v dusledku teto dezinformace zalozilo par disidentu nezavislou organizaci CRIIRAD (mereni radioaktivniho dopadu, dohledu uniku z elektraren a zpristupneni vysledku verejnosti - nejprve jen sit univerzitnich laboratori), harcovali je hrozbami smrti, ztratou prace atd. - Svoboda konci tam, kde zacinaji tezke penize.

Francie produkuje 80% elektriny v jadernych elektrarnach a vsemocna jaderny lobby zpiva stale tu samou pisnicku: klidne spete, my se postarame o vsechno. A ponevadz jsem mel moznost v jedne takové elektrárně pracovat (ve vymeniku tepla pod reaktorem), vim, jaky je rozdil mezi papirovym poradkem a skutecnym bordelem. Sami Japonci uz meli 87 nehod a nepredvidatelnych incidentu. Osobne mam v okruhu 100km 4 jaderne elektrarny, a zaroven znam onu pravdu, že vse co se muze pokazit, se jednou pokazí. Neobavam se jaderne techniky, ale obavam lidi, kteri s ni zachazeji. Nebezpeci je tak velke, ze jediny zpusob, jak drzet na uzde nedbalost, nezodpovednost a ziskuchtivost, je mit strach. Strach je matka opatrnosti!

Tolik citace. Tady nám opravdu nezbývá, než být optimisty, a přát Japoncům úspěch!
26. 03. 2011 | 03:16

Sysifos napsal(a):

Pane Vaculíku,
jesti má váš text pravdu, což je opravdu hodně těžké skutečně zlistit, pak Bůh s námi se všemi.

Pane Tolaszi,cituji "od Vás"

... částice budou putovat kolem zeměkoule, dokud z atmosféry nevypadnou ... ( myslím si, že nevypadnou, spíš ne frontách vyprší do země a přidají nám na radiaci "tady dole.")

... pravidelný termín měření bude UŽ 12. dubna ... ( nespletl jste se, nechtěl jste napsat TEPRVE 12. dubna? )

A ještě něco: už na přelomu osmnáctého a devatenáctého století vytvořil japonský malíř Hokusai světoznámý obraz "Velká vlna." Tsunami a zemětřesení nejsou v postižené části Japonska žádnou novinkou. Jak se díváte na tamní atomovou lobby, která v takových oblastech nechá vystavět jaderné elektrárny? Děkuji za odpověď.
26. 03. 2011 | 08:05

Admirál napsal(a):

Jan Vaculík - informace od Vašeho bratra jsou zajímavé. Zásadní platné je sdělení

"Svoboda konci tam, kde zacinaji tezke penize"

Dodávám nejen svoboda ale i jaderná bezpečnost.

Můj v zásadě pozitivní přístop k jádru se sice zatím nemění, nicméně i u nás by bylo dobré položit si otázky, vyplývající z havárijí v Japonsku. Jak jsou v případě havárie zajištěny dodávky energie pro chlazení reaktoru? Je řešení ve světle japonských událostí "dostatečné"? Výpadek dodávky energie pro chlazení nemusí způsobit pouze u nás v tomto rozsahu velmi nepravděpodobné zemětřesení a vyloučitelná tsunami.

Je vidět, že nejen otloukánci Rusové ale i precizní Japonci udělali při projekci elektráren docela hrubé boty. Jestliže vím, že už se v minulosti v oblasti vyskytla vlna 28 m, nemůže být elektrárna projektována na vlnu třetinovou. Není totiž, otázka zda se jev bude v podobné velikosti bude opakovat, ale kdy.

Chtěl bych vidět FMEA projektu. To tam museli hrubě ošidit. Muselo by jim vyjít, že na danném místě se elektrárna postavit nedá.

Jsou u nás odborníci, dozor schopni ukočírovat ziskuchtivost a zabránit lobby ve snaze vydělat/ušetřit?
A vracíme se znovu ke konstatování "Svoboda (a jaderná bezpečnost) končí tam, kde začínají těžke peníze"
26. 03. 2011 | 08:18

ld napsal(a):

Autor,

nezdá se vám, že ta příroda zvedá varovně prst čím dál tím častěji?
26. 03. 2011 | 09:18

Skogen napsal(a):

Co říká Jan Vaculík je sice pravda, ale šokující zas tolik ne. Vše už v té či oné podobě zaznělo. Co se týče štěpné reakce, neutrony musí být zpomalovány mediátorem, aby mohla štěpná reakce probíhat, jinak mají příliš vysokou energii a palivovými tyčemi procházejí. Takže bez vody se to překotně štěpit nebude, jak by se snad zdálo.
26. 03. 2011 | 09:30

Ládik!!! napsal(a):

Kdy bude to zemětřesení v San Francisku?
26. 03. 2011 | 09:53

Skogen napsal(a):

Admirále, JE Fukušima byla projektována na zemětřesení magnituda 8. Existuje vztah mezi silou zemětřesení a výskytem tsunami, stejně jako mezi silou zemětřesení a výškou hladiny tsunami.

Ten vztah má poměrně úzké limity. Magnitudo zemětřesení 7,3 a výše znamená prakticky 100% výskyt tsunami, zatímco magnitudo 7 jen zhruba 20% výskyt tsunami.

Ještě zajímavější je to s maximální výškou hladiny tsunami. Při magnitudu zemětřesení (udává se i magnitudo tsunami) 6 je max. vzestup výšky hladiny 0.3 m. Magnitudo 7 výška vlny 1-1,5 m. Ale magnitudo 8,75 už znamená možnou vlnu o výšce 35 m a více! Ptáte-li se, zda Japonci riziko tsunami podcenili, pak je třeba znovu uvést, že projektovali elektrárnu na magnitudo 8 - a tomu odpovídá MAXIMÁLNÍ výška hladiny 4-6 metrů. Japonci s desetimetrovou ochrannou hrází předimenzovali ochranu o 40-60%!

