Dnes jsem na klimatologicko-mediální scéně zaznamenal dvě zajímavé zprávy, které jistě vyvolají další, snad užitečné, diskuse o budoucnosti IPCC.

Nejprve ZPRÁVA o prošetřování činnosti CRU známé jako „climategate“, kterou zpracovala vyšetřovací komise, jíž předsedal bývalý šéf výboru pro vědu v britské Horní sněmovně Lord Oxburgh. Osobně považuji závěr této zprávy za příliš jednoznačný a ve srovnání s tím, jaké nejasnosti a nejistoty vyvolávaly některé informace, které se na veřejnost z CRU v listopadu dostaly (a nechci se dnes zabývat tím, zda jsou informace věrohodné v případě, že jsou zveřejněny nevěrohodným způsobem).


Druhá ZPRÁVA je výsledkem „auditu“ skupiny občanů (40 citizen auditors) vedených Donnou Laframboise z Toronta. Jde o rozdělení 18531 citací ze 4. hodnotící zprávy IPCC z roku 2007 na citace peer-reviewed a not-peer-reviewed. Musím přiznat, že jsem množstvím „nehodnocených“ publikací překvapen. Zajímavá na této zprávě je nepochybně nejlepší známka pro kapitolu 1, která popisuje základní fyzikální principy změny klimatu. Možná trošku sporný, a ve zprávě neuvedený, je způsob označování zdrojů jako peer-reviewed ano nebo ne.

Předkládám zde oba odkazy proto, abych byl „vyvážený“, ale zároveň věřím, že vyvolají dostatečně hlubokou a slušnou diskusi.

A k překvapení mnohých zde udělám na závěr reklamu klimaskeptickému webu, za kterým sice stojí „bloger“, k jehož klimatické odbornosti mám výhrady, ale je to dobrý zdroj informací pro ty, kdo chtějí vědět.