Nový NEC v ČHMÚ
V pátek jsme vydali tiskovou zprávu s informací, že uvádíme do provozu nový superpočítač (první ze dvou objednaných nodů superpočítače). Příští týden pořádá ČHMÚ společně s dodavateli tiskovou konferenci. Někteří novináři jsou správně netrpěliví a na základě zaslané pozvánky přicházejí na dané téma udělat rozhovory. Publicita není pro naši práci úplně nezbytná, ale je dobrá. Koneckonců – nejlepší reklamu máme, když nám nevyjde předpověď :-).
Při čtení zmíněných rozhovorů si často říkám, že jsem to měl říct jinak, podrobněji, lépe, … Někdy nejsem spokojen s titulkem, někdy s doprovodným textem redaktorů. Dnes jsem si po přečtení článků na téma NEC v ČHMÚ (MfDnes, Lidové noviny) řekl: Dopadlo to celkem dobře, uvidíme příští týden po tiskovce. Problematické je srovnání superpočítače se stovkou domácích PC. Nevím, které charakteristiky redaktoři srovnávali, ale srovnávali nesrovnatelné. Přesto jsem se přemohl a přečetl si i diskuse pod články. A považuji za vhodné podat zde některé rozšiřující a doplňující informace:
1. Je logické, že zrovna srovnání s PC vzbudilo dost velký rozruch. Osobně si myslím, že 1000 PC by bylo stejně nevhodné číslo, ale asi logičtější. Každopádně je třeba si uvědomit, že vektorový stroj vyladěný pro meteorologické modely nelze nahradit žádným počtem PC. Jeden z mých starších kolegů vzpomínával, jak pouštěli v Komořanech první meteorologický model: „V pondělí jsme model nakrmili nedělními daty a ve středu jsme dostali předpověď na úterý“. Do tohoto stavu bychom se neradi vraceli.
2. V článku jsem uvedl, že je nákup za cca 70 mil. financován z evropských fondů (OPŽP) a daňový poplatník může být tedy v klidu. Ano, mají pravdu všichni, kdo namítají, že i tyto peníze jsou z našich daní. Ale financujeme-li projekty z EU fondů, tak vracíme finance českého poplatníka do Česka. A to je jistě dobře. V případě superpočítače pro ČHMÚ to platí dvojnásob. Česká meteorologická služba bez něj být nemůže (viz bod 3), a pokud se podařilo najít jiné než rozpočtové finance, tak ty rozpočtové jsme státu ušetřili. Bohužel není ČHMÚ schopen kupovat superpočítač přímo ze svého rozpočtu, což by bylo úplně nejsprávnější.
3. V diskusích zaznívala i možnost počítat model jinde, například v Británii, kde mají rozsáhlý cluster podobných NECů. Možná je zajímavé připomenout, že od roku 1998 do 2002 jsme v ČHMÚ počítali na NEC SX-4 model Aladin pro tzv. LACE (v té době Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko). Jeden HW, jeden model, společně sdílené náklady. Kolegové zjistili, že je nutné mít svůj model, svůj hardware a svůj vliv na parametry modelu podle svých potřeb. Taková je dnes situace v regionálním meteorologickém modelování (globální modely jsou pouštěny jenom v několika centrech). Zkrátka a dobře si dnes neumíme představit, že bychom se s ALADINEM přilepili někde mimo ČHMÚ.
4. Málo technických údajů ve zmíněných článcích byla jednou z výtek. No, nevím. Ale poskytuji-li rozhovor do deníku, tak se přílišné odbornosti a odborným termínům snažím vyhnout. Základní technická data jsme dali do tiskové zprávy. Citace se v médiích neobjevily – asi se na tyto podrobnosti dívají redaktoři stejně jako já. Při rozesílání tiskové zprávy jsme udělali drobnou chybu – nedali jsme ji na vlastní portal.chmi.cz (napravíme). Zde cituji: „Hlavní součástí první fáze dodávky systému je v dnešní době nejvýkonnější vektorový superpočítač NEC SX-9 se špičkovým výkonem 1,6 teraflops a jedním terabytem operační paměti, doplněný o dva podpůrné servery NEC Express 5800R140a-4 4-socket Enterprise Server a o globální diskové pole NEC gStorageFS s kapacitou přesahující 100 terabytů. Po dokončení migrace meteorologických aplikací na nový systém budou jeho početní výkon a operační paměť zdvojnásobeny.
5. V rozhovoru se mnou je uvedeno, že jsem klimatolog. Někteří to dnes považují za nadávku. Já jsem na to hrdý.
6. Diskutéři správně připomínají, že HW je jen jedna věc. Systémový SW vyladěný pro meteo model je samozřejmě součástí dodávky. Aplikaci (meteorologický model ALADIN) máme připravený. Jeho postupné spouštění nebude jednoduché. Bohužel nemůžeme na týden zastavit výpočty a provést migraci ze starého na nový stroj. Musíme vše dělat za provozu. Držte nám palce.