Nikdo prostě nepočítal s tak mimořádným zemětřesením o síle 9, které ani v Zemi vycházejícího slunce jen tak nemá obdoby. Nejsou to zas takoví blázni, jak to možná odsud vypadá,
26. 03. 2011 | 10:06

stále rebel napsal(a):

Též dík a dotaz.
Co taková Hirošima, dorazilo to sem v nebezpečném množství?
Lze srovnat s touto havárií?
26. 03. 2011 | 10:36

zemedelec napsal(a):

Pro Jan Vaculík.
Tohle tady chybělo děkuji.Pan Tolasz se zabývá už jenom následky havárie.Jasne to ukazuje,že vědci nedokážou spoutat tohodle oře.Vlastne si nevíme ani rady s vyhořelým palivem.Podle mne je to horší, než sedet na sudu plného střelného prachu a že nás to těchto problémů,tlačí jak odborníci tak politici.Je potřeba opravdu využít všech možností,které tolik nezatíží náš život.
26. 03. 2011 | 11:01

Jan Vaculík napsal(a):

Lidé, kteří se STRACHUJÍ, nakolik NÁS Fukušima ohrozí, mi připadají směšní: určitě nás přece ohrozí nesrovnatelně míň, než Japonce a obyvatele přilehlých zemí. Na druhé straně cítím právo být bezvýhradně informován, protože žádná dávka záření není úplně bez rizika (ani přirozené pozadí od Slunce, stejně jako Rtg vyšetření), a člověk by měl mít možnost vyhnout se zbytečné zátěži.

S tím je ovšem v protikladu informační embargo, které v případě Fukušimy je docela pochopitelné. Jestli jsem to správně pochopil, tak v případě toho horšího průběhu je fatálně ohroženo 32 mil lidí žijících v tokijské aglomeraci. Je pravděpodobné, že kdyby znali skutečný stupeň svého ohrožení, tak by vzali nohy na ramena, což by představovalo masakr jistý. Když se ovšem skutečný stav utají, tak to furt ještě může dobře dopadnout (v což všichni doufáme). Takže informační embargo je pochopitelné, snad i omluvitelné, a je jasné, že při současné propojenosti musí
být celosvětové. - No, z toho jde trochu hrůza.
26. 03. 2011 | 11:03

Sysifos napsal(a):

Pane Vaculíku, právě.
Nejde ani tak o strach a o nás či o ně. Týká se to někde víc a někde míň celé severní polokoule. Radiační zátěž se v organismech sčítá, když píšu v organismech tedy v celé přírodě. Narůstající počet rakovin vzniká z různých příčin, většinou je to z prostředí nějakým způsobem uměle zatíženého. Takže ty obavy vlastně nejsou až tak směšné.
26. 03. 2011 | 11:29

Admirál napsal(a):

Skogen - "Ptáte-li se, zda Japonci riziko tsunami podcenili, pak je třeba znovu uvést, že projektovali elektrárnu na magnitudo 8 - a tomu odpovídá MAXIMÁLNÍ výška hladiny 4-6 metrů. Japonci s desetimetrovou ochrannou hrází předimenzovali ochranu o 40-60%!"

Zde s Vámi nemohu souhlasit. Podle některých pramenů Se před cca 120 lety vyskytla v oblasti po zemětřesení vlna cca 28m vysoká. Jestliže se jednou vyskytla (zemětřesení nad 8 Richtera se také v oblasti v minulosti vyskytlo), je vysoká pravděpodobnost, opakování. Tudíž s tím předimenzováním ochranných hrází bych to tak neviděl.

Jestliže měli projektanti tyto informace k dispozici, neměla elektrárna v tom místě vůbec vyrůst.
26. 03. 2011 | 12:28

ld napsal(a):

Admirál,

jsem úplný laik, ale kdyby ty baráky nestály u moře, dost možná by byla v této chvíli 1/3 populace mrtvá. Mám na mysli to ochlazování vodou z moře, která je stříkána na reaktory.
26. 03. 2011 | 12:38

Pavel Holub napsal(a):

Přečtete-li si oficiální aktuální záznam o stavu zařízení Fukušima Daiichi
http://www.jaif.or.jp/english/news_images/pdf/ENGNEWS01_1301137974P.pdf
je evidentní, že ve všech případech 1 až 4 je palivo včetně produktů štěpení bez existující bariéry. Lít v takovém stavu mořskou vodu do reaktoru je barbarství.
Země disponující mohutným vědeckým a technickým potenciálem bojuje a zatím prohrává. Na takovém místě a v takové situaci je pozorovatelná obsluha jak lelkuje u hasícího stroje na dvoře. To je atomový pravěk a "hrdinství po Japonsku". Nechci se dožít "hrdinství po Česku".
Na uchlazení tří postižených reaktorů stačí dohromady 100 m3 DEMI vody při odparu (vypouštění) pouze lehce ozářené páry do ovzduší. Zůstali by tak na "nehodě č.2", protože by nedopustili zničení zizkoniových trubiček. Při snížení tlaku v primárním okruhu na to stačí pár kW, abychom dostali vodu do aktivní zóny a varem se tak ochlazovaly zirkoniové trubky s palivem - poslední bariéra před únikem radioizotopů (např.Cs137 - HL30 let, J131 HL 8 dnů a dále skoro celá Mendělejevova tabulka). Kde vzít DEMI vodu? Kde vzít elektřinu? Snad nikde na světě není taková koncentrace lodí, jako v Japonsku. Každá taková zaoceánská loď je malá ( cca 10 MW el.) elektrárna se slušnou odsolovací stanicí. A Fukušima je na břehu. Když ji stavěli, takto tam lodí stěhovali. Proč toho nevyužili? Protože to neměli v metodických pokynech!
Další fatální chybou bylo stavět záložní zdroje elektřiny v záplavovém území tsunami, když se tam terén dost významně zvedá. Stačilo je postavit o kousek dál, možná jen 100 metrů.
Jodidové tablety rozdali po týdnu - úplně zbytečně, profylaxe je účinná při pozření v prvních hodinách po úniku izotopu jódu.
Jsem zastánce jaderné energetiky. Ale po prohlášeních naší Dany mám mrazení v zádech, neboť ona to, co je tam, v Japonsku, považuje za nijak vážný stav, který operátoři zvládají. Nic nezvládli! To je můj názor.
Jak bude znít závěr? Živelná pohroma byla nad projektovými parametry, nikdo nebude obviněn.
Fukušima nás snad neohrozí, je opravdu daleko, pokud sem nedoveze nějaký chytrák přes třetí zemi kontaminovaný med, rybičky, ..... Takže, dokud to jde, zajděte si naposledy na suši.
26. 03. 2011 | 14:37

jogín napsal(a):

