Meteorologická služba
Světová meteorologická organizace sdružuje dnes 188 států, které mají Národní meteorologickou službu. V České republice (v Československu, v Rakousku-Uhersku) vytváří a vytvářela meteorologie významnou historickou stopu. Nebudu se dnes zabývat historií sahající před symbolický rok 1775 a před Jezuity v Klementinu.
Jaká je přítomnost a budoucnost meteorologie? Co vlastně meteorologická služba v Česku dělá? Všichni ví, že nějakým způsobem připravuje předpověď počasí. To však je jen ona pověstná špička ledovce.
Meteorologie je moderní obor, který „stojí a padá“ s kvalitou dat. V centru i české meteorologie jsou tedy data – výsledky pozorování a měření základních meteorologických prvků na přízemních a sondážních stanicích, výsledky měření meteorologických radarů a družic a moderně i ze sítě bleskových čidel. Za takto jednoduchým popisem jsou desítky meteorologů, stovky pozorovatelů, tisíce telekomunikačních spojení, milióny korun a miliardy bitů. Data v různých databázích musí někdo zkontrolovat, zpracovat a připravit vstupy pro další využití.
A teprve v této chvíli může přijít meteorolog, který analyzuje výstupy různých modelů, posoudí informace o aktuální situaci a ve spolupráci s dalšími kolegy připraví předpověď počasí na nejbližší hodiny a dny. Předpověď obecnou, regionální a různé předpovědi speciální. Jen malá část těchto předpovědí se prostřednictvím televizí, rádií a internetu stane předmětem veřejných debat v tramvajích, autobusech, školních třídách, u rodinných krbů a hospodských stolů. Na speciální předpovědi čekají hasiči, vojáci, energetici, silničáři, letečtí dispečeři, plynaři, zemědělci a omlouvám se všem dalším, kteří se ztratili někde mezi hlavou a klávesnicí.
Pokud vydržíme „plnit“ točící se disky dostatečným počtem bitů v plynoucím čase, tak jsme schopni se v meteorologii zabývat i klimatologií (prosím ctěné kolegy, aby mi zde nezačali přednášet o vzájemném vztahu meteorologie a klimatologie v systému věd). Klimatologie se zabývá dlouhodobým vývojem podnebí. Analyzuje trendy jeho vývoje a připravuje podklady pro projekce budoucího vývoje klimatu v regionálním a globálním měřítku.
To vše je hlavní část české meteorologie. K úplnosti ještě chybí nadstandardní vztahy s českou hydrologií, spolupráce se sledováním čistoty ovzduší, tvorba metodik, expertní a znalecká činnost pro národní i mezinárodní organizace (např. ECMWF, EUMETSAT, WMO, EU, UNESCO) a další.
Zmínil jsem se, že předpověď počasí je pouze špičkou ledovce v české meteorologii. Důležitý je ledovec jako celek – předpověď nemůže vniknout bez dat, data bez znalostí a techniky a pro správné umístění techniky potřebujeme klimatologickou analýzu. To je přítomnost.
A budoucnost? Ta je stejně jako přítomnost závislá na datech, jejich kvalitě a úplnosti. Je závislá na znalostech meteorologů a jejich schopnosti přijímat a zpracovávat nové podněty. Neměla by být závislá na úřednických rozhodnutích a politických náladách. Ve vyspělých zemích tomu tak není. Věřím, že i Česká republika je a nadále bude zemí vyspělou.
Jaká je přítomnost a budoucnost meteorologie? Co vlastně meteorologická služba v Česku dělá? Všichni ví, že nějakým způsobem připravuje předpověď počasí. To však je jen ona pověstná špička ledovce.
Meteorologie je moderní obor, který „stojí a padá“ s kvalitou dat. V centru i české meteorologie jsou tedy data – výsledky pozorování a měření základních meteorologických prvků na přízemních a sondážních stanicích, výsledky měření meteorologických radarů a družic a moderně i ze sítě bleskových čidel. Za takto jednoduchým popisem jsou desítky meteorologů, stovky pozorovatelů, tisíce telekomunikačních spojení, milióny korun a miliardy bitů. Data v různých databázích musí někdo zkontrolovat, zpracovat a připravit vstupy pro další využití.
A teprve v této chvíli může přijít meteorolog, který analyzuje výstupy různých modelů, posoudí informace o aktuální situaci a ve spolupráci s dalšími kolegy připraví předpověď počasí na nejbližší hodiny a dny. Předpověď obecnou, regionální a různé předpovědi speciální. Jen malá část těchto předpovědí se prostřednictvím televizí, rádií a internetu stane předmětem veřejných debat v tramvajích, autobusech, školních třídách, u rodinných krbů a hospodských stolů. Na speciální předpovědi čekají hasiči, vojáci, energetici, silničáři, letečtí dispečeři, plynaři, zemědělci a omlouvám se všem dalším, kteří se ztratili někde mezi hlavou a klávesnicí.
Pokud vydržíme „plnit“ točící se disky dostatečným počtem bitů v plynoucím čase, tak jsme schopni se v meteorologii zabývat i klimatologií (prosím ctěné kolegy, aby mi zde nezačali přednášet o vzájemném vztahu meteorologie a klimatologie v systému věd). Klimatologie se zabývá dlouhodobým vývojem podnebí. Analyzuje trendy jeho vývoje a připravuje podklady pro projekce budoucího vývoje klimatu v regionálním a globálním měřítku.
To vše je hlavní část české meteorologie. K úplnosti ještě chybí nadstandardní vztahy s českou hydrologií, spolupráce se sledováním čistoty ovzduší, tvorba metodik, expertní a znalecká činnost pro národní i mezinárodní organizace (např. ECMWF, EUMETSAT, WMO, EU, UNESCO) a další.
Zmínil jsem se, že předpověď počasí je pouze špičkou ledovce v české meteorologii. Důležitý je ledovec jako celek – předpověď nemůže vniknout bez dat, data bez znalostí a techniky a pro správné umístění techniky potřebujeme klimatologickou analýzu. To je přítomnost.
A budoucnost? Ta je stejně jako přítomnost závislá na datech, jejich kvalitě a úplnosti. Je závislá na znalostech meteorologů a jejich schopnosti přijímat a zpracovávat nové podněty. Neměla by být závislá na úřednických rozhodnutích a politických náladách. Ve vyspělých zemích tomu tak není. Věřím, že i Česká republika je a nadále bude zemí vyspělou.