7. Pokud v diskusích někdo (zpravidla anonymně) zpochybňuje samotnou nutnost počítat předpověď, tak mohu dotyčné ještě více zneklidnit. Výpočet meteorologického modelu je jen drobná součást systému předpovědní služby ČHMÚ. Satelitní data (EUMETSAT), srážkové radary (Brdy a Skalky), sondáž (Praha a Prostějov), meteorologické stanice (35, z toho 5 na letištích, viz níže), klimatologické stanice (150), srážkoměrné stanice (700) a cca 70 meteorologů s průměrným platem (to jako reakce na jednoho z diskutujících – stovky vědců s obrovskými platy). K tomu klimatologové, pozorovatelé, technici, ajťáci, semtam ekonom a jeden náměstek. To je česká meteorologická služba.
8. Zcela mimo téma byli diskutující, kteří spojovali superpočítač pro meteorologický model s klimatickou změnou. Ano, v mezičasech mimo operativní výpočty pouštíme model v klimatickém modu. Výsledky jsou více než dobré a v zahraničí žádané. Meteorologická operativa je však prioritou. V této souvislosti se objevily poznámky o stanicích na letištích. Nějaký neznalec před časem vypustil informaci, že stanice na letištích převládají v datech používaných v klimatických centrech, protože jsou pro globální oteplování vhodné (letadla oteplují teploměry). Cha, cha, cha. Jistě, po aféře climategate nemohu vyloučit, že někdo vyřazuje ze zpracování stanice, které se „nehodí“. To opravdu vyloučit nemůžu. Ale proč začínají převládat letiště? To se dá vysvětlit docela jednoduše, ale nechám si to napříště.
Anonymní diskutéři zpravidla překvapují slovníkem a různými nápady. Někdy je to čtení příjemné, někdy ne. Neanonymní kritiku beru a vítám, anonymy přehlížím hodně z vysoka.
http://zpravy.idnes.cz/klimatolog-tolasz-superpocitac-zachrani-zivoty-i-majetek-za-stovky-milionu-1st-/vedatech.asp?c=A100123_085141_vedatech_ban
http://technet.idnes.cz/zvrat-v-predvidani-pocasi-superpocitac-bude-varovat-cesko-pred-povodnemi-1r5-/tec_technika.asp?c=A100122_132235_tec_technika_vse
http://www.lidovky.cz/superpocitac-driv-uvidi-zaplavy-do8-/ln_noviny.asp?c=A100123_000025_ln_noviny_sko&klic=235096&mes=100123_0
Při čtení zmíněných rozhovorů si často říkám, že jsem to měl říct jinak, podrobněji, lépe, … Někdy nejsem spokojen s titulkem, někdy s doprovodným textem redaktorů. Dnes jsem si po přečtení článků na téma NEC v ČHMÚ (MfDnes, Lidové noviny) řekl: Dopadlo to celkem dobře, uvidíme příští týden po tiskovce. Problematické je srovnání superpočítače se stovkou domácích PC. Nevím, které charakteristiky redaktoři srovnávali, ale srovnávali nesrovnatelné. Přesto jsem se přemohl a přečetl si i diskuse pod články. A považuji za vhodné podat zde některé rozšiřující a doplňující informace:
1. Je logické, že zrovna srovnání s PC vzbudilo dost velký rozruch. Osobně si myslím, že 1000 PC by bylo stejně nevhodné číslo, ale asi logičtější. Každopádně je třeba si uvědomit, že vektorový stroj vyladěný pro meteorologické modely nelze nahradit žádným počtem PC. Jeden z mých starších kolegů vzpomínával, jak pouštěli v Komořanech první meteorologický model: „V pondělí jsme model nakrmili nedělními daty a ve středu jsme dostali předpověď na úterý“. Do tohoto stavu bychom se neradi vraceli.
2. V článku jsem uvedl, že je nákup za cca 70 mil. financován z evropských fondů (OPŽP) a daňový poplatník může být tedy v klidu. Ano, mají pravdu všichni, kdo namítají, že i tyto peníze jsou z našich daní. Ale financujeme-li projekty z EU fondů, tak vracíme finance českého poplatníka do Česka. A to je jistě dobře. V případě superpočítače pro ČHMÚ to platí dvojnásob. Česká meteorologická služba bez něj být nemůže (viz bod 3), a pokud se podařilo najít jiné než rozpočtové finance, tak ty rozpočtové jsme státu ušetřili. Bohužel není ČHMÚ schopen kupovat superpočítač přímo ze svého rozpočtu, což by bylo úplně nejsprávnější.