Pokud jde o radioaktivitu, říká autor ve shodě s dalšími prameny, že spad z Fukušimy bude činit několik miliontin přirozeného pozadí. Ve Švédsku je přírodní pozadí 4x větší než u nás a přesto nebyl pozorován vyšší výskyt nádorů nebo vrozených vad.
26. 03. 2011 | 14:38

Sysifos napsal(a):

To jogín:
projevy v nádorových onemocněních a vrozených vadách se vyskytují samozřejmě s patřičným časovým odstupem. Tím nechci říct, že se to bude týkat zrovna nás v ČR, ale rozhodně nepatříme k zemím, kde je na tom populace s rakovinou procentuálně skvěle.
26. 03. 2011 | 15:05

Pavel Holub napsal(a):

Kdy už konečně všichni (včetně Dany - ta toho zneužívá) pochopíte, že pozadí a radioizotop (např. Jód 131) je nebe a dudy. Vnější záření gama a beta člověka ohrozí až při vysoké koncentraci radionuklidů nebo při bezprostředním kontaktu, za to radioizotop beta v těle už při nízké koncentraci nadělá paseku. Velmi také záleží na energii beta záření. Tady rovnáváte nesrovnavatelné!
26. 03. 2011 | 15:15

Martin Vaculik napsal(a):

Pravdepodobnost zemetreseni te ci one magnitudy a souvisejici vysky vln je jedna (podstatna) vec. Druha vec je, ze provozovatel TEPCO uz v minulosti zfalsoval nekolik vysledku kontrol, a dulezite casti chladiciho systemu byly ve spatnem stavu uz pred zemetresenim. Ale nemuzu se vyhnout myslence, ze obe veci spolu souvisi: jak "a posteriori" duverovat vypoctum pravdepodobnosti rizika kdyz si je objednali ti sami co pote utajili informace o skutecnem stavu elektrarny? Pres to, ze konecne rozhodnuti o stavbe i provozu nalezi vyssim - do jake miry? - nezavislym organum. Kdo vi, jak funguje japonska vladni byrokracie a kdo je, jmenovite, v posledni instanci, zodpovedny za urceni "prijatelneho rizika"? A jinde? - A pro celou zemekouli?
Pro zajimavost, vysledky vcerejsi sondaze: 53% Francouzu se neobavaji radioaktivniho spadu z Fukusimy, 58% si mysli, ze by se zatim nemelo upoustet od nuklearniho programu - a 69% neduveruje vladnim informacim o nasledcich japonske katastrofy.
26. 03. 2011 | 15:22

Skogen napsal(a):

Admirále, zemětřesení o síle M 8 a více bylo v minulosti po celém světě zaznamenáno (skutečný počet bude vyšší) asi na čtyři desítky, z toho v Japonsku asi 6, což je 15% ze všech. Zemětřesení není až takový problém. V létě 2007 přestála JE Kashiwazaki-Kariwa zemětřesení M 6,8 prakticky bez potíží. Tedy, došlo k bezpečnému automatickému odstavení všech spuštěných reaktorů a po revizi byla JE shledána ve velmi dobrém stavu.

Tsunami bývají způsobeny i jinými faktory, jako jsou sesuvy břehů do moře, anebo sesuvy mořského dna, takže vlnou do 10 metrů je konkrétně Japonsko postiženo v přibližně desetiletých intervalech a pětadvacetimetrová vlna Japonsko pustoší jednou za 70 let. To je pravda. Současnou katastrofu nejspíš zapříčinila kombinace faktorů.
26. 03. 2011 | 15:23

Skogen napsal(a):

Kolik prostých Francouzů nedůvěřuje Japoncům vcelku o ničem nevypovídá.

Falšování záznamů kontrol je samozřejmě vážná věc, nicméně provozovatel sám informoval kontrolní úřad pro dohled nad jadernými zařízeními ještě před živelnou katastrofou. Že nešlo o nic fatálního dokládá, že na odstranění pochybení provozovatel dostal lhůtu do června.

Příčinou současného stavu je živelná katastrofa.
26. 03. 2011 | 15:43

Martin Vaculik napsal(a):

I podle zdejsich odbornych pramenu je dosavadni zvyseni radioaktivity ovzdusi v Evrope tak mizive, ze se da rici, ze je nulove. Radove mene nez 0,1 mBq/m3 (25-03-11). Nemeritelne beznou siti radiologickeho dohledu. V elektrarne same se bohuzel uniky mnohonasobne zvysily, a podle isotopickeho slozeni jde o uniky z reaktoru a ne z bazenu (26-03-11). Intenzivne se pracuje na odpumpovani radioaktivni vody pod reaktory, 40cm az 1m50 podle reaktoru. Me informace jsou odsud (francouzsky s angl. citacemi puvodnich pramenu):
http://www.forum-rpcirkus.com/t1653p150-les-informations
A konecne pry jedna dobra zprava:
"Freshwater injection to the Reactor Pressure Vessel was started at Unit 1 in the afternoon of Mar. 25th."
26. 03. 2011 | 16:12

camponotus napsal(a):

