Velmi nehezky se vyjádřila o Obamových agentech prostitutka, která s nimi v Kolumbii strávila noc. Tak to alespoň uvádí titulek jedné dnešní zprávy na internetu. Označení, jimiž je počastovala, však mohla adresovat též jiným skupinám – nejen amerických – občanů.

Na druhé straně pro vyváženost informací je nutno vyzvednout také některé pozitivní skutečnosti překvapivé svou genialitou a současně jednoduchostí. Pro titulek bych sáhl do zcela nedávné minulosti: Senioři málo peněz zvládnou, vyrůstali za války. Protože v těchto dnech slavíme konec války, který pamatuju, rád bych připomenul náš tehdejší trénink s použitím ověřených pramenů.

Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava byl zaveden přídělový systém na potraviny, oděvy, boty a tabákové výrobky.

V kategorii běžného spotřebitele bylo možno odebrat za týden následující množství potravin: 2900 g chleba, příp. 1200 g chleba a 900 g mouky, 500 g masa nebo masných výrobků, 210 g jedlých tuků, 2 litry mléka. Zemědělcům byly příděly úměrně kráceny.

Bývalý číšník na ně s neskrývanou láskou vzpomíná: "Byly na měsíc a každý měsíc byly jiné barvy. Pro nás to znamenalo daleko víc práce, protože jsme u sebe museli mít nůžky a když si host objednal jídlo, tak nám musel umožnit zásah do jeho lístků - podle druhu jídla jsme ustřihli daný lístek. U každého jídla bylo napsáno, kolik gramů tuku, kolik gramů mouky, kolik gramů masa."

Podobný systém by dnes nepochybně usnadnil práci ČOI, ale také těm, co se rozhodli pro jakoukoliv dietu. Jen by se do toho pletlo křehčené maso, různá „éčka“ a další zhovadilosti, které doba mého dětství ještě neznala. Zato jsme měli umělý med a pivo zvané seresám.

Systém také umožňoval společenskou zábavu, jak popisuje jeden můj o něco starší generační vrstevník: „U nás v krámě se plnily krabice ustřiženými potravinovými lístky. Lidé se museli velmi uskrovňovat. Do obchodů přicházely velmi často kontroly. Pro mne to byla práce po večerech. Lístky se třídily podle druhů potravin a pak se musely nalepovat na archy balicího papíru. Kolem stolu u nás v kuchyni nás sedělo někdy až osm. Ústřižky potravinových lístků se lepily lepidlem, které pekaři vyrobili z mouky a vody. Na stole stálo několik skleniček s tímto lepidlem, v každé skleničce byl štěteček. Lepit pomáhali i pekaři, než šli na noční šichtu.

Babička, která nám vařila kafe a pekla koláče nebo buchty, srovnávala naši činnost u stolu s draním peří. Totiž i při lepení potravinových lístků každý vyprávěl nějakou historku ze svého života. Moc jsme se při těhle “galejích” zasmáli. Pekařská vyprávění nás všechny nadchla.“

Nové je to, co bylo již zapomenuto, řekla modistka Madame de Pompadour. Český a moravský lid se vrátil ke zvyklostem panujícím kdysi kolem solné stezky a položil tak nové základy k barterovému obchodu. Městské obyvatelstvo mířící houfně na venkov zde směňovalo pracovní obleky a obuv za zemědělské produkty, mezi něž se zařadil i na zahrádkách pěstovaný tabák. Asi od roku 1943 bylo povoleno chovat králíky i ve městech. Pro dopravu byla vynalezena auta na dřevoplyn, doma jsme vařili mýdlo, jinak ale doba byla zaostalá, neboť postrádala termín „kontroverzní podnikatel“; těm se říkalo banálně jen keťasové a šmelináři. A také pracovali v malém, srabi.

Je možné dohledat i některé kuchařské předpisy, je tu například Vánočka bez vajec: 60 dkg mouky, 30 dkg vařených strouhaných brambor, 10 dkg cukru, 8 dkg tuku, 4 dkg droždí, trochu soli, podle možnosti hrozinky a citronová kůra. Těsto zadělejte troškou mléka hodně tuhé a před pečením potřete vánočku trochou oslazeného mléka. Je výtečná. Pro labužníky pak Dort z mrkve: 2 vejce (případně za jedno náhražku), 14 dkg cukru a 14 dkg strouhaných ořechů se velmi dobře utře. Přidá se šťáva a kůra z 1 citronu, 4–5 kávových lžic strouhané housky, 14 dkg strouhané mrkve a 2 lžíce hrubé mouky, promíchané s kávovou lžičkou pečivového prášku. Peče se ve vymaštěné a pomoučené formě, po vychladnutí se rozkrájí a plní zavařeninou. Pak je ještě recept na Krém – téměř z ničeho, popírající přísloví o biči upleteném z trusu.

Válka skončila a přišla UNRRA. Záhy však následoval další trénink. Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31. května 1953, zrušen byl současně s provedením měnové reformy.

To byla rána válečným štváčům! Každému vyměnili 300.- Kčs a bylo vystaráno. Celoplošně, napříč jakýmkoliv spektrem.

A pak, že nejsme odolní. Navíc bylo během Protektorátu daleko méně diabetiků, pokud jde o 2. typ, tak snad žádný. Na to nebylo v projevu vzpomenuto a přitom, paní kolegyně, je to tak dobrý argument.