V úterý jsem zde uvedl probíhající 3. Světovou klimatologickou konferenci WCC-3, jako příležitost pro politiky. Mýlil jsem se. Odborná část konference v úterý a ve středu byla příležitostí pro všechny. Konference nepodlehla módní mediální hře – „za vším hledej klimatickou změnu“, ale předložila zde výsledky práce klimatologů z různých částí světa a z různých částí klimatologie. Níže uvádím výběr témat, která zde byla projednávána v sekcích, a která mě zajímala (témata pro mě osobně nezajímavá v seznamu uvedena nejsou; případní zájemci naleznou podrobnosti na www.wmo.int/wcc3). Jazykovým specialistům specializovaným na český jazyk se omlouvám, ale necítím potřebu seznam překládat.

Neměl jsem možnost se bohužel zúčastnit všech sekcí, ale co jsem slyšel, bylo vždy určeno nikoliv klimatologům, ale odborníkům v jiných oborech, politikům, diplomatům a dalším přítomným. Obyčejní klimatologové (včetně mě) dělali svou vědu v podvečerních hodinách u posterů.

Kdo chtěl slyšet, mohl se přesvědčit o celé šíři klimatologie od pozorování, přes základní zpracování a archivaci dat až po speciální produkty pro jednotlivé sektory, modelování, nejistoty a problémy. Je příznačné, že závěry jednotlivých sekcí kladou důraz na kvalitu základních dat, zvláště v dobách ekonomické krize.

Čtvrtek a pátek už konference sklouzla do tzv. High Level Segmentu. To znamená, že zástupci zemí a mezinárodních institucí zde přečtou prohlášení na téma nějak související s klimatem (většinou s klimatickou změnou). Prohlášení připravované a schvalované i několik týdnů předem na vysokých místech v jednotlivých zemích. Taková je politika, taková je daň za blížící se konferenci v Kodani.

I přesto je zajímavé sledovat prezidenty, premiéry, ministry a jejich nejbližší spolupracovníky, jak podporují připravenou šestibodovou deklaraci, která stručně řečeno podporuje další rozvoj klimatologie a pověřuje Světovou meteorologickou organizaci (jejímž členem je i Česká republika) rozpracovat tzv. Global Framework for Climate Services (Systém pro klimatické služby). Česká republika je zde zastoupena prvním náměstkem ministra pro životní prostředí Janem Dusíkem. Rád podotýkám, že se jeho vystoupení řadí k těm srozumitelnějším, „neokecávacím“ a přiměřeně dlouhým, což o většině podotknout nelze.

Bohužel je vidět, že příležitost se něco z klimatologie přiučit využil jen málokdo. A bylo se čemu přiučit:

Advancing climate prediction
Economic and social benefits of climate informations
Climate and human health
Climate and suistanable energy
Seasonal-to-interannual climate variability
From observation to predictions
Climate and water
Climate, transportation and tourism
Climate observations
Climate adaptation and Copenhagen
Climate science
Climate extremes, warning systems and disasters risk
Climate and biodiversity
Decadal climate variability
Climate and food security
Climate of oceans and coasts
Regional climate informations for risk management
Climate services