Jak v CRU nefalšovali data z ČHMÚ
Emailová aféra z listopadu loňského roku (Kradené maily proti klimatické změně) spustila řadu událostí. Například se dle vzoru watergate vytvořil climategate. Pěkné a zřejmě i výstižné. Po aféře watergate rezignoval Nixon a ještě mnoho let poté se spekulovalo, co bylo a co nebylo v této aféře etické a co by bylo, kdyby nebylo … Po aféře climategate dočasně rezignoval šéf CRU – Climate Research Unit University of East England v Norwich. A asi ještě dlouho se bude spekulovat, zda čtení cizích mailů je nebo není etické. I pan ministr Kocáb, se nad touto etikou nedávno zamýšlel.
Za podstatnější však považuji diskusi směřující ke zveřejnění vstupních dat, která byla v CRU (a nejen tam) použita. V tom jsou různá klimatická centra „nevinně“. Není totiž předmětem jejich činnosti pozorovat a měřit. Nemají vlastní data, která by analyzovali. Získávají data od meteorologických služeb a jsou vázáni dohodami, že mají data pouze k vlastnímu výzkumu.
Za podstatnější však považuji diskusi směřující ke zveřejnění vstupních dat, která byla v CRU (a nejen tam) použita. V tom jsou různá klimatická centra „nevinně“. Není totiž předmětem jejich činnosti pozorovat a měřit. Nemají vlastní data, která by analyzovali. Získávají data od meteorologických služeb a jsou vázáni dohodami, že mají data pouze k vlastnímu výzkumu.
Po aféře tedy CRU oslovila meteorologické služby se zdvořilým dotazem – můžeme zveřejnit data? I ČHMÚ dostal tento dopis. Na podobný dopis bych za podobných okolností odpověděl obratem – ano zveřejněte. Je to jediný způsob jak ukázat, že nefalšujeme data. V žádosti však jsou informace, které mě zaujaly, a zachoval jsem se jinak. Protože je diskuse kolem klimatické změny někdy docela vyhrocená, tak se na chvíli zklidněte, zavřete oči a poslouchejte:
1. Matně jsem si vzpomínal, že jsme někdy začátkem 90. let posílali do Velké Británie data pro „nějaký“ výzkum. Jak vyplývá z dalšího, bylo to v roce 1995.
2. Žádost o zveřejnění se týkala stanic Cheb, Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov do roku 2008. Je tedy pravděpodobné, že data za období 1995 – 2008 získávali v CRU z operativní mezinárodní výměny dat. Což je u těchto center dost běžný postup.
3. V žádosti bylo zmíněno, že naše data byla kontrolována a homogenizována a je tedy pravděpodobné, že se od našich originálních dat mohou lišit. I to je běžný postup. Operativní data se kontrolují a časové řady homogenizují. Není to úplně jednoduché, při analýzách to je dokonce nezbytné a falšováním dat to nazve jen úplný ignorant.
4. Ale já přece nemůžu jménem ČHMÚ povolit zveřejnění dat, o kterých nic nevím. Požádal jsem tedy dr.Metelku o spolupráci a do CRU napsal, že se zveřejněním dat nebudeme dělat žádné problémy, ale chceme je nejprve vidět. Původní žádost přišla papírovou poštou, teď jsme přešli na mailovou komunikaci, takže pokud z CRU opět uniknou nějaké maily, může mezi nimi být i ten můj.
5. Kolegové z CRU odpověděli obratem a data poslali. Na první pohled byl problém v řadě z Prahy-Ruzyně, která začínala v roce 1771. Rozhodli jsme se tedy analyzovat čtyři řady CRU a pět řad ČHMÚ – přidali jsme do analýzy i Prahu-Klementinum, která se v nějaké podobě evidentně v řadách CRU objevila.
