V posledních dnech nás opět z médií zasypává sněhová kalamita. Každý asi máme svou představu o sněhové kalamitě a pro mě to jistě není dnešní sněžení. První sněhovou kalamitu si pamatuji z ledna roku 1979 a jsou to vzpomínky většinou příjemné.

Drastický silvestrovsko-novoroční pokles teplot v celém tehdejším Československu si jistě pamatují mnozí z nás. Silvestr jsme začínali slavit ve svetrech při venkovní teplotě +5 až +10 °C a Ti nejvytrvalejší se rozcházeli ráno v mrazech až -20°C, bohužel rovněž ve svetrech. V následujících dnech se k mrazům přidalo sněžení a měli jsme zaděláno na tzv. uhelné prázdniny (stát nebyl schopen zajistit dodávky energií a tak zavřel školy). Strávil jsem příjemný leden v Moravskoslezských Beskydech, většinou na lyžích. Tehdy jsem se asi poprvé potkal v médiích s hodnocením dané situace slůvkem „kalamita“.

Zkušenost z této zimy 1978-1979 pravděpodobně vyústila v natočení filmu Kalamita (Věra Chytilová, 1981). A slůvko kalamita se stalo u nás běžným označením pro „jakékoliv“ problémy se sněžením a sněhovou pokrývkou.

Kalamitu jsme měli v zimě 2005-2006. Pamatujete? Propadávaly se střechy, Jarek Nohavica zpíval o zamrzlých CD-R v Pendolinu „kdesi u Polomi“ a zima končila nepříjemnou zimní povodní. V tuto kalamitní zimu jsem poprvé viděl v Ostravě auta se sněhovými řetězy (30. prosince 2005 nasněžilo na východě Česka 30 cm nového sněhu za necelých 12 hodin).

V polovině října minulého roku jsme na některých místech republiky, zvláště v podhůřích pohraničních hor, hovořili opět o sněhové kalamitě. Těžký, mokrý sníh lámal stromy, ničil elektrická vedení a způsoboval problémy na silnicích. Postižena byla pouze malá část území, ale mediální kalamita byla dokonalá.

Dokonce i minulý týden se sněžení dalo označit jako kalamitní. Od pátku do neděle nasněžilo až 50 cm nového sněhu. Páteční situace na silnicích nebyla zrovna ideální, ale jelo se. V sobotu jsem pro jistotu odhazoval sníh ze střechy – ne že by ho bylo tolik, ale předpovídali jsme déšť při teplotách kolem 0 °C a sníh na rovných střechách postupně těžknul.

A tento víkend? Předpovídáno 10 cm nového sněhu. V některých oblastech ve spojení se silným větrem závěje, sněhové jazyky. Kalamita? Už při deseti centimetrech sněhu? Co bude příště? Extrémně nebezpečný sněhový poprašek? Ano, uznávám, že pro některé profese je každý centimetr sněhu problémem a prací navíc. Několikrát jsem viděl, co dokáže vytvořit vítr ze sypkého sněhu z okolních polí na silnicích. Viděl jsem silnice zafoukané sněhem do několikametrové výšky.

Proč považujeme sněžení v lednu za kalamitu? Proč si myslíme, že „někdo“ je schopen udržet silnice, železnice, chodníky a letiště sjízdné stejně jako v létě? Proč neumíme zpomalit, pořádně se obout a normálně pokračovat v běžných činnostech?

Zamýšlejme se nad podobnými otázkami vždy, když čteme a slyšíme o sněhové kalamitě. Sníh v lednu nám může zkomplikovat život, ale neměli bychom to považovat za něco nepatřičného. Měli bychom se přizpůsobit. Sněhu v lednu, větru v březnu, povodním v červnu, suchu v srpnu a mrazu v prosinci.