3. V diskusích zaznívala i možnost počítat model jinde, například v Británii, kde mají rozsáhlý cluster podobných NECů. Možná je zajímavé připomenout, že od roku 1998 do 2002 jsme v ČHMÚ počítali na NEC SX-4 model Aladin pro tzv. LACE (v té době Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko). Jeden HW, jeden model, společně sdílené náklady. Kolegové zjistili, že je nutné mít svůj model, svůj hardware a svůj vliv na parametry modelu podle svých potřeb. Taková je dnes situace v regionálním meteorologickém modelování (globální modely jsou pouštěny jenom v několika centrech). Zkrátka a dobře si dnes neumíme představit, že bychom se s ALADINEM přilepili někde mimo ČHMÚ.
4. Málo technických údajů ve zmíněných článcích byla jednou z výtek. No, nevím. Ale poskytuji-li rozhovor do deníku, tak se přílišné odbornosti a odborným termínům snažím vyhnout. Základní technická data jsme dali do tiskové zprávy. Citace se v médiích neobjevily – asi se na tyto podrobnosti dívají redaktoři stejně jako já. Při rozesílání tiskové zprávy jsme udělali drobnou chybu – nedali jsme ji na vlastní portal.chmi.cz (napravíme). Zde cituji: „Hlavní součástí první fáze dodávky systému je v dnešní době nejvýkonnější vektorový superpočítač NEC SX-9 se špičkovým výkonem 1,6 teraflops a jedním terabytem operační paměti, doplněný o dva podpůrné servery NEC Express 5800R140a-4 4-socket Enterprise Server a o globální diskové pole NEC gStorageFS s kapacitou přesahující 100 terabytů. Po dokončení migrace meteorologických aplikací na nový systém budou jeho početní výkon a operační paměť zdvojnásobeny.
5. V rozhovoru se mnou je uvedeno, že jsem klimatolog. Někteří to dnes považují za nadávku. Já jsem na to hrdý.
6. Diskutéři správně připomínají, že HW je jen jedna věc. Systémový SW vyladěný pro meteo model je samozřejmě součástí dodávky. Aplikaci (meteorologický model ALADIN) máme připravený. Jeho postupné spouštění nebude jednoduché. Bohužel nemůžeme na týden zastavit výpočty a provést migraci ze starého na nový stroj. Musíme vše dělat za provozu. Držte nám palce.
7. Pokud v diskusích někdo (zpravidla anonymně) zpochybňuje samotnou nutnost počítat předpověď, tak mohu dotyčné ještě více zneklidnit. Výpočet meteorologického modelu je jen drobná součást systému předpovědní služby ČHMÚ. Satelitní data (EUMETSAT), srážkové radary (Brdy a Skalky), sondáž (Praha a Prostějov), meteorologické stanice (35, z toho 5 na letištích, viz níže), klimatologické stanice (150), srážkoměrné stanice (700) a cca 70 meteorologů s průměrným platem (to jako reakce na jednoho z diskutujících – stovky vědců s obrovskými platy). K tomu klimatologové, pozorovatelé, technici, ajťáci, semtam ekonom a jeden náměstek. To je česká meteorologická služba.
8. Zcela mimo téma byli diskutující, kteří spojovali superpočítač pro meteorologický model s klimatickou změnou. Ano, v mezičasech mimo operativní výpočty pouštíme model v klimatickém modu. Výsledky jsou více než dobré a v zahraničí žádané. Meteorologická operativa je však prioritou. V této souvislosti se objevily poznámky o stanicích na letištích. Nějaký neznalec před časem vypustil informaci, že stanice na letištích převládají v datech používaných v klimatických centrech, protože jsou pro globální oteplování vhodné (letadla oteplují teploměry). Cha, cha, cha. Jistě, po aféře climategate nemohu vyloučit, že někdo vyřazuje ze zpracování stanice, které se „nehodí“. To opravdu vyloučit nemůžu. Ale proč začínají převládat letiště? To se dá vysvětlit docela jednoduše, ale nechám si to napříště.
Anonymní diskutéři zpravidla překvapují slovníkem a různými nápady. Někdy je to čtení příjemné, někdy ne. Neanonymní kritiku beru a vítám, anonymy přehlížím hodně z vysoka.
http://zpravy.idnes.cz/klimatolog-tolasz-superpocitac-zachrani-zivoty-i-majetek-za-stovky-milionu-1st-/vedatech.asp?c=A100123_085141_vedatech_ban
http://technet.idnes.cz/zvrat-v-predvidani-pocasi-superpocitac-bude-varovat-cesko-pred-povodnemi-1r5-/tec_technika.asp?c=A100122_132235_tec_technika_vse
http://www.lidovky.cz/superpocitac-driv-uvidi-zaplavy-do8-/ln_noviny.asp?c=A100123_000025_ln_noviny_sko&klic=235096&mes=100123_0