6. Analýzy jsme s dr.Metelkou postupně konzultovali a dobrali se k docela zajímavým výsledkům. Dohodli jsme se, že se podrobné výsledky pokusíme publikovat (věřím, že o takový rozbor bude docela zájem). Proces publikace bude nějakou dobu trvat, tak jsme se zároveň dohodli, že ty nejdůležitější výsledky dáme na Aktuálně (a tedy zde) a na Neviditelného psa.
7. Několik rozdílů v řadách před rokem 1995 jde pravděpodobně na vrub přepisu dat, po roce 1994 je rozdílů více, ale jsou menší. Klementinum je za období 1771-1950 přepočteno podle Ruzyně, včetně ročního chodu.
8. Analýza ukazuje, že odchylky mezi řadami CRU a ČHMÚ jsou náhodné a nelze v nich hledat žádný záměr ovlivnění trendů. Dokonce platí, že naše originální řady mají lineární trend 0,33°C/10let, řady CRU „pouze“ 0,28°C/10 let. Rozdíly tedy snižují lineární trend v řadách CRU.
9. Žádné umělé oteplování tedy do našich řad v CRU nepřidávali. A tedy nefalšovali naše data. Průběh měsíčních hodnot je pod tímto blogem uveden pro všechny čtyři lokality. Až se podaří analýzu publikovat, dám kompletní text zde na blogu k dispozici celý.
10. A má-li někdo pocit, že v těch řadách by nějaké falšování našel, může se o to pokusit. Data jsou k dispozici na portal.chmi.cz (Informace pro Vás>> Historická data>> Počasí>> ČHMÚ data v databázi CRU). (ZDE)
11. Samozřejmě poskytneme kompletní naše data do CRU. Povolíme CRU zveřejnění dat, která použili pro své výpočty a pokud to bude možné, tak je požádáme o zveřejnění s vysvětlením, ze kterého bude patrné, že po roce 1994 se jedná o operativní data a že stanice Praha-Ruzyně byla před rokem 1951 doplněna z dat stanice Praha-Klementinum.
12. A závěrem nabídnu CRU poskytování standardních dat vždy po skončení kalendářního roku tak, aby pracovali pouze se standardními daty. Pokud by o to požádali sami, vyhověli bychom jim stejně, jako jsme jim vyhověli v roce 1995.
13. Rád bych všechna naše data viděl veřejně dostupná. Bohužel se pohybujeme v ekonomickém prostoru, který nám takové chování neumožňuje. Třeba se to jednou změní.
Obrázky jsou ZDE
Za podstatnější však považuji diskusi směřující ke zveřejnění vstupních dat, která byla v CRU (a nejen tam) použita. V tom jsou různá klimatická centra „nevinně“. Není totiž předmětem jejich činnosti pozorovat a měřit. Nemají vlastní data, která by analyzovali. Získávají data od meteorologických služeb a jsou vázáni dohodami, že mají data pouze k vlastnímu výzkumu.
Za podstatnější však považuji diskusi směřující ke zveřejnění vstupních dat, která byla v CRU (a nejen tam) použita. V tom jsou různá klimatická centra „nevinně“. Není totiž předmětem jejich činnosti pozorovat a měřit. Nemají vlastní data, která by analyzovali. Získávají data od meteorologických služeb a jsou vázáni dohodami, že mají data pouze k vlastnímu výzkumu.
Po aféře tedy CRU oslovila meteorologické služby se zdvořilým dotazem – můžeme zveřejnit data? I ČHMÚ dostal tento dopis. Na podobný dopis bych za podobných okolností odpověděl obratem – ano zveřejněte. Je to jediný způsob jak ukázat, že nefalšujeme data. V žádosti však jsou informace, které mě zaujaly, a zachoval jsem se jinak. Protože je diskuse kolem klimatické změny někdy docela vyhrocená, tak se na chvíli zklidněte, zavřete oči a poslouchejte:
1. Matně jsem si vzpomínal, že jsme někdy začátkem 90. let posílali do Velké Británie data pro „nějaký“ výzkum. Jak vyplývá z dalšího, bylo to v roce 1995.
