Velký Niccolo by měl být vyhlášen patronem korektnosti, jak je chápána dnešními šiřiteli korektní novořeči, v níž černoch je Afroameričan, a to i tehdy, když se narodil a žije v Mozambiku. Změnu nevzdělaného gaunera na rytíře všech ctností provedl Niccolo s elegancí, která mu zajistila nesmrtelnost. Nemluví o bezcharakternosti, ale o „mravní pružnosti“, což je označení mnohem hezčí, než „kontroverznost“, používaná v tomto kontextu dnes. Zato odpor ke vzdělání nijak neskrývá, čímž v systému hodnot dosahuje kvalit našich ministrů školství, počínaje Zdenkem Nejedlým, přes Kahudu až po Bobeše.

Dobrá komodita najde své uplatnění na trhu a o „machiavelismus“ je zájem ze všech stran v praktické, ale i teoretické rovině. Nešpiňme si ruce politikou, ani velkými financemi a pojďme si je omáchat v psychologické lázni, kterou z typických vlastností machiavelliána namíchal experimentální psycholog Jesse Bering v SciAm před měsícem. Autor, který na rozdíl od Otce – Zakladatele věří, že chytrý gauner mívá větší úspěchy než nablblý, v závěru svého příspěvku píše, že „nechce zločince učit těmto věcem, protože oni je umí,“ že chce naopak napomoci nám, naivům a naivkám, abychom nenaletěli

V medicínské hantýrce se tomu říká pia fraus. S tímtéž úmyslem, pochopitelně dobrým, mohu šířit jeho poznatky dále. Takže: pojďme se poučit, co má ovládat člověk, chce-li si hrdý přídomek vysloužit.

1. manipulace. Machiavellista je pragmatický lhář a není ani trochu stydlivý, úzkostný, ani ustrašený. Myšlenkově je sice schématický, ale ne hloupý. V rozhovoru se většinou snaží dominovat, ale může se také chovat uvolněně a vypadat věrohodně.

2. herecký talent. Dobrý lhář musí být dobrý herec, který zaujme publikum a získá na důvěryhodnosti.

3. živost projevu. Živý projev zajišťuje první dojem, svádí ke sledování a odpoutává pozornost od logických otázek.

4. atraktivita, pěkný vzhled. Ať se nám to líbí, nebo ne, atraktivní a hezcí lidé skutečně působí důvěryhodněji a čestněji, než neupravení a tělesně nepřitažliví.

5. flexibilita, aktivní přizpůsobení. Umí změnit téma, je-li to zapotřebí, a umí se také okamžitě přizpůsobit změně tématu, přičemž působí zcela přirozeně.

6. zkušenost. Manipulativnost je vesměs kultivována od dětství a čím větší zkušenost má machiavellista se lží, tím lépe odhaduje emoce svých posluchačů nebo partnerů a tak i jejich postoje a možné reakce.

7. sebedůvěra. Ve lhaní, stejně v jako jakékoliv jiné činnosti, je dostatečná sebedůvěra polovinou vítězství. Machiavellista musí věřit sám sobě, aby oklamal ostatní.

8. emoční maska. Lhář umí dobře zamaskovat skutečné emoce, které cítí a stejně úspěšně umí předstírat i jejich zcela opačnou polaritu.

9. výmluvnost. Elegantně zabalenou lež spolkne posluchač daleko snadněji než neohrabaně podávanou pravdu. Hbitý řečník zmate své posluchače záplavou slov a hrou s nimi a dlouhou odpovědí ještě získává pro sebe čas.

10. dobrá příprava. Šetří námahu při tvorbě argumentů, zabraňuje chybám, které by byly na první pohled patrné.

11. neověřitelné odpovědi. Odmítnutí informace („skutečně si nemohu vzpomenout“) je úspěšnější, než pracná konstrukce lži. Navíc v uvedeném případě protivník nemůže lež prokázat.

12. malá výtěžnost informace. Říci jen tak málo faktů, jak jen je možné, činí prohlášení méně snadno napadnutelným.

13. originální myšlení. Nekonvenční myšlenkový postup umožňuje „vylhat“ se z neočekávané situace. Nečekané odpovědi šokují partnery a vyvádějí je z konceptu.

14. rychlé myšlení. Pomalý projev, zárazy, slovní vata („ehmm“, „prostě“) působí nepřesvědčivě, přestože může být pravdivější. Rychlé myšlení umožňuje rychlý a plynulý spád řeči, který působí věrohodněji.

15. inteligence. Rychlá orientace v souvislostech, správné reakce, logicky vystavěné argumenty, to vše umožňuje kvalitnější lhaní, dodává řečníkovi na přesvědčivosti a prezentovanému materiálu na věrohodnosti.

16. dobrá paměť. Zapamatování podstatných prohlášení, ale hlavně jejich detailů uchrání před nekonzistencí, při které by mohl být lhář přistižen.

17. pravdivé informace. Pravdy může být v machiavellistově sdělení jak šafránu, je ale třeba ji tam umístit, trvat na ní a držet se jí. Jednak to dodá na věrohodnosti, jednak si tyto údaje může každý ověřit.

18. včasné dekódování protivníka. Tak jako by měl lhář umět odhadnout emoce posluchačů, měl by umět včas rozpoznat, že jeho lži nepadají na úrodnou půdu a změnit taktiku.