Sleduji systematicky oblast Pacifiku na japonském meteorologickém serveru a denně si prohlížím i synoptické mapy. Všimnul jsem si toho, že před zemětřesením na Novém Zeelandu a v Japonsku byl blízko epicentra zemětřesení dost značný gradient atmosférického tlaku, který mohl uvést do pohybu okraje litosférických desek, nebo působit jako spoušťový efekt. Existují tzv. Benioffovy grafy, na kterých se zaznamenávají skokové změny napětí na styku litosférických desek a zlomů, z nich se dá ledacos vyčíst pro projektování velkých staveb. Rozhodně nepovažuji za rozumné stavět jadeky na pobřeží, kde je mohou smést vlny tsunami a v oblastech styku litosférických desek, riftové zóny a oblasti časté vulkanické činnosti, na to je Japonsko od přírody dost vybavené. Také se šetří, každý stupeň Richtera navíc, který se v dané lokalitě vyskytnul znamená obrovské další výdaje na seismické zabezpečení stavby. Aby se ušetřilo, tak není problém jeden nebo dva stupně Richtera "zazdít.
26. 03. 2011 | 16:48

radimtolasz napsal(a):

Sysifos 8:05
Nespletl. Toto měření se dělá jednou za čtvrtletí (a tedy 4x ročně) ve stejném termínu na celém světě. Proto UŽ. Ale v případě nutnosti můžeme sondu pustit vždy když je to potřebné. Například včera po první zprávě, že měření SÚRO bylo pozitivní. Vím, kam Váš dotaz směroval - chtělo by to v takových případech kontinuální měření nejen na zemi (to máme), ale i ve volné atmosféře. To nemáme (a nevím, že by bylo technicky možné).
26. 03. 2011 | 16:53

radimtolasz napsal(a):

Targus 23:08
Ad 1 - Pokusím se udělat pokračování.

Ad 2 - Jsem zvyklý na různé způsoby čtení mého příjmení. Správně je to polsky.
26. 03. 2011 | 16:55

Martin Vaculik napsal(a):

Skogene, to se mi ulevilo. Jen aby to stihli! Ale vazne: o katastrofe jako jedine pricine snad nikdo nepochybuje. Ja chtel jen rici, ze jak vypocty pravdepodobnosti, tak volba prevence, a posleze reseni jejich nasledku mohou podlehat jinym vlivum, o nichz se muze stat ze vime prilis malo nebo dokonce nic. Vse neni jen vec objektivni vedy a techniky, ale i ekonomie, politiky a geopolitiky. A tady se nazory prave ruzni...
Upresneni: 69% "prostych" Francouzu v teto zalezitosti neveri VLASTNI vlade! Jenomze, i ja toho nekdy lituji, demokracie nedela rozdil mezi prostymi a neprostymi.. Navic, kdo DNES, bez odstupu, muze tvrdit, ze ti prosti nejsou v onech zbyvajicich 31%?
26. 03. 2011 | 16:55

radimtolasz napsal(a):

Id 9:18
Zdá, ale příroda to dělala i v době, kdy to člověk nijak nevnímal a už vůbec neanalyzoval.
26. 03. 2011 | 16:57

vlaďa napsal(a):

@ p.Jan Vaculík:
Váš příspěvek mne natolik zaujal,že jsem jej pověsil i do diskuse na web tecka.cz, kde diskuse k havárii JE Fukušima běží už pár dní, prosím Vás tedy o dodatečné svolení.Bylo by škoda Vaše informace z praxe nepředat dál, když je tolik zavádějících od "povolaných a vyvolených". Mnozí by si zasloužili už teď hned dekorovat uranovými metály. Netřeba jmenovat. Zdravím a díky.
26. 03. 2011 | 18:00

Skogen napsal(a):

Víte, pane Martine Vaculíku, Češi vcelku dobře vědí, co to znamená nedůvěřovat vládě ;)

Jistě, měl jste případnou poznámku, všude se "šetří náklady". V případě zemětřesení z roku 2007, kdy byla zasažena JE Kashiwazaki-Kariwa, byla za jednu z příčin dobrého stavu po zemětřesení označena "konzervativnost při stavbě". Jinak řečeno stavělo se kvalitně. Nevím jak ve Francii, ale u nás mám pocit, že by to novodobé popadalo všechno... Je to ale jenom pocit :) A zkušenost ze staveb železničních koridorů.

S tím přívlastkem "prostí", ať už Francouzi či Češi, jsem to mínil tak, že existují tendence k iracionalitě odvislé právě od míry a kvality informací.
26. 03. 2011 | 18:01

Jan Vaculík napsal(a):

ad vlaďa:
Abych se nechlubil cizím peřím - citoval jsem tu jenom text z korspondence od mého bratra Martina, který se posléze do diskuse sám zapojil.
26. 03. 2011 | 19:49

Sysifos napsal(a):

Post Scriptum:
Jak se orientovat v objektivitě zpravodajství třeba na ČT 1, jestliže tam ve středu uvedou že zvýšený objem mikročástic dorazí nad ČR v pátek a pak v sobotním večerním zpravodajství řeknou:
"Od středy se množství mikročástic obsahujících neškodné množství radiace zmenšilo." Co si o tom má "běžný posluchač ČT" myslet?
26. 03. 2011 | 19:59

radimtolasz napsal(a):

Sysifos: To je jednoduché, měření běžně probíhá v týdenních intervalech, od 11.3. přešlo SÚRO na interval poloviční. Analýza taky chvíli trvá, takže ve středu ještě nebyly k dispozici středeční hodnoty. Ty byly až v pátek a hned zveřejněny. Dá se to vyčíst zde: http://www.suro.cz/cz/rms/ovzdusi/tyden a zde: http://www.suro.cz/cz/rms/ovzdusi.
26. 03. 2011 | 20:32

Sysifos napsal(a):

Pane Tolaszi, klobouk dolů.
Jste pro mě jeden z poměrně mála důvěryhodných blogerů, který reaguje na podněty věcně, stručně a pravdivě. Díky.
26. 03. 2011 | 20:51

radimtolasz napsal(a):

Sysifos: Víte, pokud vím, tak se podělím. V oblasti radioaktivity moc velkým expertem nejsem, ale informace se opravdu dají najít na otevřených zdrojích. Jasné věci se netají. Možná se nesděluje vše, pokud to je na úrovni spekulací. Dám Vám příklad:¨

My jsme v ČHMÚ začátkem týdne spekulovali, jestli je možné, aby proudění přineslo do střední Evropy "vzduch", který "pochází" z oblasti Fukušimy. Říkali jsem si, že to je možné, ale hodně málo pravděpodobné. Cituji: "Nad Česko by se radioaktivní prach dostat neměl a pokud ano, tak radiace bude velmi nízká, řekl mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák." Nakonec se ukázalo, že dorazil i přesto, že modelové trajektorie tomu nenasvědčovaly. Teď nám nezbývá, než modely znovu spustit a snažit se najít důvod. To je ta vědecká zajímavost této radiace, jak o tom mluvila paní Drábová.

