Poručíme větru, dešti, sněhu, …
Docela mne zaujalo dnešní zpravodajství o převážení přírodního sněhu „odněkud někam“.
Pro mé zamyšlení není podstatné odkud a rovněž není podstatné kam. Zaujat jsem tímto praktickým využitím známého hesla „Poručíme větru, dešti“, které bývá někdy podsouváno nám, klimatologům. Jak se dá „větru, dešti“ poručit? Několik příkladů následuje:
Nenasněžilo nám na Pražském hradě? No problem. Dovezeme sníh ze Šumavy, tam jsme si ho pro jistotu vyrobili.
Roztál sníh v Liberci? No problem. Na Jizerce je sněhu dostatek.
To je realita. Ale je možné vidět i jiné možnosti využití (nebo snad zneužití?) síly člověka k dosažení rychlého vítězství nad přírodou.
Už třetí den prší v Beskydech a hrozí povodeň v Ostravě? No problem. Odvezeme vodu do Olomouce a pošleme Moravou do Kroměříže, tam neprší.
Zvyšuje se globální teplota? No problem. Vyrobíme mráz a pustíme ho do atmosféry.
Stoupá hladina oceánu? No problem. Vykopeme rovnoběžně s Mariánským příkopem na dně Tichého oceánu další příkop.
Máte problémy s chůzí do kopce? No problem. Využijeme vykopaný materiál ze dna Tichého oceánu a zarovnáme reliéf … (no, to už jsem asi přehnal :-)
Výše uvedeným jsem chtěl upozornit na „lehkost“ s jakou řešíme zdánlivě neřešitelné problémy a přitom nedokážeme vidět souvislosti. Dílem proto, že je vidět nechceme, dílem proto, že jsou naše znalosti pořád nedostatečné.
Před časem jsem byl na problematiku výroby umělého sněhu v lyžařských areálech tázán Hospodářskými novinami (17. prosince 2003). Mohu se docela dobře označit za vizionáře, i když varianta dovozu sněhu mi byla v té době zcela neznámá. Tehdy jsem odpověděl:
Radim Tolasz však jistotu investorů zpochybňuje. "Sníh vyrobí, ale co když za deset let nebude v zimě mrznout," ptá se.
Co říci závěrem? Snad jen opakovat zaklínadlo klimatologů z minulého roku. Zvykněme si na rozmary počasí. Není sníh? Nebudeme lyžovat. Nemrzne? Nevyrobíme ani umělý sníh. Je chladné léto? Pojedeme do termálů. Příliš horké léto? Dovolená na severu je přece taky pěkná. Za rok, za dva, bude sněhu dost a léto teplé. Proč ne. Odborně se tomu říká „adaptace“.
Pro mé zamyšlení není podstatné odkud a rovněž není podstatné kam. Zaujat jsem tímto praktickým využitím známého hesla „Poručíme větru, dešti“, které bývá někdy podsouváno nám, klimatologům. Jak se dá „větru, dešti“ poručit? Několik příkladů následuje:
Nenasněžilo nám na Pražském hradě? No problem. Dovezeme sníh ze Šumavy, tam jsme si ho pro jistotu vyrobili.
Roztál sníh v Liberci? No problem. Na Jizerce je sněhu dostatek.
To je realita. Ale je možné vidět i jiné možnosti využití (nebo snad zneužití?) síly člověka k dosažení rychlého vítězství nad přírodou.
Už třetí den prší v Beskydech a hrozí povodeň v Ostravě? No problem. Odvezeme vodu do Olomouce a pošleme Moravou do Kroměříže, tam neprší.
Zvyšuje se globální teplota? No problem. Vyrobíme mráz a pustíme ho do atmosféry.
Stoupá hladina oceánu? No problem. Vykopeme rovnoběžně s Mariánským příkopem na dně Tichého oceánu další příkop.
Máte problémy s chůzí do kopce? No problem. Využijeme vykopaný materiál ze dna Tichého oceánu a zarovnáme reliéf … (no, to už jsem asi přehnal :-)
Výše uvedeným jsem chtěl upozornit na „lehkost“ s jakou řešíme zdánlivě neřešitelné problémy a přitom nedokážeme vidět souvislosti. Dílem proto, že je vidět nechceme, dílem proto, že jsou naše znalosti pořád nedostatečné.
Před časem jsem byl na problematiku výroby umělého sněhu v lyžařských areálech tázán Hospodářskými novinami (17. prosince 2003). Mohu se docela dobře označit za vizionáře, i když varianta dovozu sněhu mi byla v té době zcela neznámá. Tehdy jsem odpověděl:
Radim Tolasz však jistotu investorů zpochybňuje. "Sníh vyrobí, ale co když za deset let nebude v zimě mrznout," ptá se.
Co říci závěrem? Snad jen opakovat zaklínadlo klimatologů z minulého roku. Zvykněme si na rozmary počasí. Není sníh? Nebudeme lyžovat. Nemrzne? Nevyrobíme ani umělý sníh. Je chladné léto? Pojedeme do termálů. Příliš horké léto? Dovolená na severu je přece taky pěkná. Za rok, za dva, bude sněhu dost a léto teplé. Proč ne. Odborně se tomu říká „adaptace“.