Měsíční předpověď počasí – jak jí rozumět?
Český hydrometeorologický ústav vydává každých deset dní aktualizovanou předpověď počasí na tři dekády dopředu. Předpověď vydaná 10. 4. obsahovala tedy informace o předpokládaném průběhu počasí v dekádách 11. 4. – 20. 4, 21. 4. – 30. 4. a 1. 5. – 10. 5. Tato předpověď se stala zajímavou konstatováním pisatele na Neviditelném psovi , který napsal:
Pro období od 21. do 30. dubna se v ní předpovídá „Odpolední teploty by měly být mezi 14 a 20 stupni Celsia, ale při slunečném počasí i vyšší, zejména uprostřed období.“ Nebyl prostředek období mezi 21. a 30. dubnem náhodou zrovna uplynulý pátek?
Pojďme si úspěšnost této předpovědi počasí na desátý až dvacátý den trošku analyzovat. Teplotní interval 14 až 20 °C pro odpolední teploty by se mohl na první pohled zdát příliš „volný“ a pro předpovídání jednoduchý. Podívejme se na tento obrázek:
Vidíme interval odpoledních teplot v jednotlivých dnech od 21. do 28. dubna 2008 v České republice (od Aše až po Jablunkov :-) podle měření na cca 80 klimatologických stanicích v nadmořské výšce do 600 m n.m. Zároveň je červenou a modrou přerušovanou čárou ohraničen předpovídaný teplotní interval. Je vidět, že v některých dnech se odpolední teploty pohybují v intervalu širším než 10°C (22. a 25.4.) a těžko se lze tedy intervalem 6°C do tohoto skutečného rozptylu vtěsnat.
A lze k dekádní předpovědi přistupovat tak, jak to udělal pisatel na Neviditelném psovi? Ano lze. Proč ne. Ale neodpovídá to účelu a obsahu této předpovědi. Pořád je třeba se na dekádní období dívat jako na celek, na vícedenní období jehož dělení na počátek (první tři dny), střed (prostřední čtyři dny) a závěr (poslední tři dny) je třeba chápat jako vícedenní. Za střed období bych měl tedy považovat v tomto případě 24. – 27. 4. a nikoliv jeden jediný den. V takto definovaném středu předpovídaného období se již teplota nad 20°C přehoupla. V této stručné analýze se vůbec nezabývám procentuálním zastoupením území s danou teplotou, ale přesto si myslím, že s předstihem více než 15 dní předpovědět vzestup teplot nad 20°C je docela dobrý výkon.
Na začátku jsem psal, že je předpověď vydávána každých deset dní. Je zajímavé se podívat na předpověď vydanou 20.4. a na stejnou dekádu od 21. do 30. 4.:
Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C, od poloviny dekády 14 až 20 °C.
A závěrem to nejdůležitější. Je vůbec vhodné vydávat dlouhodobé předpovědi počasí? Je kombinace výstupů globálních předpovědních modelů a klimatologické databáze vhodnou kombinací? Jistě mohou být různé názory. Jistě se může najít někdo, kdo si na základě měsíční předpovědi naplánuje shlédnutí vzácných klenotů na Pražském hradě a potom se diví, že není tak teplo jak si přečetl. Jistě lze odmítnout různá tištěná média, která chtějí tuto předpověď svým čtenářům zprostředkovat. Lze dokonce produkci této předpovědi úplně zrušit a veřejnost by pravděpodobně o tento produkt nebyla ochuzena (existuje v ČR agentura, která měsíční předpověď také připravuje a téměř 100% se shoduje s předpovědí ČHMÚ).
Pro odborníky je dlouhodobá předpověď počasí velkou výzvou. Spolehlivá předpověď teplotního intervalu na 30 a více dní by byla více než vhodná pro logistiku zdrojů v zásobování energiemi, nápoji, zmrzlinou, ...
Pro období od 21. do 30. dubna se v ní předpovídá „Odpolední teploty by měly být mezi 14 a 20 stupni Celsia, ale při slunečném počasí i vyšší, zejména uprostřed období.“ Nebyl prostředek období mezi 21. a 30. dubnem náhodou zrovna uplynulý pátek?
Pojďme si úspěšnost této předpovědi počasí na desátý až dvacátý den trošku analyzovat. Teplotní interval 14 až 20 °C pro odpolední teploty by se mohl na první pohled zdát příliš „volný“ a pro předpovídání jednoduchý. Podívejme se na tento obrázek:
null
Vidíme interval odpoledních teplot v jednotlivých dnech od 21. do 28. dubna 2008 v České republice (od Aše až po Jablunkov :-) podle měření na cca 80 klimatologických stanicích v nadmořské výšce do 600 m n.m. Zároveň je červenou a modrou přerušovanou čárou ohraničen předpovídaný teplotní interval. Je vidět, že v některých dnech se odpolední teploty pohybují v intervalu širším než 10°C (22. a 25.4.) a těžko se lze tedy intervalem 6°C do tohoto skutečného rozptylu vtěsnat.
A lze k dekádní předpovědi přistupovat tak, jak to udělal pisatel na Neviditelném psovi? Ano lze. Proč ne. Ale neodpovídá to účelu a obsahu této předpovědi. Pořád je třeba se na dekádní období dívat jako na celek, na vícedenní období jehož dělení na počátek (první tři dny), střed (prostřední čtyři dny) a závěr (poslední tři dny) je třeba chápat jako vícedenní. Za střed období bych měl tedy považovat v tomto případě 24. – 27. 4. a nikoliv jeden jediný den. V takto definovaném středu předpovídaného období se již teplota nad 20°C přehoupla. V této stručné analýze se vůbec nezabývám procentuálním zastoupením území s danou teplotou, ale přesto si myslím, že s předstihem více než 15 dní předpovědět vzestup teplot nad 20°C je docela dobrý výkon.
Na začátku jsem psal, že je předpověď vydávána každých deset dní. Je zajímavé se podívat na předpověď vydanou 20.4. a na stejnou dekádu od 21. do 30. 4.:
Nejvyšší denní teploty 10 až 15 °C, od poloviny dekády 14 až 20 °C.
A závěrem to nejdůležitější. Je vůbec vhodné vydávat dlouhodobé předpovědi počasí? Je kombinace výstupů globálních předpovědních modelů a klimatologické databáze vhodnou kombinací? Jistě mohou být různé názory. Jistě se může najít někdo, kdo si na základě měsíční předpovědi naplánuje shlédnutí vzácných klenotů na Pražském hradě a potom se diví, že není tak teplo jak si přečetl. Jistě lze odmítnout různá tištěná média, která chtějí tuto předpověď svým čtenářům zprostředkovat. Lze dokonce produkci této předpovědi úplně zrušit a veřejnost by pravděpodobně o tento produkt nebyla ochuzena (existuje v ČR agentura, která měsíční předpověď také připravuje a téměř 100% se shoduje s předpovědí ČHMÚ).
Pro odborníky je dlouhodobá předpověď počasí velkou výzvou. Spolehlivá předpověď teplotního intervalu na 30 a více dní by byla více než vhodná pro logistiku zdrojů v zásobování energiemi, nápoji, zmrzlinou, ...