V tomto kontextu mě mrzí, když si někdo myslí, že něco tajíme, nebo dokonce falšujeme. To ne.
26. 03. 2011 | 21:08

vlaďa napsal(a):

@ Jan Vaculík:
Děkuji i Vašemu bratrovi Martinovi. S jistými obavami vývoj na JE Fukušima sleduji denně a Vašimi příspěvky do diskuse jsem si jen ověřil pravdivost informací z jiných zdrojů. O zásadní důležitosti chlazení jaderného paliva reaktoru po odstávce, či poruše, se na školách cudně mlčí dodnes - jak znám z vlastní zkušenosti a jak jsem si také nedávno ověřil u čerstvého vysokoškoláka. Jsem už dědek, bývalý pracovník tepelné elektrárny a hrozím se toho, co tu moje generace mladým zanechá (v lepším případě obrovské betonové bobky, navíc radioaktivní).
Pokud se něco stane jednou, může to být náhoda. Pokud se to stane dvakrát, stane se to jistě i potřetí... a to se stalo právě teď. Pesimista nejsem ani náhodou, ale moc dobře to nevidím. Bůh s námi. Aby se jeden znova učil modlit.
26. 03. 2011 | 21:17

Hugo napsal(a):

Proboha,

Martin Vaculík by se měl vyjadřovat o tom čemu rozumí a ne kopírovat bláboly čímž mate všechny ostatní. A jeho bratr by se měl zamyslet nad okopírovaným. (Minimálně na první bod co uvádím lze přijít bez znalosti neutronové fyziky.)
1) Plutonium je prudce jedovaté, ale kdyby to bylo opravdu tak jak uvádějí, je již dávno japonsko mrtvá zem, neb ve Fat-manovi (v Nagasaki) bylo cca 15-20kg 239-Pu
2) V palivu vzniká během provozu 239-Pu záchytem neutronu na 238-U (jenž tvoří cca 95% paliva). To znamená, že cca po 6-12 měsících po spuštění se palivo typu "MOX" neliší od běžného paliva
3) sekundární kritičnost (tuším že se tomu říká právě takhle) - tj. kritičnost roztavené AZ (či paliva v bazénu) by čistě teoreticky mohl být problém, ale prakticky ne, neb je to málo obohacený materiál - v reaktoru se to štěpí jen dík moderátoru.
26. 03. 2011 | 23:00

Hugo napsal(a):

Proboha,

Martin Vaculík by se měl vyjadřovat o tom čemu rozumí a ne kopírovat bláboly čímž mate všechny ostatní. A jeho bratr by se měl zamyslet nad okopírovaným. (Minimálně na první bod co uvádím lze přijít bez znalosti neutronové fyziky.)
1) Plutonium je prudce jedovaté, ale kdyby to bylo opravdu tak jak uvádějí, je již dávno japonsko mrtvá zem, neb ve Fat-manovi (v Nagasaki) bylo cca 15-20kg 239-Pu
2) V palivu vzniká během provozu 239-Pu záchytem neutronu na 238-U (jenž tvoří cca 95% paliva). To znamená, že cca po 6-12 měsících po spuštění se palivo typu "MOX" neliší od běžného paliva
3) sekundární kritičnost (tuším že se tomu říká právě takhle) - tj. kritičnost roztavené AZ (či paliva v bazénu) by čistě teoreticky mohl být problém, ale prakticky ne, neb je to málo obohacený materiál - v reaktoru se to štěpí jen dík moderátoru.
26. 03. 2011 | 23:00

Hugo napsal(a):

Jo a další nepřesnost, při běžném provozu je Zr prakticky inertní (reakce Zr+2.H2O-> ZrO2 +2.H2 se znatelně projeví nad 1400 C ), množství vzniklého vodíku zanedbatelné. Co tam vzniká je z radiolýzy.
(Přece kdyby to vznikalo "jen tak za provozu" musí to zavřít .....
26. 03. 2011 | 23:13

Hugo napsal(a):

Jo a v reaktoru není palivo odděleno žádným borem ....
ve francii v PWR se bor (H3BO3) používá k regulování výkonu, nebo bor významně pohlcuje neutrony. + tam jsou tyče s kadmiem pro bodovou regulaci

varné reaktory (i Fukušima) NEMÁ bor v aktivní zóně (někteří novináři nesprávně uvádějí "jádro reaktoru" ) protože tam chladivo & moderátor vře a bor by způsoboval problémy. Reguluje se tam tyčema s kadmiem zasouvanýma zespodu.
26. 03. 2011 | 23:19

Hugo napsal(a):

Pan Tolas napsal moc pěkný článek ! Konečně si přijdu že jsem v normálním světě, když je zmíněno v prvé řadě zmíněno desetitisíce utopených nebožáků a další bez přístřeší (to je totiž zásadní problém). I když samozřejmě nelze bagatelizovat tu nehodu ...
26. 03. 2011 | 23:28

Jan Vaculík napsal(a):