2. Žádost o zveřejnění se týkala stanic Cheb, Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov do roku 2008. Je tedy pravděpodobné, že data za období 1995 – 2008 získávali v CRU z operativní mezinárodní výměny dat. Což je u těchto center dost běžný postup.
3. V žádosti bylo zmíněno, že naše data byla kontrolována a homogenizována a je tedy pravděpodobné, že se od našich originálních dat mohou lišit. I to je běžný postup. Operativní data se kontrolují a časové řady homogenizují. Není to úplně jednoduché, při analýzách to je dokonce nezbytné a falšováním dat to nazve jen úplný ignorant.
4. Ale já přece nemůžu jménem ČHMÚ povolit zveřejnění dat, o kterých nic nevím. Požádal jsem tedy dr.Metelku o spolupráci a do CRU napsal, že se zveřejněním dat nebudeme dělat žádné problémy, ale chceme je nejprve vidět. Původní žádost přišla papírovou poštou, teď jsme přešli na mailovou komunikaci, takže pokud z CRU opět uniknou nějaké maily, může mezi nimi být i ten můj.
5. Kolegové z CRU odpověděli obratem a data poslali. Na první pohled byl problém v řadě z Prahy-Ruzyně, která začínala v roce 1771. Rozhodli jsme se tedy analyzovat čtyři řady CRU a pět řad ČHMÚ – přidali jsme do analýzy i Prahu-Klementinum, která se v nějaké podobě evidentně v řadách CRU objevila.
6. Analýzy jsme s dr.Metelkou postupně konzultovali a dobrali se k docela zajímavým výsledkům. Dohodli jsme se, že se podrobné výsledky pokusíme publikovat (věřím, že o takový rozbor bude docela zájem). Proces publikace bude nějakou dobu trvat, tak jsme se zároveň dohodli, že ty nejdůležitější výsledky dáme na Aktuálně (a tedy zde) a na Neviditelného psa.
7. Několik rozdílů v řadách před rokem 1995 jde pravděpodobně na vrub přepisu dat, po roce 1994 je rozdílů více, ale jsou menší. Klementinum je za období 1771-1950 přepočteno podle Ruzyně, včetně ročního chodu.
8. Analýza ukazuje, že odchylky mezi řadami CRU a ČHMÚ jsou náhodné a nelze v nich hledat žádný záměr ovlivnění trendů. Dokonce platí, že naše originální řady mají lineární trend 0,33°C/10let, řady CRU „pouze“ 0,28°C/10 let. Rozdíly tedy snižují lineární trend v řadách CRU.
9. Žádné umělé oteplování tedy do našich řad v CRU nepřidávali. A tedy nefalšovali naše data. Průběh měsíčních hodnot je pod tímto blogem uveden pro všechny čtyři lokality. Až se podaří analýzu publikovat, dám kompletní text zde na blogu k dispozici celý.
10. A má-li někdo pocit, že v těch řadách by nějaké falšování našel, může se o to pokusit. Data jsou k dispozici na portal.chmi.cz (Informace pro Vás>> Historická data>> Počasí>> ČHMÚ data v databázi CRU). (ZDE)
11. Samozřejmě poskytneme kompletní naše data do CRU. Povolíme CRU zveřejnění dat, která použili pro své výpočty a pokud to bude možné, tak je požádáme o zveřejnění s vysvětlením, ze kterého bude patrné, že po roce 1994 se jedná o operativní data a že stanice Praha-Ruzyně byla před rokem 1951 doplněna z dat stanice Praha-Klementinum.
12. A závěrem nabídnu CRU poskytování standardních dat vždy po skončení kalendářního roku tak, aby pracovali pouze se standardními daty. Pokud by o to požádali sami, vyhověli bychom jim stejně, jako jsme jim vyhověli v roce 1995.
13. Rád bych všechna naše data viděl veřejně dostupná. Bohužel se pohybujeme v ekonomickém prostoru, který nám takové chování neumožňuje. Třeba se to jednou změní.
Obrázky jsou ZDE