Ve svém minulém blogu (Nový NEC v ČHMÚ) jsem napsal, že nějaký neznalec před časem vypustil informaci, že stanice na letištích převládají v datech používaných v klimatických centrech, protože jsou pro globální oteplování vhodné (letadla oteplují teploměry). Cha, cha, cha. Jistě, po aféře climategate nemohu vyloučit, že někdo vyřazuje ze zpracování stanice, které se „nehodí“. To opravdu vyloučit nemůžu. Ale proč začínají převládat letiště? To se dá vysvětlit docela jednoduše, ale nechám si to napříště – psal jsem včera.

Takže teď je to příště. Tato informace je např. na blogu pana Kremlíka, který se občas nechá ovlivnit neopodstatněnými závěry nalezenými někde na webu. V databázi GISS jsou z Česka Cheb, Milešovka, Ruzyně, Mošnov a Tuřany. V databázi CRU mají stanice Cheb, Ruzyně, Tuřany a Mošnov. Takže i v těchto dvou vybraných databázích převládají z Česka stanice na letištích.

Má to několik zcela zřejmých důvodů:

1. Měření jsou na volných a udržovaných plochách, zpravidla v dostatečné vzdálenosti od budov, vzrostlých stromů a jiných ovlivnění. Vzdálenost od „teplých letadel“ je samozřejmostí. Jsou to nejkvalitnější a málo se stěhující stanice.

2. Udržet dlouhodobě (desítky let) stanici na jednom místě je hodně náročné a stanice, které se ve své historii nepřestěhovaly, se opravdu těžko hledají. Pokud se stanice nachází na letišti, tak stěhování je málo pravděpodobné.

3. Obecně platí, že se jedná o nejkvalitnější data, která máme k dispozici. A pokud si klimatologové dělají pravidelně hodnocení kvality časových řad, tak jim neletištní stanice často vypadávají jako nepoužitelné.

4. Data z letištních stanic jsou pravidelnou součástí mezinárodní výměny dat a to přesto, že to nepožadují dohody Světové meteorologické organizace – tzv. Resolution 40. Tato data jsou tedy pro různá výzkumná centra nejdostupnější.

Důvodů je tedy dost a já bych za postupně rostoucím podílem stanic na letištích nehledal zájem o „teplotně ovlivněné“ stanice. Otázkou však je, zda tento způsob získávání dat pro globální potřeby klimatologů je ten nejlepší možný. Původci dat (meteorologické služby) nemají takto žádnou kontrolu nad kvalitou dat, nad jejich dalším zpracováním a ze strany klimatických center není většinou ani zájem o tento „dohled“.

Existuje několik organizací a sdružení, kde meteorologické služby jsou přímo zastoupeny (např. Světová meteorologická organizace). Už několikrát jsem byl svědkem (i původcem) snahy o vytvoření globální klimatologické databáze. Vždy se to „zadrhne“ na postoji některých, většinou evropských, meteorologických služeb, které mají obavy z komerčního zneužití těchto dat. Tady je bohužel ekonomika silnější než zdravý rozum. Výsledkem je nesourodá sada různých technických řad různé úrovně, ze kterých vznikají různé gridové vrstvy a reanalýzy, které jsou mimo jiné i vstupem pro klimatické modely a klimatické projekce do dalších desetiletí.

Možná se blýská na lepší časy. Emailová aféra z listopadu loňského roku (Kradené maily proti klimatické změně) spustila řadu událostí. Mimo jiné CRU oslovila meteorologické služby se zvláštní žádostí. Pozdě, ale přece.