Hugo,
je určitě dobře, pokud třetí reaktor s Plutoniem není až tak nebezpečný, jak se nám tu zdá. Jenže, dle všech indicií, on je nebezpečnější, než ty ostatní. A ty ostatní jsou taky nebezpečné, neboť všechny jsou vlastně na pokraji roztavení či prasknutí.
Jestliže to plutonium je schopné teoreticky zabít pět miliard (?) lidí, ale prakticky jen milionkrát méně, i tak je to strašné číslo.
Ale meritum věci je poněkud jinde, a tím je všeobecná informovanost a z ní vyplývající vztah veřejnosti versus vztah odborníků k hrozícímu riziku. Z pracně poskládaných informací si děláme představu, co by se stalo, kdyby se nějaký reaktor roztavil nebo explodoval, což stále ještě hrozí, a všecek ten materiál by smísil do jedné salakvardy - rozpoutala by se štěpná reakce? A jaké by byly důsledky, kdyby se to všecko rozprášilo do ovzduší?
O tom všem se mlčí. (Místo toho jsme informováni, že v kraji se urodil radioaktivní špenát; jenže pak už chybí informace, která složka způsobuje jeho radioaktivitu... voda? - jíst pouze usušený! - či těžké kovy? - nejíst vůbec!) Je to tím, že odborníci nevědí? Anebo ví, ale nepoví, aby nebudili paniku? Anebo je to tím, že novináři se obloukem vyhýbají všemu, co zavání nějakou technickou odborností?
26. 03. 2011 | 23:51

Martin Vaculik napsal(a):

Hugo. Rad prenecham slovo odbornikovi, byt by se mi nelibil zpusob jakym odpovida. Dovolim si presto reagovat na vase 3+2 body.
1) Mate pravdu ohledne plutonia, kde nejvetsim nebezpecim je radiotoxicita a ne toxicita. 50% umrtnost u psu a kockodanu nastane po jednorazovem vdechnuti oxidu plutonia pri techto davkach: 9mg do 30 dnu, 0,9mg do roka a 40mikrogramech do 3 let. Castice jednoho mikrogramu muze zpusobit rakovinu plic po mnohem delsi dobe.
2) Podle bezne dostupnych informaci, cerstve palivo typu Mox obsahuje 7% oxidu plutonia a "vyhorele" jeste 4,5%. V La Hague z 850t vyhoreleho Moxu ziskavaji 8,5t plutonia rocne.
3) Obavy ze "sekundarni kriticnosti" nejsou me, ale objevily se ve vyse zminenem foru nuklearnich techniku. Podle interaktivni webstranky New York Times "Hazards of Storing Spent Fuel" je i pouzite palivo prolozene borem. At uz je zvyseni teploty zpusobene cimkoliv, muze dojit k pozaru zirkoniovych pouzder a rozptyleni jejich obsahu. (http://www.nytimes.com/interactive/2011/03/12/world/asia/the-explosion-at-the-japanese-reactor.html?ref=asia)
4) O reakci vody s horkym zirkoniem jsem mluvil v souvislosti s havarijni situaci ktera nastala. Predvcerejsi analyzy potvrzuji, ze vnitrni teplota reaktoru presahla 1800°C.
5) Nikdy jsem netvrdil, ze japonske BWR pouzivaji bor jako moderator.
Mne se zda, ze i vy jste to vzal trochu smahem jenom proto aby jste mi mohl vlitnout do peri a ukazat, co vite. Tak to vysvetlete lip! Zadani je: vysvetlit co by se mohlo stat v tom nejhorsim pripade, protoze lide i organizace, ktere maji pristup k informacim a hlavne je dovedou podrobit spravne analyze, se nikdy netajili tim, ze situace je velmi vazna. Proc?
27. 03. 2011 | 04:15

Hugo napsal(a):

Vtip je v tom, že taky pořádně nevím co se tam děje, já jen reaguji na nejvíce matoucí a zavádějící věci:

5) " V reaktoru jsou zirkoniova pouzdra s palivem oddelena tycemi boru "
4) "kontaktu s horkym zirkoniem a uvolnuje se vodik (jenz se mimochodem uvolnuje i pri normalnim chodu jenomze zustava v pouzdrech ktera jsou pod tlakem) "
3) nelze to porovnávat s černobylem - tam se nerozpustilo samotné palivo, ale směs paliva s grafitem (samotné palivo se rozteklo v Three Mile Islandu )
2) to záleží na tocích neutronů a době ozařování - obecně ale není problém MOX UO2 ale přehřáté palivo obecně
1) jo, ale to Pu musí mít nějakou strukturu

SUJB poskytuje docela dobré info. Víc neuvádějí protože to neví. Pořádně ví leda tak v pochybných denících ...
27. 03. 2011 | 11:30

gaia napsal(a):

nezávidím teď těhotným ženám. Držme jim palce.
27. 03. 2011 | 11:30

Hugo napsal(a):

Přece kdyby to s Pu bylo tak vážné pomřelo by celé Nagasaki - tam se odpařilo víc jak 10kg Pu
27. 03. 2011 | 11:32

wiki napsal(a):

Targus: ...hodnoty radioaktivní dávky ...

Roční dávka na území ČR je cca 3 mSv / rok . Rozpis po zdrojích/složkách je popsán třeba tady

http://www.suro.cz/cz/prirodnioz
27. 03. 2011 | 12:34

Viola napsal(a):

Tokyo - Radioaktivní záření v druhém bloku tsunami poničené jaderné elektrárny Fukušima překročilo desetimilionkrát normu.
27. 03. 2011 | 13:23

radimtolasz napsal(a):

Viola: Před chvíli tuto informaci opravili. Neznám podrobnosti, ale beru to jako daň za on-line informace. Kdyby nad tím neuvěřitelným číslem chvíli přemýšleli a zvažovali jestli ho zveřejnit nebo ne, tak by k tomu nedošlo. Ale já jsem radši za chybný, později opravený, údaj.
27. 03. 2011 | 16:59

Viola napsal(a):

Také jsem si všimla údaje 10 000 krát, ovšem to už svědčí o tom, že jsou tam ozáření a už ani neví, co dělají. Ozáření způsobuje poruchy myšlení a vnímání.
27. 03. 2011 | 17:13

Sysifos napsal(a):

To Radim Tolasz:
Pokud něco vyvolává paniku a nedůvěru k informacím měřících stanic a k oficiálním zprávám o naměřených hodnotách, pak je toto vzorová situace.
Jak můžou vypustit na veřejnost zprávu o desetimilionové hodnotě naměřených jednotek v kontaminované vodě na místě, zároveň o tisícové hodnotě v okolním moři, později zprávu dementovat a uvádět hodnotu ve stovkách jednotek. Pokud je tedy oficiální oprava pravdivá, opět se ukazuje, jak "křehký a zmatečný" je v podobných případech "lidský faktor."
27. 03. 2011 | 17:15

Beáta napsal(a):

Japoncov za zemetrasenie a tsunami, ktoré ich postihlo, ľutujem.
Opačný názor mám na Japoncov, "odborníkov" ktorí provozovali chod elektrárne. Sdieľam názor protestujúcich z Tokia a týchto "odborníkov" považujem za nemakačenkov, iste brajúcich vysoké platy za "vykonávanú" prácu, ktorej výsledok teraz vidí celý svet. Podcenili kontrolu, celkovú údržbu, atď. Som zvedavá, či tam teraz títo "odborníci" prevádzajú odstránenie tých chýb, ktoré spáchali, alebo tam poslali obyčajných pracovníkov, aby to odniesli. Nakopať ich do pr.....le ´je málo. A vraj Japonci, krajina odborníkov, techniky - plná huba robotov a podobných debilít, ktoré nie sú k ničomu. Spůsobili svetu príkorie, ktoré ťažko odčinia.
27. 03. 2011 | 20:18

Sysifos napsal(a):

PS: Zajímavé je srovnání současné čtenosti článků pod různými tématy. Zatím, co téma posunu času a filmu odcházení Václava Havla tu je čteno třináct, čtrnáct tisíckrát, téma "postupného odcházení našeho životního prostředí je pro veřejnost, alespoň podle čtenosti až kdesi vzadu. Inu, jsme lidi, tedy tvorové, kteří řeší jen to, co je vidět kolem nejbližšího talíře. Bohužel.
27. 03. 2011 | 21:38

Jan Vaculík napsal(a):

jestli někde záření překročilo normu desettickrát nebo destimiliónkrát - trapný omyl, ale ve skutečnosti je to skoro jedno. Mě připadá víc na místě zajímat se o to, z jakých zdrojů záření pochází: o jaký radioizotop se jedná, a taky jestli ty radioaktivní částice jím nebo vdechuju přímo, anebo se jinak zapojují do potravního řetězce... Tyto aspekty jsou, myslím, důležitější, než úroveň přímé radiace.
27. 03. 2011 | 22:12

Skogen napsal(a):

Pane Vaculíku, předpokládám, že jako odchovance DDT, nadužívaných pesticidů a herbicidů, příjemce izotopů z jaderných zkoušek a Černobylské elektrárny, vás japonská Fukušima zase tolik nerozhází.

Tím nechci prosazovat nějaký fatalismus, ale člověk by měl podléhat vášním asi jen tehdy, když je to k něčemu dobré. Víte, tam, kde my ze západu propadáme panice a hysterii, tam se asiaté aspoň snaží neztrácet tvář. Ono je to v některých situacích to jediné, co se dá smysluplně udělat.
27. 03. 2011 | 22:58

Jan Vaculík napsal(a):

Skogene,
já mám opravdu daleko k nějaké panice. Ale přiznám se, že je to hlavně díky té velké vzdálenosti. Nejsem si jistý, zda bych zůstal klidným i jako Japonec jsoucí v Japonsku. Snad mají lepší informace a někdo jim vyložil, co jim konkrétně hrozí a jak se mají chránit.

Doufejme, že pro nás tahle havárie bude znamenat především zkušenost, která pomůže v dalším rozodování o budoucnosti jaderné energetiky. Zatím se to nevyvíjí vůbec dobře: odborníci se k věci staví ponejvíce jako fachidioti, kteří se soustředí hlavně na ujišťování, že se nic mimořádně nebezpečného neděje. A laici, pokud se chtějí cítit jako znalí a poučení, shánějí informace, jak se dá.

Co ovšem vůbec nebudí důvěru: Ředitelka SUJB paní Drábková několik dní po havárii měla na serveru Seznam on-line besedu, v níž dost podrobně i srozumitemně vysvětlila, co se stalo, a že reaktory jsou chlazeny náhradním způsobem pomocí mořské vody. - Za další dva dny jsme pak na netu viděli snímek, jak to v praxi vypadá: hasiči se proudem vody strefují do okna částečné pobořené haly. Myslím, že sama paní Drábková musela být překvapena.

Znovu říkám: nejde o nás - teď. Jde o naše jaderné havárie v budoucnu.
27. 03. 2011 | 23:50

Skogen napsal(a):

Pane Vaculíku, Japonci především vědí, že vždy je něco za něco, a že v případě jaderné energie nemají na výběr. Co se týče odpovědnosti a pohlížení realitě přímo do očí, je to ještě poměrně nedávno, co se v Japonsku selhání absolutně netolerovalo. Mnohé z toho v nich i přes západní kulturní vlivy zbylo. Takže se neobávám, že by cokoliv zametali pod koberec a jestliže snad někdo v něčem ve vyšším zájmu mystifikuje, nepochybuji, že odpovědnost bude přijata.

Paní Drábová asi překvapena nebyla, ono moc způsobů, jak náhradním způsobem chladit mořskou vodou, zrovna nemáte. Já jsem kdesi výše sice četl chytrý příspěvek kohosi, kdo by vyslal flotilu lodí zásobovat elektřinou z agregátů chladící okruhy, jenže nevím, jestli zohlednil, že v oblasti těch lodí mnoho nezbylo, a i kdyby tam kdosi nahnal kohosi odjinud, jaké jsou změny pobřeží, výskyt trosek a dalšího po tsunami, stejně jako to, zda by agregáty s vyzkratovanou a vyplavenou technikou nějak hnuly... Takže si myslím, že Japonci dělají, co mohou.

U nás příliš obavy nemám. Čechy jsou na základě geotektonického charakteru makroseismickým stupněm VI, lokálně (Ašsko, Beskydsko) až VII. Nejsilnější zemětřesení nepřesáhlo M 4,6. Jestliže stavíme alespoň tak kvalitně, jako Japonci, není důvod k obavám. Tsunami nehrozí :) Problém by být mohl, kdyby se někdo rozhodl postavit JE pod přehradní hrází, ale k tomu asi také nedojde. Bratra můžete taktéž uklidnit, Francie měla nejsilnější zemětřesení cca M 6,5.
28. 03. 2011 | 00:47

Jan Vaculík napsal(a):

Skogene,
já si taky myslím, že v případě jaderné energie moc nemáme na výběr.
A že u nás nebude zemětřesení ani tsunami - na to bych se taky skoro spoléhal.
Ale najdou se asi i jiné příčiny, proč se reaktor dokáže roztavit a různé ty močůvky z něj začnou vytékat do spodních vod; či náhle zborcenou střechou začnou do ovzduší unikat radioaktivní čoudíky. Jsme na to dost připraveni?
28. 03. 2011 | 01:18

Skogen napsal(a):

Jestli je naše společnost připravena na případný únik radioaktivity? Veřejnost asi stěží. Moc si nedokážu představit ukázněný zástup Čechů na ulici před člověkem v ochranném obleku s dozimetrem. Jestli je připraven IZS a má k dispozici realistické evakuační plány, to nevím.

Za sebe ta rizika ale pokládám za přijatelná. Každý tu hranici můžeme mít jinde.
28. 03. 2011 | 20:33

Jan Vaculík napsal(a):

Skogene,
já si společně s Vámi myslím, že riziko je přijatelné - tedy z čistě technického hlediska.
Otázka je, jestli je to JEŠTĚ přijatelné i tehdy, když uvážíme, že životy desítek miliónů lidí mají v rukou nějaká hovada z elitních škol, jako je tomu zřejmě v tomto případě.
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/229119-sef-firmy-provozujici-fukusimu-se-na-tyden-ztratil.html
29. 03. 2011 | 11:46

radimtolasz napsal(a):

Skogen: Ano, IZS je má k dispozici a navíc je docela pravidelně testuje a trénuje.
29. 03. 2011 | 17:45

radimtolasz napsal(a):

Skogen: Ano, IZS je má k dispozici a navíc je docela pravidelně testuje a trénuje.
29. 03. 2011 | 17:46

Skogen napsal(a):

@Jan Vaculík, hm. Nepěkně působící. Paradoxně za tím není vláda, ale business. Řekl bych..

@Radim Tolasz, děkuji za info.
29. 03. 2011 | 18:49

Jan Vaculík napsal(a):

Ad Skogen:
Přesně tak. Teď jde o to, aby vláda nebyla byznysem zkorumpovaná. Jsou země, které budou k tomuto nebezpečí náchylnější...
29. 03. 2011 | 22:44

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 09:28

tureUrgeligeW napsal(a):

 Forhåbentlig Canada goose poser at en masse af af dig anerkende én ting eksklusiv i Hvis du se i yhjxr <a href=http://www.billigejakkers.com>canada goose tilbud</a> ,
at sammen med det er til fremkalde vi gå til formular et til Canada Goose jakke øjeblikket . Hvis du er spurgte så du kan undsætning vedligeholdelse a bekymre , det særlige fristelse kan være til tilbringe cmldn <a href=http://www.jakkercanadaparka.com>canada goose jakke</a> ,
din forsøgt samt sggelse taktik indenfor parka til fundament der præcis, hvad fungerede godt før vugnu <a href=http://www.jakkeparka.com>www.jakkeparka.com</a> ,
arbejde igen . Du kan være svælge rundt nogen som har en slam hammer der evffu <a href=http://www.jakkedks.com>canada goose jakke</a> ,
tænker at komplikationer kunne muligvis være forudbestemt have en søm . Har du gjort det nemmere for USA at være i stand til anser pjceu <a href=http://www.jakkeparka.com>canada goose</a> ,
om seværdigheder Canada goose jakker forbundet med afvige sammen med fatte forståelse denne information at lette tocft <a href=http://www.jakkedks.com>canada goose tilbud</a> ,
med parka Uden tvivl vi har gjort det nemmere for i flere uset teknikker .
04. 11. 2012 | 06:23

Diuhpaina napsal(a):

可能性 モダン プラス 革新 工学。 これらの多くは、これらの大部分 <a href=http://www.uggbootsforjp.com>uggbootsforjp</a>, 装置 かなりうまく 広く に関して ストッキング販売 種類の異なるタイプの ファイル また、 データファイル さらに 製品。 彼らは可能性があります 上品、もっとたくさん に加えて絶妙 採用応用利用などと比べて http://www.uggbootsforjp.com 低価格 持って 保全 によって経由 愛犬 小屋 コンピュータドライブを書面で置く。 主、人々は に採用保全救う<a href=http://www.uggbootsforjp.com>アグ ブーツ 専門販売店</a>,
で保存フロッピー デバイス またアール 受け入れる これらの種類の リーズナブルな価格と 最高 小屋 ディスクがハードディスクを書面で置く <a href=http://www.uggbootsforjp.com>homepage</a>, ソース 依存、柔軟性 組み合わせて に加えて、有用性 一緒にと非常に手頃な経済販売価格 ニーズ仕様 含むとバイヤー したがって、 彼らがすることができますは採用のなさ使用適切 ストッキング データソース <a href=http://www.uggbootsforjp.com>アグブーツ</a>, と ために意図についてに考えるに関連する 消費者を得るために
11. 11. 2012 | 12:12

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy